jaderná zbraň

Náš jaderný arzenál je mocnější než kdykoliv předtím, varoval Trump Severní Koreu

Jaderný arzenál USA je teď silnější a mocnější než kdykoli předtím, ale doufám, že ho nikdy nebudeme muset použít, napsal ve středu na Twitteru americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters je to další varování Severní Koreji, aby nevyhrožovala Spojeným státům. Pchjongjang oznámil, že "pečlivě zkoumá" možnost raketového útoku na americký tichomořský ostrov Guam. "Můj první rozkaz ve funkci prezidenta byl obnovit a modernizovat náš jaderný arzenál. Nyní je silnější a mocnější než kdykoli předtím," napsal Trump. V dalších příspěvcích světovou pozici USA ještě zveličil.

Úspěšný test amerického protiraketového obranného systému

"Kime, jsme na tebe připraveni." Američané otestovali antiraketu jako odpověď KLDR, míní analytici

Spojené státy na začátku týdne úspěšně provedly zkoušku svého protiraketového systému. Odpálily tzv. antiraketu, která zneškodnila pokusnou střelu. Ne náhodou ale Washington naplánoval tento test jen den po raketových zkouškách KLDR. Podle bezpečnostních odborníků tím administrativa prezidenta Donalda Trumpa poslala Pchjongjangu jasný vzkaz: "Kime, jsme na tebe připraveni."

Foto: Podívejte se na rakety, které málem způsobily 3. světovou válku

V OSN se jedná o úmluvě o zákazu jaderných zbraní. Vznikl první návrh, mocnosti ale nesouhlasí

V Organizaci spojených národů (OSN) se jednalo o celosvětovém zákazu jaderných zbraní. V pondělí byl zveřejněn první návrh úmluvy. Státy, které by ji podepsaly, by se zavazovaly, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Dohoda nemá mít žádný právní dopad na ty země, které v současné době jaderné zbraně vlastní, a je spíše chápána jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení.

Írán financuje a cvičí teroristy. S tím musí skončit, prohlásil v Izraeli Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí během návštěvy Izraele řekl, že Írán musí okamžitě přestat financovat teroristy a milice a poskytovat jim výcvik a vybavení. Hlava USA se tak vyjádřila na setkání s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem v Jeruzalémě. Podle Trumpa se Íránu navíc nesmí nikdy dovolit mít jadernou zbraň. Arabské státy sousedící s Izraelem si stále více uvědomují hrozbu, jakou Írán představuje, upozornil americký prezident. "Nejdůležitější je, že Spojené státy a Izrael mohou jedním hlasem prohlásit, že Írán nesmí nikdy mít možnost mít jadernou zbraň. A musí skoncovat se svým vražedným financováním, výcvikem a vybavováním teroristů a milicí," prohlásil Trump.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf

Íránský ministr zahraničí: Jaderné zbraně nikdy nevyrobíme. Špatně ale reagujeme na výhrůžky

Ministr zahraničí Íránu Mohammad Džavád Zaríf slíbil, že jeho země nikdy nevyrobí jaderné zbraně. Uvedl to na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Právě výměnou za zpomalení íránského jaderného programu v roce 2015 Spojené státy zrušily sankce vůči této zemi. Zaríf rovněž v narážce na ostrá vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa řekl, že Írán nereaguje dobře na výhrůžky.

Britská jaderná raketa omylem zamířila na USA. Mayová neřekla, zda o tom věděla

Britská premiérka Theresa May čelí podezření, že před členy parlamentu tajila neúspěšný test jaderné rakety, který se konal krátce před hlasováním vlády o obnovení flotily jaderných ponorek. Podle zdroje z královského námořnictva se při prvním testu po čtyřech letech chybně odklonila raketa. Mayová se v BBC vyhnula odpovědi na otázku, zda o incidentu věděla, když loni v červenci poslanci po jejím naléhání odhlasovali obnovu zastarávající flotily jaderných ponorek. Británie je spolu s USA a Francií jednou ze tří členských zemí NATO vlastnících jaderné zbraně.

Jaderné zbraně by měly být zakázány a zcela zničeny, řekl čínský prezident

Všechny jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny. V sídle OSN v Ženevě to ve středu řekl čínský prezident Si Ťin-pching, jehož země patří mezi jaderné velmoci. "Jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny s cílem vytvořit svět bez jaderných zbraní," prohlásil. Čína se v roce 1964 stala pátým členem "klubu jaderných velmocí" po boku Spojených států, Ruska, Británie a Francie. O dva roky později odpálila raketu s jadernou hlavicí a v roce 1967 otestovala i vodíkovou bombu o síle tří megatun. Poslední jaderný pokus Čína provedla 29. července 1996. Následující den začala uplatňovat moratorium na pokusné jaderné výbuchy.

BMW, uprchlíci i Putin. Mezi Německem a Spojenými státy to začíná vřít jako v době invaze do Iráku

Donald Trump v nových rozhovorech pro Bild a The Times nastínil svoji zahraniční politiku. Chválil Brexit a předpověděl, že z Evropské unie odejdou další země. Kritická slova zazněla směrem k Německu. Merkelová podle Trumpa udělal s přijetím migrantů katastrofální chybu a německé automobilky budou litovat, pokud přesunou výrobu pro americký trh do Mexika. Zdá se, že začíná složitá éra ve vztazích Berlína a Washingtonu. Podle bývalého českého velvyslance Petra Koláře z Trumpových rozhovorů prozatím nelze činit závěry o tom, jak budou jeho konkrétní kroky vypadat.

Rada bezpečnosti uvalila na KLDR nové sankce. Oslabit chce hlavně její export

Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN rozhodla o nových sankcích pro Severní Koreu. Důvodem je pátý jaderný test, který KDLR provedla 9. září a který byl z dosud provedených jaderných zkoušek největší. Rezoluce zakazuje například vývoz mědi a niklu či snížení vývozu uhlí z KLDR. OSN chce tímto opatřením oslabit příjmy země z exportu, a to o více než čtvrtinu.

Noční můra bezpečnostních expertů. Tak funguje "jaderný kufřík", který v lednu dostane Trump

"Kdyby Islámský stát zaútočil na USA, vy byste neodpověděl jadernou zbraní?" zeptal se během předvolební kampaně republikánský kandidát Donald Trump novináře v televizi. Americký prezident má pořád blízko sebe jaderný kufřík a kartu s kódem. Ta se už ale v minulosti ztratila. Ležela v nemocnici na zemi nebo skončila v čistírně. O použití jaderných zbraní může rozhodnout prezident sám. Namísto prudké povahy proto potřebuje spíš rozvahu, která už v minulosti zabránila tragédiím. Desítky bezpečnostních expertů v USA přitom v minulosti označily Donalda Trumpa za nezpůsobilého zvládnout jaderné zbraně.

Putin pozastavil dohodu o likvidaci plutonia. Rusko cítí ohrožení ze strany USA

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil pozastavit dohodu s USA o likvidaci plutonia. Vysvětlil to "zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu" v důsledku amerického počínání, "neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia" a "nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska". Podle dohody z jara 2010 se měla každá ze zemí zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 000 jaderných bomb. Ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení.

Spojeným státům rezaví jaderný arzenál. Do jeho obnovy investuje stovky miliard dolarů

Americký jaderný arzenál pochází hlavně z dob studené války. Podle ministra obrany Ashtona Cartera se blíží doba, kdy se zbraně stanou nespolehlivými, neefektivními a hlavně nebezpečnými. Administrativa současného prezidenta USA Baracka Obamy navrhla plán na modernizaci jaderné výzbroje. Jak rychle – a zda vůbec – se v něm bude pokračovat, ale bude záviset až na nově zvoleném představiteli Bílého domu.

KLDR drze vzdoruje, řekla americká diplomatka. Rada bezpečnosti OSN ostře odsoudila jaderný test

Americká velvyslankyně v OSN Samantha Powerová řekla, že rada bezpečnosti musí uložit nové sankce vůči KLDR a důrazně prosazovat plnění čtyř předchozích sankčních rezolucí, aby Severní Koreji ukázala, že Pchjongjang musí čelit důsledkům svých "nezákonných a nebezpečných akcí". Spolu s USA chtějí sankce prosazovat i Francie a Británie, které jsou stálými členy rady s právem veta. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však prohlásil, že situace ukazuje, že by diplomaté měli prokázat více tvůrčích schopností, když odpovídají sankcemi a pak opět sankcemi.

