Vrtěti princem. Mluvčí Thatcherové chtěl místo zpráv o protestech tisknout fotky malého Williama

Jan Hejl Jan Hejl
21. 7. 2016 15:07
Mluvčí britské premiérky Margaret Thatcherové v roce 1983 své nadřízené doporučoval uveřejnit fotografie malého prince Williama. Chtěl dostat z titulních stran ostrovních novin informace o sílící kampani za jaderné odzbrojování. Ukázaly to nově zveřejněné informace z britských archivů. Tehdy, uprostřed studené války, se poradci "Železné lady" obávali, že by masové mírové hnutí mohlo zhatit rozmístění amerických strategických střel ve Velké Británii.
Malý prince William s rodiči a bratrem.
Malý prince William s rodiči a bratrem. | Foto: ČTK

Londýn – Jakákoliv fotografie tříletého prince George plní titulní stránky britských novin, často přebije i daleko důležitější události z ostrovní politiky. Srovnatelný zájem zažil jako dítě snad jen jeho otec, následník trůnu princ William.

Britové ho – stejně jako jeho matku Dianu – milovali. Jeho obliba byla taková, že s ním chtěli "vrtět" i poradci tehdejší premiérky Margaret Thatcherové.

V roce 1983, uprostřed zuřící studené války, začali masivně nabírat na síle podporovatelé kampaně za jaderné odzbrojení. Ministr zahraničí Francis Pym dokonce svou premiérku varoval, že se hnutí může celosvětově rozšířit natolik, že by mohlo zhatit plánované umístění amerických střel s plochou dráhou letu na ostrovech.

Právě tehdy měl přijít na scénu malý William, kterému byl teprve rok. Premiérčin mluvčí Bernard Ingham doporučoval, aby Downing Street uveřejnila fotografie malého prince. A to jen proto, aby se z titulků novin dostali zastánci mírového hnutí. Poukazují na to nově zveřejněné archivní informace, ze kterých cituje list The Guardian.

Blízcí premiérky Thatcherové si v osmdesátých letech lámali hlavu, jak zabránit tomu, aby se kampaň za jaderné odzbrojení stala ještě masovější. V lednu 1983 ministr zahraničí Pym v důvěrném dopise "Železnou lady" upozornil, že tento rok bude klíčový pro debatu o nukleárních zbraních.

Poradci se báli lidského řetězu

V dobách, kdy se Západ v čele s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem snažil přezbrojit komunistický Sovětský svaz, byly jaderné zbraně prostředkem, jak zastrašit a ekonomicky vyčerpat nepřítele. Proto by masové mírové hnutí mohlo způsobit "neplechu".

Francis Pym premiérku v dopise varoval, že "energický a přímý útok na podporovatele hnutí" by veřejnost nepřesvědčil a neutrální Brity by jen mohl vyprovokovat, aby se k němu přidali.

"Veřejné mínění je proti jaderným zbraním tak silně nakloněno, že by mohlo ovlivnit voliče, aby příště dali hlas Labouristické straně nebo liberálům," napsal tehdy Pym.

Thatcherová obavy svého spolupracovníka sdílela a zaúkolovala nového ministra obrany Michaela Heseltinea, aby zahájil propagační kampaň. Ovšem pochybnosti o jeho schopnostech ovlivňovat veřejné mínění měl mluvčí premiérky Bernard Ingham.

Podle záznamů citovaných deníkem The Guardian přemýšlel, "zda neudělat něco užitečného, aby se neutralizovala přitažlivost demonstrací" mírového hnutí. Jejich podporovatelé na velikonoční Velký pátek roku 1983 plánovali shromáždění, kde desítky tisíc lidí udělají lidský řetěz mezi dvěma základnami britského královského letectva ve městě Aldermastone a Greenham Common.

Tehdy Ingham na poradě v Downing Street řekl: "V tento den se ani nepořádají velké sportovní akce. Ale stálo by za to, kdyby tisk a televize na Velký pátek nebo o den později uveřejnily fotky prince Williama." Ten byl tehdy s rodiči Dianou a Charlesem na cestě po Austrálii.

Pobídka mluvčího ovšem vyšla do ztracena. Ostrovní média na Velikonoce podrobně informovala o lidském řetězu kampaně za mírové hnutí. Účastnilo se ho tehdy 70 000 aktivistů.

Fotografie malého prince se v tisku neobjevily.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy