Není to tak dávno, co se v médiích objevily zprávy, že šedesát vojáků belgické armády bylo napojeno na islámské extremisty. Pro sociologa a bývalého šéfa Centra pro výzkum stresu Jaroslava Sýkoru to není nijak překvapivé. "Ozbrojené síly budou lidi, volající po jednoduchých řešeních a pořádku, vždy přitahovat," míní. A to zdaleka ne jen v Belgii.
Nejméně 16 lidí v úterý přišlo o život při sebevražedném pumovém útoku v severosyrském městě Hasaká, které kontrolují Kurdové. Dalších 40 lidí utrpělo vážná zranění, oznámila podle agentury Reuters syrská organizace ochránců lidských práv SOHR, která monitoruje situaci v zemi ze zahraničí. Útočník se vyhodil do povětří před pekárnou ve čtvrti převážně obývané Kurdy. K atentátu se zatím nikdo nepřihlásil, ale v minulosti byla za podobné útoky v oblasti odpovědná extremistická organizace Islámský stát. Dané území ovládají kurdské milice (YPG), jež se podílejí na osvobozování severu Sýrie za podpory mezinárodní koalice vedené Spojenými státy.
Zdá se, že Chovance a Laubeho nic nezastaví. Riziko nezávislého ÚOOZ je zřejmě pro ČSSD před sérií voleb příliš vysoké. Jdou do toho po hlavě.
Síť revolučních buněk je dílo jen několika lidí, někoho kdo je vyšinutý a rád se dívá na hořící auta, má to jen vypadat jako levicový extremismus, říká publicistka a aktivistka Saša Uhlová. Levicová scéna v Česku se podle ní neradikalizuje. Policie ale prý překračuje svoje pravomoci a řada zásahů na demonstracích je příliš tvrdá. Uhlová tvrdí, že v Česku vlastně nic jako levicový extremismus není.
Ve světě, který připomíná partii na šachovnici s nekonečným počtem polí, stále víc lidí cítí „nostalgii po budoucnosti“.
Členové a sympatizanti krajně pravicové Národní demokracie postavili v sobotu na česko-německé hranici symbolický mobilní plot proti migrantům. Odhalit se má v neděli po poledni. Zhruba pět metrů dlouhé a 2,5 metru vysoké mobilní hrazení má imitovat beton. Podle předsedy ND Adama B. Bartoše, kterého policie nedávno obvinila ze tří zločinů proti lidskosti, jde o symbolické gesto. Akce byla původně svolána jako shromáždění strany, ta ho později zrušila a podle Bartoše se nyní jedná o soukromou akci. V zaniklé obci Švarcava je nyní mezi deseti až 20 lidmi, kteří tam budou nocovat do neděle. Místo se nachází ve třetí zóně CHKO Český les, proto situaci na místě monitoruje policie.
Podle protiextremistického paragrafu o šíření nenávisti bylo loni odsouzeno 414 lidí, v roce 2011 jich bylo jen 137. Dalších 526 Rusů skončilo za mřížemi za činy proti ústavnímu zřízení a bezpečnosti státu. Většina nových případů souvisí s šířením extremismu po internetu a na sociálních sítích. Opoziční aktivista v Čuvašsku Dmitrij Semjonov například doplatil na to, že na sociální síti přeposlal fotografii povstaleckého starosty Doněcka Pavla Gubareva v uniformě zakázané organizace ruských nacionalistů - a to Gubarev opravdu byl jejím členem.
Z přípravy teroristického útoku na vlak, obžaloval státní zástupce pět levicových extremistů. Třem z obžalovaných, kteří plánovali minimálně od září 2014 útok zápalnými láhvemi na nákladní vlak s vojenským materiálem, hrozí až výjimečný trest. Zbylým dvěma až tři roky odnětí svobody za nepřekažení trestného činu. Razie proti levicovým extremistům se uskutečnila loni 28. dubna. Celkem bylo zatčeno deset lidí, obviněno jich bylo šest. Šestý případ byl z pražské části vyčleněn.
Zlehčování útoků tím, že si za ně „sluníčkáři“ mohou sami, je odporné a nebezpečné. Židé si za nenávist také mohli sami, říkalo se kdysi.
Krymští Tataři jsou ruskou prokuraturou považováni za extremisty. Historicky byli vždy věrní Ukrajině. Po anexi Krymu Moskva opakovaně prohlásila, že jejich práva zůstanou zachována. Tataři ale tvrdí, že tomu tak není. Proti rozhodnutí soudu, který potvrdil pozastavení činnosti jejich neoficiálního parlamentu, se budou odvolávat a o spravedlnost budou žádat evropské instituce.
