"Iniciativa na podporu účinného využívání zdrojů" mimo jiné vyzývá k podpoře takzvaného dne zbytků během každého týdne. Europoslanci chtějí zvýšit i znalosti spotřebitelů. Dále se má zjednodušit darování jídla díky osvobození od DPH.
Evropský parlament se bude 1. června zabývat hrozbou politického zneužití médií v České republice. Ve středu tento bod programu plenární schůze schválila konference předsedů politických frakcí v Evropském parlamentu. Po debatě nebude ale následovat přijetí žádné rezoluce. Europoslanci budou ve čtvrtek dopoledne 1. června debatovat o bodu s názvem "Prohlášení komise - riziko politického zneužívání médií v ČR". Snaha několika českých členů frakce Evropské lidové strany, kteří se minulý týden obrátili na jejího předsedu Manfreda Webera ve snaze bod z programu stáhnout, tak byla neúspěšná.
Podle europoslanců Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), Miroslava Pocheho (ČSSD) a Jaromíra Kohlíčka (KSČM) by mělo Česko dále udržovat svůj odmítavý postoj k přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Evropský parlament a Evropská komise přitom v úterý tento postoj Česka a dalších států kritizovaly. Miroslav Poche tvrdí, že by Česko mělo migranty přijímat na základě dobrovolnosti. Za "neférové" považuje hrozby některých europoslanců, kteří chtějí zemím odmítajícím kvóty krátit finanční prostředky z EU.
Je v Česku potřeba stavět nové jaderné bloky, nebo se energetický mix do budoucna obejde bez atomové energie? Vyplatí se v současné době jaderné elektrárny stavět? A jak to bude v příštích letech s podporou obnovitelných zdrojů? To vše i rozsáhlý legislativní balíček pro fungování trhu s elektřinou, který právě projednávají členské státy EU a europoslanci. O jeho souvislsotech i důsledcích na pozvání Aktuálně.cz diskutovali europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy ve společnosti ČEZ Pavel Řežábek a výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák
Technologie proměňují náš svět, největší technologické společnosti mají ale sídlo mimo Evropu, ve Spojených státech nebo jihovýchodní Asii. Proč zaostáváme? A co se s tím dá dělat? Kdo chrání naše osobní data? Jak si ohlídat data, která se ukládají mimo ČR? Nové technologie, digitalizace a postupný nástup umělé inteligence ovlivní krom jiného i pracovní trh. Jak se na budoucnost připravit? A může k tomu EU nějak pomoci? O těchto otázkách diskutovaly na pozvání Aktuálně.cz se studenty pražského Gymnázia Budějovická poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a zástupkyně výkonného ředitele pražského Aspen Institutu Maria Staszkiewicz.
Evropské unii se v minulém roce opět podařilo snížit emise skleníkových plynů. Ukazují to nejčerstvější data zveřejněná Evropskou komisí. Pro správné fungování klimatické politiky je ale zapotřebí napravit systém obchodování s povolenkami, jehož stávající podoba hraje do rukou uhelným elektrárnám. EU se také snaží snížit emise v ostatních sektorech, jako je například doprava.
Co všechno bude brexit znamenat pro další vývoj v Evropské unii? Jak se změní postavení České republiky a co by ona měla nyní prosazovat? Hrozí odchod dalších zemí? O otázkách souvisejících s brexitem debatovali studenti Gymnázia Na Vítězné pláni v rámci diskuse pořádané zpravodajským serverem Aktuálně.cz ve spolupráci s Evropským parlamentem. Jejími hosty byli europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL a ekonom Lukáš Kovanda.
Co všechno bude brexit znamenat pro další vývoj v Evropské unii? Jak se změní postavení České republiky a co by ona měla nyní prosazovat? Hrozí odchod dalších zemí? O otázkách souvisejících s brexitem debatovali studenti Gymnázia Na Vítězné pláni v rámci diskuse pořádané zpravodajským serverem Aktuálně.cz ve spolupráci s Evropským parlamentem. Jejími hosty byli europoslanec Pavel Svoboda z KDU-ČSL a ekonom Lukáš Kovanda.
Británie už oficiálně oznámila, že odchází z Evropské unie. Brexit tedy po loňském referendu začal. Jednání s ostatními zeměmi EU můžou být velmi tvrdá a není vyloučen jejich krach. V debatě Aktuálně.cz se dozvíte, co by neúspěch znamenal pro Evropu i pro Česko.
Rozhodnutí bylo klíčové pro unijní zákazníky mobilních operátorů, kteří od 15. června nebudou za využívání mobilních služeb v ostatních státech unie platit roamingové poplatky.
Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
Do Evropy letos přijde zhruba čtvrtina uprchlíků ve srovnání s počtem z roku 2015. Je uprchlická krize pro Evropu vyřešena? Čím by měla Evropská unie nahradit nefunkční dublinský režim, který předepisuje starost o uprchlíka první zemi EU, na jejíž území vstoupí? Měla by být změněna ženevská Úmluva o právním postavení uprchlíků? Podívejte se na sestřih diskuse se studenty, kterou Aktuálně.cz uspořádalo ve spolupráci s Evropským parlamentem na Pražském humanitním gymnáziu.
Špičky Evropské unie včetně předsedy EK Jeana-Clauda Junckera dorazí v červnu do Česka. Na bezpečnostní konferenci v Praze chtějí probírat konkrétní varianty společné obrany EU. Ta je pro ně jednou z priorit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a pochybnostech o další roli Spojených států v NATO. Unie se tak pokouší poprvé samostatněji reagovat na nové bezpečnostní hrozby ve světě.
Česko je země velmi závislá na volném obchodu. Jeho budoucnost je ale po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa v ohrožení. Dokáže Evropa uzavírat obchodní dohody i bez Američanů? A nejsou tyto dohody ve skutečnosti vodou na mlýn pro radikály a populisty? Ptáme se hostů v debatě Aktuálně.cz: europoslance Jana Zahradila (ODS), analytika Kryštofa Kruliše a Lukáše Martina ze Svazu průmyslu a dopravy.
Francouzská kandidátka na prezidentku Marine Le Penová odmítá komentovat obvinění, že někteří členové její strany Národní fronta (FN) dostávali zaplaceno za fiktivní místa v Evropském parlamentu, zatímco pracovali právě pro FN. Využívá poslanecké imunity a rozhodla se výzvy vyšetřovatelů ignorovat. "Neodpovím v době volební kampaně. Toto období neumožňuje neutralitu ani rozvážnost, které jsou nezbytné pro dobrý chod justice," řekla.
Krajně pravicová kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová přišla částečně o imunitu poslankyně Evropského parlamentu, která ji chránila před soudním stíháním za šíření snímků organizace Islámský stát na Twitteru. Evropský parlament o tom podle informací stanice BBC rozhodl ve čtvrtek. Le Penová sdílela v prosinci roku 2015 na sociální síti několik snímků zachycujících popravy vedené islamisty, včetně stětí amerického novináře Jamese Foleyho. Podle agentury Reuters Le Penové hrozí až tři roky vězení. Zrušení imunity se týká pouze tohoto případu, nikoli podezření z neoprávněného získávání peněz europarlamentu pro stranu Národní fronta.
Američtí republikáni připravují společně s novým prezidentem Donaldem Trumpem reformu, která by výrazně ovlivnila pravidla mezinárodního obchodu po celém světě. Chtějí na jedné straně zlevnit vývoz amerického zboží do světa, ale taky uvalit dvacetiprocentní clo na zboží dovážené do USA. Evropská unie jim za to hrozí žalobou u Světové obchodní organizace (WTO). Vláda nového amerického prezidenta si s tím ale příliš neláme hlavu. Trump podle deníku Financial Times dokonce zvažuje, že by USA tuto mezinárodní organizaci opustily.
Smlouva CETA, kterou minulý týden schválil Evropský parlament, uvolňuje zásadním způsobem obchodování mezi EU a Kanadou. O kanadský trh se tak zřejmě začnou více zajímat i čeští výrobci, byť musí smlouvu schválit ještě národní a regionální parlamenty v jednotlivých členských zemích unie. Podle studie Technické univerzity v Liberci dojde v případě definitního schválení smlouvy k navýšení českého vývozu do Kanady o 17-23 procent.
Nizozemské parlamentní volby se blíží a podle průzkumů by je měl vyhrát Geert Wilders, lídr populistické Strany pro svobodu (PVV). Ten v sobotu oficiálně zahájil svou předvolební kampaň. A hned vzbudil pozdvižení, když marocké imigranty označil za "lůzu". Jeho partaj dlouhodobě v průzkumech veřejného mínění vede, nicméně za poslední dva měsíce část svých voličů ztratila.
