Spor Andreje Babiše a slovenského Ústavu paměti národa bude pokračovat. Předseda hnutí ANO podle zjištění Aktuálně.cz podal dovolání proti rozsudku, jenž zamítl jeho žalobu kvůli evidenci u Státní bezpečnosti. Kauza nyní zamíří ke slovenskému Nejvyššímu soudu. Poslední verdikt se podstatou sporu nezabýval. Pouze z něj pravomocně plyne, že Babiš nesmí žalovat ústav.
V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl žalobu nynějšího šéfa hnutí ANO a bývalého českého premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší komunistické Státní bezpečnosti jako agent. Babiš řekl, že se bude dál soudně bránit. Tvrdí, že s tajnou policií nespolupracoval a o své evidenci nevěděl.
V polovině dubna varovala Bezpečnostní informační služba (BIS) před tím, že se mezi ukrajinskými uprchlíky mohou nacházet lidé cíleně vyslaní Ruskou federací, kteří budou mít v Česku různé úkoly. Co konkrétně by ruští agenti mohli mít v tuzemsku na starosti? A znamená to něco pro občany, kteří uprchlíkům poskytují pomoc? Sledujte speciální díl série o českých tajných službách Stíny.
Kvůli celosvětově známým akčním filmům a dobrodružné literatuře je práce špionů opředená mnoha mýty. Jde vůbec připodobnit běžnou činnost pracovníků tajných služeb k tomu, co zažívá slavný hrdina James Bond? V čem je české zpravodajské prostředí od smyšlené reality zcela odtržené? A jak by vypadal realistický film o špionech? Sledujte čtvrtý díl série o českých tajných službách Stíny.
Pravomoce zpravodajských služeb se v jednotlivých zemích po světě liší. Kupříkladu izraelští agenti mohou vykonávat takzvané černé operace, při kterých mají za cíl i zabití agenta znepřáteleného státu. Jaké pole působnosti ale mají čeští špioni? Jsou české zpravodajské služby něčím výjimečné? A kolik jich v tuzemsku vůbec funguje? Sledujte druhý díl série o českých tajných službách Stíny.
Psychická odolnost, schopnost improvizace, flexibilita nebo sebedisciplína. Pracovníci tajných služeb potřebují víc, než jen tyto vlastnosti. Kdo jsou vlastně čeští špioni? Jak náročným výběrovým řízením musí uchazeči o práci ve zpravodajských službách projít? A musí přísné prověrky podstoupit i jejich nejbližší rodina? Sledujte první díl série o českých tajných službách Stíny.
Důvody, proč má ruská ambasáda v Praze tak vysoký počet diplomatů, z nichž nejméně třetina jsou podle BIS agenti tajných služeb, jsou historické. "Po rozdělení Československa jich měla část odejít na nové velvyslanectví v Bratislavě, k tomu ale nedošlo," říká reportér Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě věnuje dění v Rusku a na Ukrajině.
V pondělí odpoledne odlétlo osmnáct vyhoštěných Rusů i s rodinami z pražského Letiště Václava Havla. Než nastoupili do vládního širokotrupého Iljušinu 96-300, kterým občas cestuje i ruský prezident Vladimir Putin, nechali si navézt zavazadla. Ta zabírala velkou část Terminálu 3, který se používá pro soukromé a speciální lety.
Ve slovenském archivu objevili při třídění kartoték StB statistickou kartu, kterou zavedla Státní bezpečnost na Andreje Babiše jako svého agenta. Soud tak po letech dostal nový písemný důkaz, který vyvrací tvrzení českého premiéra, že se Státní bezpečností nikdy nespolupracoval. Podle karty se stal agentem dobrovolně.
Agenti donašeči komunistické Státní bezpečnosti jako její oběti? S provokativním pohledem na vynucené udavačství přichází Ústav pro studium totalitních režimů v ojedinělé studii Člověk v soukolí StB. Jak ale dodává historik Martin Tichý: "Určitě neplatí, že každý spolupracovník StB byl její obětí. Mezi agenty byly i lidské bestie."
V únoru 2001 skončila jedna z největších špionážních katastrof v dějinách USA. Komando FBI po letech pátrání dopadlo ruského špeha ve vlastních řadách, který Moskvě předal tisíce přísně tajných dokumentů a poslal na smrt několik cenných amerických agentů v Rusku. Zemřel loni v nejstřeženější americké věznici v Coloradu. Ve čtvrtek by se dožil 80 let.
Bylo mu 51 let a již téměř čtvrt století byl agentem komunistické Státní bezpečnosti (StB). Také ale již přes 20 let žil v USA, kde přes 12 let působil uvnitř americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), odkud předával informace jak Praze, tak sovětské tajné službě KGB.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Agenti v šedivých ulicích Prahy, odposlechy a temné hry estébáků. To vše v kulisách pádu komunistického režimu v Československu.
Ruska Marija Butinová, která si v americkém vězení odpykávala trest za to, že se jako agentka cizí mocnosti snažila proniknout do vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní, byla propuštěna z káznice. Při odchodu z vězení ji podle agentury AP zadržel Úřad pro imigraci a cla, který Rusku nyní podle očekávání ihned deportuje ze země.
