Šéf OSN je velvyslanec míru. K jeho výběru ale vedou intriky a tvrdý zákulisní boj

Silvie Housková
6. 10. 2016 13:22
Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.
Bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN se generální tajemník nevybere.
Bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN se generální tajemník nevybere. | Foto: Reuters

New York – Intriky, zákulisní jednání i falešný twitterový účet. Tak vypadá výběr nejvyššího světového diplomata a velvyslance míru – generálního tajemníka Organizace spojených národů (OSN). Téměř rok dlouhý souboj osobností z celého světa skončil.

Současného tajemníka Pan Ki-muna nahradí od ledna dřívější portugalský premiér a bývalý Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.

Ačkoliv byl Guterres jedním z favoritů hned od začátku, cesta k jeho zvolení nebyla jednoduchá a provázely ji intriky i nečekaný rival, jenž vpadl do závodu na poslední chvíli.

Guterres si získal mnoho zemí už při prezentaci osobního prohlášení, ve kterém před 193 členskými zeměmi organizace představil svou vizi pro OSN. Velvyslance údajně zaujal svým vtipem, charismatem a stručností, která se často u těchto typů lidí nevídá.

Hra o východní Evropu

Vítězný kandidát se ale neobejde bez podpory všech pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Rusko, Spojené státy, Čína, Francie či Velká Británie totiž mají právo kohokoliv vetovat, i kdyby měl podporu všech ostatních.

V případě Guterrese byla dlouho velkou neznámou pozice Moskvy, která prosazovala, aby se příštím generálním tajemníkem stal někdo z východní Evropy. Právě postkomunistický blok – jako jediný region planety – ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.

V polovině září se proto o velké pozdvižení postaral tweet z Guterresova účtu o tom, že podporu Ruska "získal". O něco později se ale ukázalo, že šlo o falešný účet, který pod Guterresovým jménem úmyslně založil někdo jiný.

Protože se diplomaté nejen z Ruska, ale i východní a střední Evropy snažili získat post pro tento region, byly největšími rivaly Guterrese mimo jiné i slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Ve chvíli, kdy slovenský premiér Robert Fico navštívil Moskvu a krom jiného tam kritizoval sankce proti Rusku za anexi Krymu, to vypadalo, že preference Ruska jsou jasné. Lajčáka by ale nejspíše za takových okolností vetoval některý ze západních stálých členů Rady bezpečnosti. I tak ale Slovák získal vysokou podporu.

"Osobně cítím zadostiučinění, že mezi východoevropskými kandidáty jsem skončil na nejvyšší příčce, ačkoli v celkovém pořadí pak jen druhý. V každém případě představuje toto umístění bezprecedentní úspěch v historii slovenské diplomacie," komentoval Lajčák volbu s tím, že Slovensko se důstojnou účastí v boji o vedení nejvýznamnější mezinárodní organizace zviditelnilo.

Jedním z nejvážnějších Guterresových soupeřů byla i Bulharka Irina Bokovová, která je v současnosti generální ředitelkou Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Ta nejenže je z východoevropského regionu, ale navíc je žena. A tlak na to, aby se šéfkou OSN stala poprvé v historii žena, byl z některých zemí obrovský. Bokovová se ale podle slovenských diplomatických zdrojů nelíbila Washingtonu. Američané jí vyčítají, že do UNESCO přijala Palestince.

Francie ukázala svaly

Ve chvíli, kdy to pro Guterrese vypadalo jako vyhraný závod, přišel v polovině září další zvrat. Bulharsko oficiálně podpořilo kandidaturu další své občanky – současné eurokomisařky pro rozpočet a lidské zdroje Kristaliny Georgievové. Ta se jevila jako ideální kandidátka, protože měla za sebou navíc čtyři roky ve funkci eurokomisařky pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc a v mezinárodním prostředí má velmi dobrou pověst. A co je také důležité – na rozdíl od Guterrese umí rusky.

Její výhodou – a nakonec i nevýhodou – bylo, že za její vítězství velmi silně lobbovala německá kancléřka Angela Merkelová. Ta o její kandidatuře jednala na začátku září na schůzce zemí G20 i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Angažmá Německa se ale nelíbilo Francii, která je na rozdíl od Německa stálým členem Rady bezpečnosti, a Paříž si proto podle britského deníku The Guardian nenechala ujít příležitost ukázat svaly.

Portugalec Guterres se tak novým generálním tajemníkem OSN stal až po obrovských zákulisních kotrmelcích.

Nový šéf OSN

António Guterres

António Guterres začal svou politickou kariéru v devadesátých letech jako reformátor socialistů v Portugalsku. Socialisty dokázal - podobně jako britský premiér Tony Blair - vymanit z extrémů a přitáhnout je k politickému středu.

Když jim ale začaly v období jeho druhého premiérského mandátu klesat preference a utrpěli drtivou porážku v regionálních volbách, z postu předsedy vlády odešel a zamířil do diplomacie. V květnu 2005 byl zvolen Vysokým komisařem OSN pro upchlíky (UNHCR), kde vydržel až do roku 2015.

Během deseti let ve vysoké funkci OSN získal mnoho chvály. Pan Ki-mun ho popsal jako "jednoho z největších lídrů OSN". Guterres chce to, že už ví, jak OSN funguje, využít i v jejím čele. Navrhuje hlavně efektivnější získávání peněz. Chce spolupracovat se Světovou bankou, nevládními organizacemi i soukromými společnostmi.

Chce také zlepšit disciplínu členských zemí při placení příspěvků. Na oplátku slibuje, že bude finance vynakládat efektivně. Že nezůstává jen u slibů dokázal například na svém bývalém působišti. Počet úředníků v centrále UNHCR v Ženevě snížil o 20 procent a z lepšího hospodaření organizace udělal svou prioritu.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy