V USA byl ale odhalen a odsouzen na doživotí. Československý agent Karel Köcher byl před 35 lety, 11. února 1986, spolu s manželkou Hanou a třemi dalšími agenty vyměněn na berlínském Glienickém mostě za sovětského disidenta Anatolije Ščaranského a dalších šest osob.
"Za Köchera bychom vyměnili i pět Ščaranských," řekl k tomu pozdější šéf KGB Vladimir Krjučkov. Sovětskému matematikovi a disidentovi židovského původu Ščaranskému bylo tehdy jen 37 let, v SSSR byl ale odsouzen za údajnou vlastizradu na 13 let vězení. V devíti káznicích měl tehdy odsezeno devět let.
Další osudy obou hlavních postav výměny byly rozdílné. Köcher poté v Československu pracoval nejprve na ministerstvu vnitra a poté do roku 1990 v Prognostickém ústavu ČSAV. Po sametové revoluci ale jeho veřejné působení skončilo. Ščaranskij odjel do Izraele, přijal jméno Natan a stal se úspěšným politikem: od roku 1996 byl téměř deset let ministrem ve čtyřech vládách, mimo jiné i ministrem vnitra.
Falešný emigrant
Köcher se narodil v září 1934 v Bratislavě v rodině českého poštovního úředníka, jeho matka byla židovka. V roce 1958 vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu a posléze i Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Poté pracoval jako vysokoškolský učitel. Členem Komunistické strany Československa se stal v roce 1958 a v roce 1962 začal spolupracovat s StB pod krycím jménem Pedro.
V roce 1965 dostal Köcher úkol infiltrovat se jako falešný emigrant do amerických tajných služeb. Proto s manželkou Hanou "emigrovali" v prosinci 1965 přes Rakousko do USA. Köcher tehdy v USA tvrdil, že emigroval proto, že mu čs. režim nedovolil se realizovat a profesně a odborně růst.
V roce 1971 dostali manželé americké občanství a Köcher o rok později dostudoval Kolumbijskou univerzitu, kde získal doktorát z filozofie. Nastoupil k CIA na místo v analytickém oddělení, kde vyhodnocoval odposlechy sovětských diplomatů či obchodníků. V roce 1982 se ale FBI dozvěděla, že Köcher pracuje pro československou rozvědku, a začala manžele Köcherovy odposlouchávat. V listopadu 1984 je zatkla, Köcher strávil rok ve vězení a byl odsouzen na doživotí.
Vyměněn byl v únoru 1986 na proslulém berlínském "mostě špiónů". Celkem bylo tehdy vyměněno devět osob. Západním směrem putoval Ščaranskij a občané NDR Wolf-Georg Frohn a Dietrich Nistroy a také Čech Jaroslav Javorský, syn tenisty Jiřího Javorského. Sovětský svaz získal kromě manželů Köcherových i ruského občana Jevgenije Semljakova, Poláka Jerzyho Kaczmarka a Němce Detlefa Scharfenortha. Po výměně byli Köcherovi zbaveni občanství USA.
Most špionů
V Köcherově životopisu je stále mnoho neznámých. Nejasná je kupříkladu jeho role kolem sebevraždy sovětského diplomata Aleksandra Ogorodnika, který tajně pracoval pro Američany - podle některých informací ho prozradil právě Karel Köcher.
Ščaranskij z Berlína odletěl se svou manželkou Avital do Izraele, kde ho na letišti vítala řada státníků. Pracoval jako novinář a v roce 1996 se stal poslancem. Působil ve čtyřech vládách, z té poslední odešel v květnu 2005 na protest proti plánovanému stažení židovských kolonistů z Pásma Gazy.
Glienický most přes řeku Havolu, který spojuje berlínskou čtvrť Wannsee s Postupimí, dostal přezdívku "most špiónů". Kromě té z února 1986 zažil ještě další dvě výměny. V únoru 1962 byl za sovětského špiona Rudolfa Abela, který deset let řídil sovětskou výzvědnou síť v USA, vyměněn pilot amerického špionážního letounu U-2 Francis Gary Powers, který byl v květnu 1960 sestřelen nad Sovětským svazem a odsouzen k deseti letům. Druhá výměna na berlínském mostě se odehrála 12. června 1985, kdy bylo 23 politických vězňů z východního Německa vyměněno za čtyři odhalené spolupracovníky zpravodajských služeb komunistického bloku.
Výměnou z roku 1962 se inspiroval třeba loňský film Most špionů režiséra Stevena Spielberga s Tomem Hanksem v hlavní roli.
