Islám je v rozporu s ústavou, tvrdí Alternativa pro Německo. Muslimové ji přirovnali k Hitlerovi

ČTK ČTK
18. 4. 2016 15:06
Alternativa pro Německo chce zakázat veřejné projevy islámu. Náboženství je podle jejích představitelů ve skutečnosti politickou ideologií, která se neslučuje s německou ústavou. Zástupci vládních stran postoj AfD odsoudili. Podle nich krajně pravicová strana rozděluje společnost a snaží se vzbuzovat předsudky.
Alternativa pro Německo výrazně uspěla v trojích letošních zemských volbách.
Alternativa pro Německo výrazně uspěla v trojích letošních zemských volbách. | Foto: Zuzana Kleknerová

Berlín - Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) chce zakázat veřejné projevy muslimské víry v zemi. Podle ní je islám v rozporu s německou ústavou.

Vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) postoj AfD kritizovaly s tím, že strana projevuje extremistické názory. Muslimská rada reagovala přirovnáním AfD k Hitlerově nacistické straně.

"Islám je politická ideologie, která není slučitelná s německou ústavou," uvedla o víkendu při jednání o programu AfD místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová.

V minulosti už vyvolala pobouření, když prohlásila, že policie musí migrantům zabránit v živelném překračování hranic i za cenu použití střelných zbraní, a to i proti ženám a dětem.

Představitelé AfD vyzvali ke všeobecnému zákazu nošení burky a nikábu, tedy oděvů, které zakrývají celý obličej muslimských žen. Žádají také, aby ve školách bylo učitelkám i žákyním zakázáno nosit na hlavě šátek, který je podle strany projevem utlačování žen. Strana rovněž požaduje zákaz chlapecké obřízky, která patří k tradičním náboženským rituálům muslimů i židů.

AfD rozděluje společnost a vyvolává strach

Zástupci vládních stran již postoj AfD odsoudili. Místopředseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Armin Laschet obvinil AfD, že se snaží rozštěpit společnost a že chce omezit ústavou garantovanou svobodu vyznání.

"AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit," uvedl v pondělí Laschet v deníku Rhein-Neckar-Zeitung.

Mluvčí Merkelové Steffen Seibert prohlásil, že kancléřka už několikrát jasně řekla, že islám už "bez jakýchkoli pochyb" patří k Německu.

BfV zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky. Mezi jeho hlavní úkoly patří sledovat projevy pravicového, levicového i náboženského extremismu. Úřad dlouhodobě monitoruje například krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD).

Podle německé sociální demokracie se AfD snaží vzbuzovat předsudky a chce těžit z vyvolaného strachu. "Samozřejmě existuje islám, který dodržuje ústavu. Vyznává ho více než 90 procent muslimů, kteří zde žijí," řekla deníku Die Welt Kerstin Grieseová z vedení sociální demokracie. "Kvůli existenci několika extremistických skupin nelze odsuzovat celé náboženství," doplnila.

Předseda Ústřední muslimské rady Aiman Mazyek vyzval k větší osvětě. S AfD se na politickou scénu podle něj dostala "poprvé od Hitlerova Německa strana, která znovu diskredituje celé jedno náboženské společenství a existenčně jej ohrožuje". Cílem AfD je podle něj zneužít islám k likvidaci demokratického zřízení v Německu. Nikoli islám, ale AfD je "v rozporu s ústavou", uvedl Mazyek.

AfD vznikla původně jako strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Loni v ní však převládlo nacionalistické křídlo, které se ostře staví proti imigraci. Letos strana výrazně uspěla v trojích zemských volbách, kdy získala od 12 do 25 procent hlasů a v Sasku-Anhlatsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy