Český krtek v CIA na mostě špionů. Před 35 lety byl vyměněn dvojitý agent Köcher

ČTK ČTK
10. 2. 2021 9:51
Bylo mu 51 let a již téměř čtvrt století byl agentem komunistické Státní bezpečnosti (StB). Také ale již přes 20 let žil v USA, kde přes 12 let působil uvnitř americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), odkud předával informace jak Praze, tak sovětské tajné službě KGB.
Karel Köcher na snímku z roku 1990.
Karel Köcher na snímku z roku 1990. | Foto: ČTK

V USA byl ale odhalen a odsouzen na doživotí. Československý agent Karel Köcher byl před 35 lety, 11. února 1986, spolu s manželkou Hanou a třemi dalšími agenty vyměněn na berlínském Glienickém mostě za sovětského disidenta Anatolije Ščaranského a dalších šest osob.

"Za Köchera bychom vyměnili i pět Ščaranských," řekl k tomu pozdější šéf KGB Vladimir Krjučkov. Sovětskému matematikovi a disidentovi židovského původu Ščaranskému bylo tehdy jen 37 let, v SSSR byl ale odsouzen za údajnou vlastizradu na 13 let vězení. V devíti káznicích měl tehdy odsezeno devět let.

Další osudy obou hlavních postav výměny byly rozdílné. Köcher poté v Československu pracoval nejprve na ministerstvu vnitra a poté do roku 1990 v Prognostickém ústavu ČSAV. Po sametové revoluci ale jeho veřejné působení skončilo. Ščaranskij odjel do Izraele, přijal jméno Natan a stal se úspěšným politikem: od roku 1996 byl téměř deset let ministrem ve čtyřech vládách, mimo jiné i ministrem vnitra.

Falešný emigrant

Köcher se narodil v září 1934 v Bratislavě v rodině českého poštovního úředníka, jeho matka byla židovka. V roce 1958 vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu a posléze i Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Poté pracoval jako vysokoškolský učitel. Členem Komunistické strany Československa se stal v roce 1958 a v roce 1962 začal spolupracovat s StB pod krycím jménem Pedro.

V roce 1965 dostal Köcher úkol infiltrovat se jako falešný emigrant do amerických tajných služeb. Proto s manželkou Hanou "emigrovali" v prosinci 1965 přes Rakousko do USA. Köcher tehdy v USA tvrdil, že emigroval proto, že mu čs. režim nedovolil se realizovat a profesně a odborně růst.

V roce 1971 dostali manželé americké občanství a Köcher o rok později dostudoval Kolumbijskou univerzitu, kde získal doktorát z filozofie. Nastoupil k CIA na místo v analytickém oddělení, kde vyhodnocoval odposlechy sovětských diplomatů či obchodníků. V roce 1982 se ale FBI dozvěděla, že Köcher pracuje pro československou rozvědku, a začala manžele Köcherovy odposlouchávat. V listopadu 1984 je zatkla, Köcher strávil rok ve vězení a byl odsouzen na doživotí.

Vyměněn byl v únoru 1986 na proslulém berlínském "mostě špiónů". Celkem bylo tehdy vyměněno devět osob. Západním směrem putoval Ščaranskij a občané NDR Wolf-Georg Frohn a Dietrich Nistroy a také Čech Jaroslav Javorský, syn tenisty Jiřího Javorského. Sovětský svaz získal kromě manželů Köcherových i ruského občana Jevgenije Semljakova, Poláka Jerzyho Kaczmarka a Němce Detlefa Scharfenortha. Po výměně byli Köcherovi zbaveni občanství USA.

Agent Köcher byl pro Moskvu důležitý, posílal jí cenné informace během jaderné krize, říká Vladimír Ševela. Komunistická rozvědka se prý po návratu Köchera bála, že je dvojitým agentem, a nevěřila mu. | Video: Daniela Drtinová

Most špionů

V Köcherově životopisu je stále mnoho neznámých. Nejasná je kupříkladu jeho role kolem sebevraždy sovětského diplomata Aleksandra Ogorodnika, který tajně pracoval pro Američany - podle některých informací ho prozradil právě Karel Köcher.

Ščaranskij z Berlína odletěl se svou manželkou Avital do Izraele, kde ho na letišti vítala řada státníků. Pracoval jako novinář a v roce 1996 se stal poslancem. Působil ve čtyřech vládách, z té poslední odešel v květnu 2005 na protest proti plánovanému stažení židovských kolonistů z Pásma Gazy.

Glienický most přes řeku Havolu, který spojuje berlínskou čtvrť Wannsee s Postupimí, dostal přezdívku "most špiónů". Kromě té z února 1986 zažil ještě další dvě výměny. V únoru 1962 byl za sovětského špiona Rudolfa Abela, který deset let řídil sovětskou výzvědnou síť v USA, vyměněn pilot amerického špionážního letounu U-2 Francis Gary Powers, který byl v květnu 1960 sestřelen nad Sovětským svazem a odsouzen k deseti letům. Druhá výměna na berlínském mostě se odehrála 12. června 1985, kdy bylo 23 politických vězňů z východního Německa vyměněno za čtyři odhalené spolupracovníky zpravodajských služeb komunistického bloku.

Výměnou z roku 1962 se inspiroval třeba loňský film Most špionů režiséra Stevena Spielberga s Tomem Hanksem v hlavní roli.

Video: Ze CIA jsem vynesl plány jaderného konfliktu, USA chtěly válku, říká dvojitý agent Köcher

Přílišná moc USA se mi jevila nebezpečná, Američané potlačovali svobodu jiných zemí. Vycvičili zabijáky, kteří pak likvidovali opozici, říká Köcher. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Na Děčínsku se v sobotu navečer převrátil traktor, zemřeli dva lidé

Na Děčínsku u Dolních Habartic v sobotu navečer zemřeli muž a žena, s nimiž se převrátil traktor. Okolnosti tragické nehody policie dál vyšetřuje.

Traktor se dvěma lidmi se převrátil kolem 18:00. "Utrpěli zranění neslučitelné se životem a bohužel na místě jim podlehli. Na místo vzlétl vrtulník a vyjela i sanita, bohužel už těmto osobám jsme nemohli pomoci," uvedl krajský mluvčí záchranné služby Prokop Voleník. Podle regionální mluvčí policie Aleny Bartošové je šetření příčiny tragické nehody na začátku. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Karlovarský kapitán Vondráček dostal třízápasový trest za účast v bitce

Hokejový útočník Tomáš Vondráček z Karlových Varů dostal od disciplinární komise extraligy třízápasový trest za účast v bitce v závěru pátečního utkání 7. kola ve Zlíně. Kapitán Energie se zapojil do šarvátky s obráncem Tomášem Žižkou poté, co na led skočil ze střídačky. Jednozápasový trest dostal litvínovský útočník Martin Havelka, který fauloval Davida Kašeho.

Vondráček se do bitky s Žižkou, kterou odstartoval kontakt zlínského kapitána s brankářem Karlových Varů Filipem Novotným, zapojil i přesto, že v momentě jejího začátku nebyl na ledě. Od rozhodčích Reného Hradila a Filipa Vrby za to dostal vedle pětiminutového trestu i osobní trest do konce utkání.

"V okamžiku zahájení šarvátky nebyl na ledové ploše, ale opustil hráčskou lavici a po příjezdu napadl protihráče zaměstnaného konfliktem s dalším soupeřem. V úderech do helmy a nechráněné části obličeje pokračoval i nadále, přičemž se agresivním způsobem zbavil čárového rozhodčího, který se snažil šarvátku přerušit a zabránit, aby se dostal do blízkosti protihráče," uvedl předseda disciplinární komise Viktor Ujčík v tiskové zprávě s tím, že Vondráčkovi zároveň udělil i pokutu ve výši deseti procent měsíčního platu.

Karlovarský útočník tak nuceně vynechá zápasy v Pardubicích, Třinci a Mladé Boleslavi. Trest v horní polovině možné sazby dostal Vondráček i proto, že v uplynulých dvou letech byl dvakrát trestaný.

Havelka dostal jednozápasový trest za faul na Kašeho v polovině druhé třetiny pátečního zápasu, za který jej ale rozhodčí Vladimír Pešina a Oldřich Hejduk nevyloučili. Disciplinární komise jej však na základě podnětu Sparty řešila.

"Zneužil situace, kdy byl protihráč po předchozím pokusu o zakončení ve snížené pozici a měl minimální šanci se střetu bránit, k tomu, aby cíleně změnil směr své jízdy a zasáhl ho. Před střetem nezvýšil rychlost, ruce držel u těla a před zákrokem se neodrazil, jednoznačně však zneužil protihráčovy situace a porušil zásadu, že je povinen postupovat tak, aby zásahem do hlavy nebo krku neohrozil zdraví protihráče," uvedl Ujčík. Havelka vynechá dnešní utkání 8. kola proti Plzni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy