reklama
 
 

Maduro je diktátor, tvrdí Venezuelané. Napětí v ulicích roste, o budoucnosti země rozhodne armáda

31. 3. 2017 16:15
Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.

Caracas - "Tohle je diktatura a Venezuela potřebuje, aby jí svět pomohl," prohlásil tento týden předseda venezuelského národního shromáždění Julio Borges. "Prezident Nicolás Maduro provedl převrat," řekl podle listu El País.

Jeden z lídrů venezuelské opozice, která má od loňského ledna poprvé po 16 letech v parlamentu většinu, tak reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Ten už přes rok práci parlamentu blokuje a tento čtvrtek dokonce oznámil, že přebírá veškeré jeho pravomoci.

Opozici sdružené v hnutí Stůl demokratické jednoty (Mesa de la Unidad Democrática) tak ke změně politiky země nezbývají de facto už žádné legální kroky.

Nejvyšší soud si kompetence parlamentu plánuje ponechat do doby, než poslanci začnou "respektovat" rozhodnutí justice nakloněné Madurovi. Ta například po volbách v roce 2015 bez vysvětlení pozastavila mandát třem opozičním poslancům.

Opoziční politici Madura označují za diktátora a plánují nové pouliční protesty a demonstrace po celé zemi. V Caracasu se podle agentury Reuters přívrženci pravicové opozice střetli s ozbrojenými složkami před budovou Nejvyššího soudu a další demonstrace mají následovat.

"Nechceme, aby vláda demonstrace potlačovala, zorganizujeme je proto ve správnou chvíli a uděláme to za podpory Venezuelanů ve všech částech země," řekl Julio Borges.

Lidé se obávají, že hluboká ekonomická krize a špatné vyhlídky na změnu mohou snadno vést k pouličnímu násilí. Klíčové pro budoucí vývoj situace bude to, na kterou stranu se postaví armáda.

Vojenský převrat je "řešení", které v Latinské Americe nepředstavuje žádnou výjimku. Budoucnost diktátorů vždy závisela na podpoře armády a Maduro si toho je vědom.

Z krize těží nejvíce armáda

Ve Venezuele se armáda o puč naposledy pokusila v roce 2000, kdy se jí podařilo na 47 hodin svrhnout tehdejšího prezidenta Huga Cháveze. Bývalý armádní důstojník měl ale mezi vojáky dostatek věrných příznivců, kteří ho nakonec za masivní podpory chudého obyvatelstva přivedli zpět do prezidentského křesla.

Armáda stojí i na straně Nicoláse Madura. Přestože mu podle názoru mnohých pozorovatelů chybí silné postavení i přirozené charisma, které měl Chávez. Přízeň vojáků si vydobyl jinak.

Armádu například pověřil distribucí potravin, což se podle zjištění agentury AP ukázalo jako jedna z nejvýdělečnějších činností v současné Venezuele. "V poslední době je jídlo lepší byznys než obchod s drogami," prozradil agentuře bývalý generál Cliver Alcala.

Jídlo je silně nedostatkové zboží. Kromě základních potravin v zemi ale chybí také léky a energií se šetří pomocí plánovaných odstávek proudu. Sám Maduro byl ve světle kolabujícího zdravotnictví nucen požádat OSN o pomoc a dodávku léků, informovala minulý týden BBC.

Vláda z krize obviňuje opozici a spiknutí bohaté elity, opozice zase vidí příčinu ve státem řízené ekonomice. Silnější postavení má ale ve sporu vláda. Jak připomněl americký list Washington Post, zbavení pravomocí parlamentu přišlo jen den poté, co Nejvyšší soud zbavil poslance imunity před trestním stíháním. Zavírání opozičních politiků je přitom jednou z Madurových nejsilnějších zbraní.

Kritické hlasy zní i ze zahraničí

Nicoláse Madura si za svého následníka vybral prezident Hugo Chávez, který v roce 2013 zemřel na rakovinu. Krátce na to těsně vyhrál prezidentské volby. Zatímco se ropná velmoc stále hlouběji propadá do ekonomické krize, Maduro dále upevňuje svoji moc.

Šance na uspořádání referenda, pomocí kterého by obyvatelé mohli prezidenta odvolat, jsou kvůli překážkám vystaveným volební komisí mizivé. Přestože se loni podařilo shromáždit více podpisů ke svolání referenda, než bylo v první fázi potřeba. Celý proces se zastavil kvůli vyšetřování údajných podvodů při sbírání podpisů.

Proti Madurovi ale už vystupují i okolní státy. Nehledě na rozepři dvou opozičních sil kritizují potlačování demokracie v zemi. Rozhodnutí Nejvyššího soudu odsoudila Organizace amerických států (OAS) a například Peru odvolalo svého velvyslance v Caracasu.

autor: Simona Fendrychová | 31. 3. 2017 16:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama