Šéf OSN je velvyslanec míru. K jeho výběru ale vedou intriky a tvrdý zákulisní boj

Silvie Housková
6. 10. 2016 13:22
Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.
Bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN se generální tajemník nevybere.
Bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN se generální tajemník nevybere. | Foto: Reuters

New York – Intriky, zákulisní jednání i falešný twitterový účet. Tak vypadá výběr nejvyššího světového diplomata a velvyslance míru – generálního tajemníka Organizace spojených národů (OSN). Téměř rok dlouhý souboj osobností z celého světa skončil.

Současného tajemníka Pan Ki-muna nahradí od ledna dřívější portugalský premiér a bývalý Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Ačkoliv byl Guterres jedním z favoritů hned od začátku, cesta k jeho zvolení nebyla jednoduchá a provázely ji intriky i nečekaný rival, jenž vpadl do závodu na poslední chvíli.

Guterres si získal mnoho zemí už při prezentaci osobního prohlášení, ve kterém před 193 členskými zeměmi organizace představil svou vizi pro OSN. Velvyslance údajně zaujal svým vtipem, charismatem a stručností, která se často u těchto typů lidí nevídá.

Hra o východní Evropu

Vítězný kandidát se ale neobejde bez podpory všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Rusko, Spojené státy, Čína, Francie či Velká Británie totiž mají právo kohokoliv vetovat, i kdyby měl podporu všech ostatních.

V případě Guterrese byla dlouho velkou neznámou pozice Moskvy, která prosazovala, aby se příštím generálním tajemníkem stal někdo z východní Evropy. Právě postkomunistický blok – jako jediný region planety – ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.

V polovině září se proto o velké pozdvižení postaral tweet z Guterresova účtu o tom, že podporu Ruska "získal". O něco později se ale ukázalo, že šlo o falešný účet, který pod Guterresovým jménem úmyslně založil někdo jiný.

Protože se diplomaté nejen z Ruska, ale i východní a střední Evropy snažili získat post pro tento region, byly největšími rivaly Guterrese mimo jiné i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Ve chvíli, kdy slovenský premiér Robert Fico navštívil Moskvu a krom jiného tam kritizoval sankce proti Rusku za anexi Krymu, to vypadalo, že preference Ruska jsou jasné. Lajčáka by ale nejspíše za takových okolností vetoval některý ze západních stálých členů Rady bezpečnosti. I tak ale Slovák získal vysokou podporu.

"Osobně cítím zadostiučinění, že mezi východoevropskými kandidáty jsem skončil na nejvyšší příčce, ačkoli v celkovém pořadí pak jen druhý. V každém případě představuje toto umístění bezprecedentní úspěch v historii slovenské diplomacie," komentoval Lajčák volbu s tím, že Slovensko se důstojnou účastí v boji o vedení nejvýznamnější mezinárodní organizace zviditelnilo.

Jedním z nejvážnějších Guterresových soupeřů byla i Bulharka Irina Bokovová, která je v současnosti generální ředitelkou Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Ta nejenže je z východoevropského regionu, ale navíc je žena. A tlak na to, aby se šéfkou OSN stala poprvé v historii žena, byl z některých zemí obrovský. Bokovová se ale podle slovenských diplomatických zdrojů nelíbila Washingtonu. Američané jí vyčítají, že do UNESCO přijala Palestince.

Francie ukázala svaly

Ve chvíli, kdy to pro Guterrese vypadalo jako vyhraný závod, přišel v polovině září další zvrat. Bulharsko oficiálně podpořilo kandidaturu další své občanky – současné eurokomisařky pro rozpočet a lidské zdroje Kristaliny Georgievové. Ta se jevila jako ideální kandidátka, protože měla za sebou navíc čtyři roky ve funkci eurokomisařky pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc a v mezinárodním prostředí má velmi dobrou pověst. A co je také důležité – na rozdíl od Guterrese umí rusky.

Její výhodou – a nakonec i nevýhodou – bylo, že za její vítězství velmi silně lobbovala německá kancléřka Angela Merkelová. Ta o její kandidatuře jednala na začátku září na schůzce zemí G20 i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Angažmá Německa se ale nelíbilo Francii, která je na rozdíl od Německa stálým členem Rady bezpečnosti, a Paříž si proto podle britského deníku The Guardian nenechala ujít příležitost ukázat svaly.

Portugalec Guterres se tak novým generálním tajemníkem OSN stal až po obrovských zákulisních kotrmelcích.

Nový šéf OSN

António Guterres

António Guterres začal svou politickou kariéru v devadesátých letech jako reformátor socialistů v Portugalsku. Socialisty dokázal - podobně jako britský premiér Tony Blair - vymanit z extrémů a přitáhnout je k politickému středu.

Když jim ale začaly v období jeho druhého premiérského mandátu klesat preference a utrpěli drtivou porážku v regionálních volbách, z postu předsedy vlády odešel a zamířil do diplomacie. V květnu 2005 byl zvolen Vysokým komisařem OSN pro upchlíky (UNHCR), kde vydržel až do roku 2015.

Během deseti let ve vysoké funkci OSN získal mnoho chvály. Pan Ki-mun ho popsal jako "jednoho z největších lídrů OSN". Guterres chce to, že už ví, jak OSN funguje, využít i v jejím čele. Navrhuje hlavně efektivnější získávání peněz. Chce spolupracovat se Světovou bankou, nevládními organizacemi i soukromými společnostmi.

Chce také zlepšit disciplínu členských zemí při placení příspěvků. Na oplátku slibuje, že bude finance vynakládat efektivně. Že nezůstává jen u slibů dokázal například na svém bývalém působišti. Počet úředníků v centrále UNHCR v Ženevě snížil o 20 procent a z lepšího hospodaření organizace udělal svou prioritu.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Tálibán se přihlásil k útoku na rezidenci afgánského ministra obrany

Radikální hnutí Tálibán se ve středu přihlásilo k úternímu útoku na rezidenci afghánského ministra obrany v Kábulu. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid řekl, že v ministrově bydlišti se tou dobou konala důležitá schůzka.

Agentura Reuters uvedla, že ministrovi Besmilláhovi Chánu Muhammadímu se nic nestalo, ale útok, který si vyžádal osm lidských životů, je znamením toho, že Tálibán stupňuje ofenzivu. Útok se stal poblíž kábulské ostře střežené diplomatické čtvrti, které se násilí, jež s narůstající intenzitou zachvátilo jiné části země, v posledních týdnech vyhnulo.

Další nálož explodovala ve středu nedaleko objektu afghánské zpravodajské služby NDS v Kábulu. Zranění utrpěli dva civilisté a jeden příslušník bezpečnostních sil. K tomuto útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Aerolinky loni kvůli koronaviru přepravily o 60 procent méně cestujících než v roce 2020

Aerolinky přepravily v loňském roce na pravidelných linkách 1,8 miliardy cestujících, což bylo o 60,2 procenta méně než v předchozím roce. Vyplývá to ze statistické ročenky za rok 2020, kterou zveřejnilo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Tržby z přepravy cestujících se loni kvůli pandemii propadly o 69 procent na 189 miliard USD (čtyři biliony Kč). Čistá ztráta leteckých společností pak činila 126,4 miliardy USD. 

Poptávka po letecké dopravě v celém odvětví měřená v tržbách za osobokilometry meziročně klesla o 65,9 procenta. To byl nejvyšší propad od roku 1950, kdy se tento údaj začal sledovat. Poptávka po mezinárodních letech klesla o 75,6 procenta a na domácích trasách o 48,8 procenta.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

V červenci zbankrotovalo nejméně podnikatelů od předloňského února

V červenci bylo v Česku vyhlášeno 51 bankrotů obchodních společností, o 29 méně než v červnu a nejméně od počátku roku. Rovněž bylo vyhlášeno 425 bankrotů podnikatelů, o 161 méně než před rokem a nejméně od února 2019. Vyplývá to ze studie společnosti CRIF - Czech Credit Bureau.

"Nízký počet bankrotů bude spíše jednorázovou záležitostí, ve které svoji roli částečně sehrály i červencové svátky. Nicméně především u podnikatelů dlouhodobě sledujeme pokles počtu insolvenčních návrhů i vyhlášených bankrotů, který může mít řadu příčin. Jednou z nich může být i značný počet přerušených živností," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Bylo podáno 92 návrhů na bankrot obchodních společností, o deset více než v červnu. Šlo o druhý nejvyšší počet v tomto roce. Návrhů na bankrot podnikatelů bylo 487. To bylo o 56 méně než v předchozím měsíci.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 46 minutami

Do sídla ukrajinské vlády pronikl muž s granátem v ruce a hrozí, že ho odpálí

Do sídla ukrajinské vlády v Kyjevě pronikl muž s ručním granátem v ruce a hrozí jeho odpálením. Uvedla to ve středu agentura Unian, která se odvolává na sociální sítě.

"Živý odtud neodejdu!" citovala agentura útočníka.

Incident natočil aktivista Ihor Bondarčuk z nevládní organizace Stop korupci a video zveřejnil na Facebooku. Jeden z uživatelů v útočníkovi rozpoznal válečného veterána.

Zdroj: ČTK
Další zprávy