Počet extremistických útoků různého ražení roste, je to problém, ohrožují principy svobody a demokracie, říká ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Tolerance některých politiků k nenávistným náladám a zneužívání nejistoty ve společnosti přispívá podle něj k tomu, že je tady větší prostor pro extremistickou činnost.
Alternativa pro Německo chce zakázat veřejné projevy islámu. Náboženství je podle jejích představitelů ve skutečnosti politickou ideologií, která se neslučuje s německou ústavou. Zástupci vládních stran postoj AfD odsoudili. Podle nich krajně pravicová strana rozděluje společnost a snaží se vzbuzovat předsudky.
Eurokomisařka Věra Jourová vyjádřila v Evropském parlamentu obavu, že situace ohledně Romů se v Evropské unii zhoršila, a to hlavně v souvislosti s celkovým růstem radikalismu a extremismu v Unii. "Udělali jsme hodně, ale situace se nelepší, dokonce se zhoršuje. Romská menšina je první, která je postižena zhoršenou situací v Evropě," uvedla. Problém vidí také v tom, že se Romové málo do politiky zapojují. Romové mívají horší vzdělání a vyšší nezaměstnanost, víc jim hrozí chudoba, častěji bydlí v horších podmínkách a dožívají se i o několik let nižšího věku, řekla.
Na pravicovém shromáždění proti migrační politice vlády se podle odhadu policie sešlo téměř 3 000 extremistů. Úřady přitom očekávaly maximálně několik stovek. Více než tisícovka lidí se proti povolené akci postavila. Ke střetům s policií došlo, když se asi 200 lidí pokusilo trasu pochodu extremistů zablokovat. O žádných zraněných ani zadržených média neinformovala.
Slovenské volby, úspěch Mariana Kotleby a Andreje Danka, jsou pro Česko velkým varováním. Máme našlápnuto na podobný sešup.
"Válka je, bohužel, zřejmě normálním jevem a my jí můžeme předejít jen tím, že s ní budeme počítat," varuje v rozhovoru s Aktuálně.cz expert na válečné konflikty Otakar Foltýn. Ostatně již staří Římané podle něj říkali: Doufáš-li v mír, připravuj se na válku. "Takže pokud válku chápete v kontextu užívaní agresivní kombinace působení politických, obchodních či propagandistických metod, tak Česká republika ve válce už je."
Policejní prezident Tomáš Tuhý přiznává, že v souvislosti s migrační krizí se k policii hlásí více vlastenecky smýšlejících uchazečů. O radikalizaci policejního sboru se ale nebojí: "Součástí náboru jsou i psychologické testy, které odhalí, zda někdo nemá xenofobní smýšlení. Takže jsme schopní takové lidi identifikovat," vysvětluje. Zvyšující se zájem o policii ho naopak těší.
K soudu se po téměř dvou letech dostává případ šíření Základů tauhídu. Za vydání knihy údajně šířící rasismus žalobce poslal před soud bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku, který je podezřelý ze zločinu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Autor knihy Bilala Philips nesmí do některých západních zemí a kniha je navíc v mnoha státech zakázaná. Sáňka se brání tím, že měl údajně na starosti pouze administrativu. Hrozí mu až desetileté vězení.
Ještě než stačilo nově vznikající islámské kulturní centrum v brněnském Králově Poli otevřít, stalo se terčem výhrůžek. Místní se bojí islamizace, extremistický spolek Islám v ČR nechceme varuje před klesající hodnotou nemovitostí v okolí. Středisko šíitských muslimů provozuje podnikatel, který v Česku dlouhodobě žije. Centrum přitom jen přesouvá z nedaleké Kuřimi, kde už čtyři roky bezproblémově funguje. I přesto se místní bojí a hlasitě protestují. Brněnskému primátorovi Petru Vokřálovi dokonce přišel anonym, který varuje, že zřízení muslimského střediska vlastnoručně zabrání.
Martin I., který je posledním vazebně stíhaným v případu plánování teroristického útoku na vlak s vojenským materiálem, se přes svého advokáta razantně distancoval od nedělního útoku na policejní auta. Anarchisté v neděli v Praze zapálili dva policejní vozy, aby vyjádřili solidaritu s vězněm a protestovali proti tomu, že za mřížemi nedostává veganskou stravu. „Nechápeme, jak si někdo dovoluje dopouštět se jménem mého klienta trestné činnosti. Tohle rozhodně není způsob, jakým by si můj klient chtěl prosazovat jakékoliv zájmy,“ řekl Aktuálně.cz Ondřej Štefánik.
