Vrtěti princem. Mluvčí Thatcherové chtěl místo zpráv o protestech tisknout fotky malého Williama

Jan Hejl Jan Hejl
21. 7. 2016 15:07
Mluvčí britské premiérky Margaret Thatcherové v roce 1983 své nadřízené doporučoval uveřejnit fotografie malého prince Williama. Chtěl dostat z titulních stran ostrovních novin informace o sílící kampani za jaderné odzbrojování. Ukázaly to nově zveřejněné informace z britských archivů. Tehdy, uprostřed studené války, se poradci "Železné lady" obávali, že by masové mírové hnutí mohlo zhatit rozmístění amerických strategických střel ve Velké Británii.
Malý prince William s rodiči a bratrem.
Malý prince William s rodiči a bratrem. | Foto: ČTK

Londýn – Jakákoliv fotografie tříletého prince George plní titulní stránky britských novin, často přebije i daleko důležitější události z ostrovní politiky. Srovnatelný zájem zažil jako dítě snad jen jeho otec, následník trůnu princ William.

Britové ho – stejně jako jeho matku Dianu – milovali. Jeho obliba byla taková, že s ním chtěli "vrtět" i poradci tehdejší premiérky Margaret Thatcherové.

V roce 1983, uprostřed zuřící studené války, začali masivně nabírat na síle podporovatelé kampaně za jaderné odzbrojení. Ministr zahraničí Francis Pym dokonce svou premiérku varoval, že se hnutí může celosvětově rozšířit natolik, že by mohlo zhatit plánované umístění amerických střel s plochou dráhou letu na ostrovech.

Právě tehdy měl přijít na scénu malý William, kterému byl teprve rok. Premiérčin mluvčí Bernard Ingham doporučoval, aby Downing Street uveřejnila fotografie malého prince. A to jen proto, aby se z titulků novin dostali zastánci mírového hnutí. Poukazují na to nově zveřejněné archivní informace, ze kterých cituje list The Guardian.

Blízcí premiérky Thatcherové si v osmdesátých letech lámali hlavu, jak zabránit tomu, aby se kampaň za jaderné odzbrojení stala ještě masovější. V lednu 1983 ministr zahraničí Pym v důvěrném dopise "Železnou lady" upozornil, že tento rok bude klíčový pro debatu o nukleárních zbraních.

Poradci se báli lidského řetězu

V dobách, kdy se Západ v čele s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem snažil přezbrojit komunistický Sovětský svaz, byly jaderné zbraně prostředkem, jak zastrašit a ekonomicky vyčerpat nepřítele. Proto by masové mírové hnutí mohlo způsobit "neplechu".

Francis Pym premiérku v dopise varoval, že "energický a přímý útok na podporovatele hnutí" by veřejnost nepřesvědčil a neutrální Brity by jen mohl vyprovokovat, aby se k němu přidali.

"Veřejné mínění je proti jaderným zbraním tak silně nakloněno, že by mohlo ovlivnit voliče, aby příště dali hlas Labouristické straně nebo liberálům," napsal tehdy Pym.

Thatcherová obavy svého spolupracovníka sdílela a zaúkolovala nového ministra obrany Michaela Heseltinea, aby zahájil propagační kampaň. Ovšem pochybnosti o jeho schopnostech ovlivňovat veřejné mínění měl mluvčí premiérky Bernard Ingham.

Podle záznamů citovaných deníkem The Guardian přemýšlel, "zda neudělat něco užitečného, aby se neutralizovala přitažlivost demonstrací" mírového hnutí. Jejich podporovatelé na velikonoční Velký pátek roku 1983 plánovali shromáždění, kde desítky tisíc lidí udělají lidský řetěz mezi dvěma základnami britského královského letectva ve městě Aldermastone a Greenham Common.

Tehdy Ingham na poradě v Downing Street řekl: "V tento den se ani nepořádají velké sportovní akce. Ale stálo by za to, kdyby tisk a televize na Velký pátek nebo o den později uveřejnily fotky prince Williama." Ten byl tehdy s rodiči Dianou a Charlesem na cestě po Austrálii.

Pobídka mluvčího ovšem vyšla do ztracena. Ostrovní média na Velikonoce podrobně informovala o lidském řetězu kampaně za mírové hnutí. Účastnilo se ho tehdy 70 000 aktivistů.

Fotografie malého prince se v tisku neobjevily.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Agentura EU pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu Boeing 737 MAX

Agentura EU pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX. Provoz byl před téměř dvěma lety přerušen kvůli nehodám.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 48 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy