Historky z ruské ambasády. Špionské sítě i zpackaný nábor českého důstojníka

Důvody, proč má ruská ambasáda v Praze tak vysoký počet diplomatů, z nichž nejméně třetina jsou podle BIS agenti tajných služeb, jsou historické. "Po rozdělení Československa jich měla část odejít na nové velvyslanectví v Bratislavě, k tomu ale nedošlo," říká reportér Hospodářských novin Ondřej Soukup, který se dlouhodobě věnuje dění v Rusku a na Ukrajině.
Po kauze Vrbětice by měly odejít desítky diplomatů zpět do Ruska, ale jejich rozvědné sítě podle reportéra HN Ondřeje Soukupa nezmizí. | Video: Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek

Po kauze Vrbětice by měly odejít desítky diplomatů zpět do Ruska, ale jejich rozvědné sítě podle Soukupa nezmizí. Jako příklad popisuje příběh IT firmy, která se měla podílet na hackerských útocích. Přes samotnou ambasádu jí diplomatickou poštou přicházelo vybavení, jinak pracovala zcela autonomně.

"My jsme pro Rusy jen sympatičtí hobiti, kteří vaří dobré pivo. Nejsme pro ně politický subjekt," tvrdí novinář v reportáži která vznikla přímo u budovy velvyslanectví v pražské Bubenči.

Pohled vládnoucí ruské garnitury na Čechy doplňuje příběhem o tom, jak pečlivě se úředníci na českém ministerstvu zahraničí připravovali na setkání se současným ruským velvyslancem Alexandrem Zmejevským. Ten měl nakonec pouze starost o to, kolik parkovacích míst bude ambasáda mít a jak se na českých školách vyučuje ruština.

 

Právě se děje

před 43 minutami

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy