Berlín - Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) chce zakázat veřejné projevy muslimské víry v zemi. Podle ní je islám v rozporu s německou ústavou.
Vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) postoj AfD kritizovaly s tím, že strana projevuje extremistické názory. Muslimská rada reagovala přirovnáním AfD k Hitlerově nacistické straně.
"Islám je politická ideologie, která není slučitelná s německou ústavou," uvedla o víkendu při jednání o programu AfD místopředsedkyně strany Beatrix von Storchová.
V minulosti už vyvolala pobouření, když prohlásila, že policie musí migrantům zabránit v živelném překračování hranic i za cenu použití střelných zbraní, a to i proti ženám a dětem.
Představitelé AfD vyzvali ke všeobecnému zákazu nošení burky a nikábu, tedy oděvů, které zakrývají celý obličej muslimských žen. Žádají také, aby ve školách bylo učitelkám i žákyním zakázáno nosit na hlavě šátek, který je podle strany projevem utlačování žen. Strana rovněž požaduje zákaz chlapecké obřízky, která patří k tradičním náboženským rituálům muslimů i židů.
AfD rozděluje společnost a vyvolává strach
Zástupci vládních stran již postoj AfD odsoudili. Místopředseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové Armin Laschet obvinil AfD, že se snaží rozštěpit společnost a že chce omezit ústavou garantovanou svobodu vyznání.
"AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit," uvedl v pondělí Laschet v deníku Rhein-Neckar-Zeitung.
Mluvčí Merkelové Steffen Seibert prohlásil, že kancléřka už několikrát jasně řekla, že islám už "bez jakýchkoli pochyb" patří k Německu.
BfV zastává v Německu funkci civilní kontrarozvědky. Mezi jeho hlavní úkoly patří sledovat projevy pravicového, levicového i náboženského extremismu. Úřad dlouhodobě monitoruje například krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD).
Podle německé sociální demokracie se AfD snaží vzbuzovat předsudky a chce těžit z vyvolaného strachu. "Samozřejmě existuje islám, který dodržuje ústavu. Vyznává ho více než 90 procent muslimů, kteří zde žijí," řekla deníku Die Welt Kerstin Grieseová z vedení sociální demokracie. "Kvůli existenci několika extremistických skupin nelze odsuzovat celé náboženství," doplnila.
Předseda Ústřední muslimské rady Aiman Mazyek vyzval k větší osvětě. S AfD se na politickou scénu podle něj dostala "poprvé od Hitlerova Německa strana, která znovu diskredituje celé jedno náboženské společenství a existenčně jej ohrožuje". Cílem AfD je podle něj zneužít islám k likvidaci demokratického zřízení v Německu. Nikoli islám, ale AfD je "v rozporu s ústavou", uvedl Mazyek.
AfD vznikla původně jako strana, která odmítala společnou evropskou měnu. Loni v ní však převládlo nacionalistické křídlo, které se ostře staví proti imigraci. Letos strana výrazně uspěla v trojích zemských volbách, kdy získala od 12 do 25 procent hlasů a v Sasku-Anhlatsku se stala druhou nejsilnější frakcí v zemském sněmu.
