Spojeným státům rezaví jaderný arzenál. Do jeho obnovy investuje stovky miliard dolarů

Simona Fendrychová Reuters Simona Fendrychová, Reuters
27. 9. 2016 15:15
Americký jaderný arzenál pochází hlavně z dob studené války. Podle ministra obrany Ashtona Cartera se blíží doba, kdy se zbraně stanou nespolehlivými, neefektivními a hlavně nebezpečnými. Administrativa současného prezidenta USA Baracka Obamy navrhla plán na modernizaci jaderné výzbroje. Jak rychle – a zda vůbec – se v něm bude pokračovat, ale bude záviset až na nově zvoleném představiteli Bílého domu.
Raketa z období studené války a tzv. Karibské krize.
Raketa z období studené války a tzv. Karibské krize. | Foto: Reuters

Washington – Nespočetněkrát opravovaný, znovu svařovaný, záplatovaný a velmi starý. Takový je nukleární systém Spojených států – nosiče, které by v případě rozkazu Bílého domu měly za úkol dopravit jadernou bombu na určené místo.

V příštím desetiletí vyprší životnost hned třem pilířům jaderné obrany, o které se USA dosud opírají. Zastaralé budou ponorky nesoucí balistické střely, bombardéry i pozemní rakety.

Podle amerického ministra Ashtona Cartera je tak nejvyšší čas je obměnit.

"Faktem je, že životnost většiny našich nosičů jaderných zbraní byla už prodloužena o desítky let nad původní předpoklady," přiznal tento týden.

Podle Cartera už se přitom nerozhoduje o tom, zda budou tyto platformy vyměněny, nebo nadále udržovány. "Jde o volbu mezi jejich nahrazením nebo jejich ztrátou," sdělil během návštěvy letecké základny Minot v Severní Dakotě.

Systém z dob studené války

Řada nosičů, o něž se jaderný systém USA opírá, vznikla v období před 25 až 60 lety, v době studené války. Tehdy byly jaderné zbraně pro Washington obzvlášť důležité, protože představovaly způsob, jak odradit nepřátelské státy od případného útoku na Ameriku.

"Nenahradíme-li tento systém, bude prostě ještě více stárnout a stane se nebezpečným, nespolehlivým a neefektivním," cituje Cartera agentura Reuters.

Náklady, které by měly být do roku 2024 vynaložené na udržení a modernizaci jaderné výzbroje, odhadl Kongres na 348 miliard amerických dolarů. Tento rozpočet ale přitom nezahrnuje ani všechny nákladné renovace, které jsou naplánované na druhou polovinu příštího desetiletí.

O plánu rozhodne nový prezident

Zachování a modernizaci jaderného arzenálu naplánovala Obamova administrativa. Zda a jak rychle se bude postupovat s těmito plány, ale rozhodne až nový prezident USA.

Demokratka Hillary Clintonová se nechala slyšet, že revize postoje vůči jaderným zbraním bude jedním z jejích prvních kroků v Bílém domě v případě jejího zvolení.

Republikán Donald Trump by podle svých slov byl otevřený ke změně americké politiky a umožnil by spojencům Japonsku a Jižní Koreji zisk jejich vlastní jaderné zbraně, aby se mohli účinně bránit hrozbě ze strany KLDR. Kim Čong-un v polovině měsíce opět nechal provést raketové testy a atmosféra v regionu houstne. Carter navíc upozornil na nový arzenál, který od dob Sovětského svazu vybudovalo Rusko.

Příští administrativa se může pokusit snížit náklady oddálením některých prvků renovace. Ministerstvo energetiky ale podle informací Reuters bije na poplach. Některá jejich výzkumná zařízení jsou starší 70 let.

Ashton Carter nicméně ve svém projevu zdůraznil fakt, že výdaje na jaderné zbrojení ve skutečnosti představují jen malé procento armádního rozpočtu. Kongresem vypočítaná částka by tvořila pouhých pět procent celkového rozpočtu Pentagonu, který každoročně vyšplhá na zhruba 600 miliard dolarů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy