Šéf OSN je velvyslanec míru. K jeho výběru ale vedou intriky a tvrdý zákulisní boj

Silvie Housková
6. 10. 2016 13:22
Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.
Bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN se generální tajemník nevybere.
Bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN se generální tajemník nevybere. | Foto: Reuters

New York – Intriky, zákulisní jednání i falešný twitterový účet. Tak vypadá výběr nejvyššího světového diplomata a velvyslance míru – generálního tajemníka Organizace spojených národů (OSN). Téměř rok dlouhý souboj osobností z celého světa skončil.

Současného tajemníka Pan Ki-muna nahradí od ledna dřívější portugalský premiér a bývalý Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Ačkoliv byl Guterres jedním z favoritů hned od začátku, cesta k jeho zvolení nebyla jednoduchá a provázely ji intriky i nečekaný rival, jenž vpadl do závodu na poslední chvíli.

Guterres si získal mnoho zemí už při prezentaci osobního prohlášení, ve kterém před 193 členskými zeměmi organizace představil svou vizi pro OSN. Velvyslance údajně zaujal svým vtipem, charismatem a stručností, která se často u těchto typů lidí nevídá.

Hra o východní Evropu

Vítězný kandidát se ale neobejde bez podpory všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Rusko, Spojené státy, Čína, Francie či Velká Británie totiž mají právo kohokoliv vetovat, i kdyby měl podporu všech ostatních.

V případě Guterrese byla dlouho velkou neznámou pozice Moskvy, která prosazovala, aby se příštím generálním tajemníkem stal někdo z východní Evropy. Právě postkomunistický blok – jako jediný region planety – ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.

V polovině září se proto o velké pozdvižení postaral tweet z Guterresova účtu o tom, že podporu Ruska "získal". O něco později se ale ukázalo, že šlo o falešný účet, který pod Guterresovým jménem úmyslně založil někdo jiný.

Protože se diplomaté nejen z Ruska, ale i východní a střední Evropy snažili získat post pro tento region, byly největšími rivaly Guterrese mimo jiné i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Ve chvíli, kdy slovenský premiér Robert Fico navštívil Moskvu a krom jiného tam kritizoval sankce proti Rusku za anexi Krymu, to vypadalo, že preference Ruska jsou jasné. Lajčáka by ale nejspíše za takových okolností vetoval některý ze západních stálých členů Rady bezpečnosti. I tak ale Slovák získal vysokou podporu.

"Osobně cítím zadostiučinění, že mezi východoevropskými kandidáty jsem skončil na nejvyšší příčce, ačkoli v celkovém pořadí pak jen druhý. V každém případě představuje toto umístění bezprecedentní úspěch v historii slovenské diplomacie," komentoval Lajčák volbu s tím, že Slovensko se důstojnou účastí v boji o vedení nejvýznamnější mezinárodní organizace zviditelnilo.

Jedním z nejvážnějších Guterresových soupeřů byla i Bulharka Irina Bokovová, která je v současnosti generální ředitelkou Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Ta nejenže je z východoevropského regionu, ale navíc je žena. A tlak na to, aby se šéfkou OSN stala poprvé v historii žena, byl z některých zemí obrovský. Bokovová se ale podle slovenských diplomatických zdrojů nelíbila Washingtonu. Američané jí vyčítají, že do UNESCO přijala Palestince.

Francie ukázala svaly

Ve chvíli, kdy to pro Guterrese vypadalo jako vyhraný závod, přišel v polovině září další zvrat. Bulharsko oficiálně podpořilo kandidaturu další své občanky – současné eurokomisařky pro rozpočet a lidské zdroje Kristaliny Georgievové. Ta se jevila jako ideální kandidátka, protože měla za sebou navíc čtyři roky ve funkci eurokomisařky pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc a v mezinárodním prostředí má velmi dobrou pověst. A co je také důležité – na rozdíl od Guterrese umí rusky.

Její výhodou – a nakonec i nevýhodou – bylo, že za její vítězství velmi silně lobbovala německá kancléřka Angela Merkelová. Ta o její kandidatuře jednala na začátku září na schůzce zemí G20 i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Angažmá Německa se ale nelíbilo Francii, která je na rozdíl od Německa stálým členem Rady bezpečnosti, a Paříž si proto podle britského deníku The Guardian nenechala ujít příležitost ukázat svaly.

Portugalec Guterres se tak novým generálním tajemníkem OSN stal až po obrovských zákulisních kotrmelcích.

Nový šéf OSN

António Guterres

António Guterres začal svou politickou kariéru v devadesátých letech jako reformátor socialistů v Portugalsku. Socialisty dokázal - podobně jako britský premiér Tony Blair - vymanit z extrémů a přitáhnout je k politickému středu.

Když jim ale začaly v období jeho druhého premiérského mandátu klesat preference a utrpěli drtivou porážku v regionálních volbách, z postu předsedy vlády odešel a zamířil do diplomacie. V květnu 2005 byl zvolen Vysokým komisařem OSN pro upchlíky (UNHCR), kde vydržel až do roku 2015.

Během deseti let ve vysoké funkci OSN získal mnoho chvály. Pan Ki-mun ho popsal jako "jednoho z největších lídrů OSN". Guterres chce to, že už ví, jak OSN funguje, využít i v jejím čele. Navrhuje hlavně efektivnější získávání peněz. Chce spolupracovat se Světovou bankou, nevládními organizacemi i soukromými společnostmi.

Chce také zlepšit disciplínu členských zemí při placení příspěvků. Na oplátku slibuje, že bude finance vynakládat efektivně. Že nezůstává jen u slibů dokázal například na svém bývalém působišti. Počet úředníků v centrále UNHCR v Ženevě snížil o 20 procent a z lepšího hospodaření organizace udělal svou prioritu.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy