Nábor k chrudimským výsadkářům probíhá i v zimě. Během lednového třídenního martyria plného fyzické i psychické zátěže vydržela do konce jen polovina z 28 zájemců o vstup do služby k 43. výsadkovému praporu Chrudim.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce uspořádat referendum o vstupu své země do Severoatlantické aliance. Prezident to řekl v rozhovoru, který zveřejnil německý list Berliner Morgenpost. Zájem o členství dává Kyjev najevo už od převratu v roce 2014, členské státy Aliance se ale k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě. Porošenko německým novinám řekl, že zatímco před čtyřmi lety podporovalo členství Ukrajiny v NATO 16 procent obyvatel, nyní je to 54 procent. "Pokud se Ukrajinci (v referendu) vysloví pro členství, pak udělám vše pro to, abychom toho dosáhli," řekl prezident. O datu referenda se nezmínil.
Americký prezident Donald Trump si nedávno telefonoval s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem a podle některých zdrojů měl Trump vyhrožovat Mexiku tím, že pokud země nebude zvládat boj se zločinci, zasáhne americká armáda. Trump si nedávno volal i s australským premiérem a v údajně napjatém rozhovoru Austrálii obvinil, že se snaží do Spojených států vyvézt "příští bostonské atentátníky".
Rusové předvedli zmodernizovanou stíhačku Mig-35 čtvrté generace. Vicepremiér Dmitrij Rogozin nezapomněl připomenout předražený vývoj americké F-35 páté generace. Ruský stroj v rámci kvality a ceny prý nemá ve světě rovného.
Ministerstvo obrany v pondělí podepsalo smlouvu se společností Tatra Defence Vehicle na nákup dvaceti obrněných vozidel Pandur. Česko za ně zaplatí více než 2 miliardy korun. Šest strojů bude velitelsko-štábních, zbylých čtrnáct pak bude ve spojovací verzi. Nákup byl vládou schválen už v roce 2015, tehdy se ale počítalo s částkou o 800 milionů nižší. Ke zvýšení ceny došlo kvůli armádním požadavkům na lepší pancéřování a na modernější technologické a informační systémy.
Právník Ko Ni byl jedním z mála vlivných muslimů v Barmě, kde dominují buddhisté. Zastřelen byl na letišti v Rangúnu. Motiv činu zatím není známý. Právníkova dcera agentuře Reuters řekla, že její otec byl opakovaně terčem výhrůžek, protože kritizoval pokračující vliv armády v politice.
První zabití je u profesionálních vojáků provázeno pocitem nereálna, pocitem viny, opakované zabití se u určité skupiny může stát až závislostí, má to charakter adrenalinového sportu. V tom zabití nepřítele vidí něco velmi lákavého, přirovnávají to k sexu nebo užití drog, tvrdí vojenský psycholog Daniel Štrobl. Někteří čeští vojáci, kteří zkušenost se zabitím mají, mu prý přiznali, že v zabití je určitá míra slasti, že je to fascinující. Prý by si dokázali představit, že by je to mohlo začít bavit.
Nový americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz, který zavede přísnější prověřování lidí přicházejících do Spojených států. "Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady," řekl prezident. "Chceme přijímat pouze ty, kdo budou naši zemi podporovat," dodal." Neposkytl však podrobnosti o podobě nových opatření. Trump dnes rovněž podepsal exekutivní příkaz o přestavbě americké armády, který podle něj zahrnuje plány na nové letouny, nové lodě a další vojenské prostředky.
Norská armáda bude mít poprvé v historii v čele letectva ženu. Novou velitelkou se stala generálmajorka Tonje Skinnarlandová. Skinnarlandová, které je 49 let, funkci náčelníka vzdušných sil už dočasně zastávala od loňského října, kdy zemřel předcházející velitel Per-Egil Rygg. Zkušenosti má mimo jiné i z mezinárodních operací Severoatlantické aliance - v Kosovu a také v Litvě. Norská armáda je službě žen ve svých řadách otevřená. Některé pilotují stíhačky, jiné vrtulníky. Ženy mohou velet i ponorkám.
Policisté obvinili tři vojáky kvůli loňské střelbě bojového vozidla pěchoty při cvičení ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Vozidlo při cvičných střelbách zasáhlo druhé s třemi lidmi uvnitř. Dva vojáci byli zraněni, z toho jeden těžce. Vojáci nyní čelí obvinění z trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Hrozí jim až čtyři roky vězení, řekla ve čtvrtek krajská policejní mluvčí Irena Urbánková. Případ policie i nadále vyšetřuje.
Povinná vojna míří proti nejmladší generaci, manipuluje s ní, což je běžná chyba české politiky. Ze své podstaty je "stará" a "pro staré".
Česká armáda odhalila v Afghánistánu pašeráka, který převážel přes třicet kilogramů hašiše. Drogy byly zajištěny a i s viníkem předány na nejbližší stanici Afghánské národní armády. Při dalším výjezdu ze základny se českým vojákům podařilo také zneškodnit improvizované nástražné zařízení.
Nigerijská armáda minulý týden omylem zabila 115 běženců a humanitárních pracovníků. Uprchlický tábor si spletla s pozicemi teroristické skupiny Boko Haram. Původně se hovořilo o 90 mrtvých civilistech, bilance se ale pak zvýšila až na 236 obětí. Podle serveru BBC však ale i tentokrát došlo k chybě, a to proto, že se omylem sečetly počty mrtvých a zraněných. Pouhé dva dny po bombardování na tábor zaútočili islamisté z Boko Haram, nigerijské armádě se však podařilo tábor ubránit.
Armáda letos vyšle do zahraničních misí 810 vojáků. Loni v operacích za hranicemi působilo o 50 vojáků více. Na tiskové konferenci to řekl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. I se započtením příslušníků, kteří byli vyčleněni pro pohotovostní síly a jednotky takzvaných battlegroup Evropské unie, česká armáda vyčlenila téměř 3000 lidí. Bečvář poznamenal, že v současné době má armáda 19 800 vojáků a 3700 občanských zaměstnanců. Naplněnost jednotek je na zhruba 80 procentech. Dalších 700 vojáků je vyčleněno pro případ potřeby integrovaného záchranného systému nebo pro řešení mimořádných událostí v jaderných elektrárnách. V případě zhoršení migrační vlny by policii pomáhalo 670 vojáků.
Ostříleného vojáka a zároveň učitele angličtiny s dvacetiletou praxí se v roce 2014 zbavilo Školicí a vzdělávací středisko v Komorním Hrádku u Chocerad na Benešovsku. Podplukovníkovi Petru Červenému, který se účastnil i tří vojenských misí OSN, nejdříve v rámci reorganizace zrušili služební poměr u armády a posléze ho ve zkušební době propustili i z civilního zaměstnaneckého poměru. Angličtinářů je přitom v českých školách dlouhodobě nedostatek a školy si je přetahují. Červený tak rychle našel práci u soukromé jazykové školy, která ho dokonce na tři měsíce poslala učit na stejné místo, odkud byl propuštěn.
Irácká armáda osvobodila od islámských radikálů celou východní část severoiráckého města Mosul. Oznámil to velitel protiteroristické jednotky, generál Tálib Šaghatí. Podle vojska se ale stále několik skupinek radikálů ukrývá v některých čtvrtích na severovýchodě města. Armáda začala proti Islámskému státu (IS) v Mosulu bojovat loni v říjnu a ofenzívu vedla z východu, severu a jihu. Západní polovinu města má IS stále pod kontrolou. Mnoho členů teroristické organizace sem po nedávných bojích uprchlo, přitom se odsud pokoušejí uprchnout civilisté.
Čínské námořnictvo roste díky reformám, pomocí kterých se chce Peking stát námořní mocností. Číňané vylepšili své ponorky a v posledních letech vyvinuli protilodní střely, které mohou ohrozit i americkou letadlovou loď. Po nástupu Si Ťin-pchinga do úřadu prezidenta v roce 2013 začal Peking více prosazovat své zahraničněpolitické zájmy. Spojené státy se nyní obávají, že má Čína v plánu prostřednictvím nových základen a silnějšího námořnictva kontrolovat i klíčové úžiny, kudy prochází většina světového námořního obchodu.
Američtí vojáci budou cvičit spolu s norskými kolegy na letecké základně Vaernes nedaleko Trondheimu. V Norsku mají zůstat 12 měsíců s tím, že jejich pobyt může být prodloužen. Rusko, které má s Norskem 200kilometrovou hranici, to kritizuje. Lotyšsko, Litva a Estonsko s USA podepsaly dohody o postavení amerických vojáků, které do těchto zemí vyslala vláda končícího Baracka Obamy.
Armáda ke konci roku odstoupila od smlouvy s Českou zbrojovkou na dodávku neprůstřelných vest. V Partii televize Prima to dnes řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vojáci měli zhruba 2300 vest za 68 milionů korun dostat do konce listopadu 2015, dosud se tak ale nestalo. Obě strany se obviňovaly, kdo za zdržení může. Spor nyní řeší správní soud. Stropnický uvedl, že zbrojovka je strategickým partnerem obrany a významným výrobcem, který dodává řadu jiného vybavení. "Zvažovali jsme (další postup) pro komplexnost problému. Pro ten význam toho partnerství. Ale protože nedošlo k žádnému posunu, tak ke konci roku ministerstvo odstoupilo," řekl Stropnický.
Ceremoniálu ve městě Žagań na jihozápadě země se zúčastnila premiérka Beata Szydlová, která dnešek označila za "významný den pro Polsko, pro Evropu, pro naší společnou obranu". Část vojáků se má později přemístit do Pobaltí, další do Bulharska a Rumunska.