Foto: KLDR znovu testovala jadernou bombu, Jižní Korea je v pohotovosti

Stalinistická KLDR provedla svůj v pořadí už pátý jaderný test. Otřesy půdy, které ho doprovázely, dosáhly síly 5,3 stupně Richterovy stupnice. V porovnání s lednovým testem byl ten páteční podstatně silnější. Severní Korea oznámila, že je připravená zbraně použít na nepřátelské země, včetně USA. Podívejte se, jak vše s napětím sledovali na jihu Korejského poloostrova.

Zkoušeli jsme novou jadernou hlavici, oznámila světu severokorejská moderátorka

KLDR vyzkoušela jadernou bombu. Fanatická nezodpovědnost, zní z jihu

Podle americké geologické služby USGS měl otřes sílu 5,3 stupně Richterovy škály. Jihokorejský prezidentský úřad svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady státu. Prezidentka Pak Kun-hje označila test za čin "fanatické nezodpovědnosti" a přímou hrozbu pro mezinárodní společenství. Kvůli testu se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN.

Vrtěti princem. Mluvčí Thatcherové chtěl místo zpráv o protestech tisknout fotky malého Williama

Mluvčí britské premiérky Margaret Thatcherové v roce 1983 své nadřízené doporučoval uveřejnit fotografie malého prince Williama. Chtěl dostat z titulních stran ostrovních novin informace o sílící kampani za jaderné odzbrojování. Ukázaly to nově zveřejněné informace z britských archivů. Tehdy, uprostřed studené války, se poradci "Železné lady" obávali, že by masové mírové hnutí mohlo zhatit rozmístění amerických strategických střel ve Velké Británii.

Testování francouzských jaderných zbraní na atolu Mururoa

Jaderných zbraní ve světě ubylo, mocnosti ale modernizují arzenál

Počet jaderných hlavic ve světě během loňského roku klesl, žádná z devíti jaderných velmocí ale nenaznačila, že by byla ochotna se ho vzdát zcela, vyplývá z nové zprávy mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI. Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea podle ní k 1. lednu 2016 disponovaly 15 395 jadernými hlavicemi. Z toho je 4120 rozmístěných hlavic, tedy těch, které jsou nasazené na raketách či jsou na základnách s akceschopnými jednotkami. Arzenál se postupně zmenšuje od studené války (v 80. letech bylo hlavic téměř 70 000), Rusko i USA ale "pokračují v rozsáhlých a nákladných programech modernizace svých jaderných sil".

KLDR s "největší pravděpodobností" znovu vyrábí plutonium, tvrdí jaderní inspektoři

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano na pondělní tiskové konferenci ve Vídni řekl, že v jaderném provozu v Jongbjonu byl restartován reaktor o výkonu pět megawattů, který lze využívat buď k obohacování, nebo k přeměně plutonia. Režim v Pchjongjangu tak může každoročně získat materiál pro výrobu jedné jaderné bomby či hlavice.

Obama jako první prezident USA navštívil Hirošimu. Duše mrtvých k nám mluví, řekl

Barack Obama se stal prvním prezidentem USA, který navštívil japonskou Hirošimu. Město, které koncem druhé světové války srovnala se zemí americká jaderná bomba. U tamního Památníku míru, jenž memento připomíná, položil věnec. V následném projevu připomněl smrt 140 000 lidí a upozornil, že svět má společnou zodpovědnost za to, aby se podobné utrpení neopakovalo. Japonský premiér Šinzó Abe návštěvu označil za "důležitý krok na cestě ke světu bez jaderných zbraní".

Návštěva Hirošimy je o spojenectví mezi bývalými nepřáteli, řekl Obama. Za jaderný útok se neomluví

Obama je prvním americkým prezidentem, který zavítá do Hirošimy od konce druhé světové války. V rozhovoru pro japonskou televizi řekl, že jeho návštěva znamená důraz na přátelské vztahy mezi oběma zeměmi, které kdysi bývaly nepřáteli. Za zničující jaderný útok, který ukončil druhou světovou válku a stál život 140 000 lidí včetně civilistů, se však neomluví.