Nejstarším kamenným mostem v Českých zemích byl ten Juditin, postavený v Praze přes řeku Vltavu mezi lety 1158 a 1172. Severně od Alp do té doby stály jen dva kamenné mosty, v Řezně a Drážďanech. V únoru 1342 ho však zničila povodeň a nahradil ho dnešní Karlův most, dokončený v roce 1402, který je dnes druhým nejstarším velkým dochovaným mostem v Česku.
Primát drží Kamenný most v Písku postavený asi ve třetí čtvrtině 13. století (celkově druhým nejstarším dochovaným mostem je jen pětapadesát metrů dlouhý kamenný most v Rabštejně nad Střelou, který byl zbudován na zemské stezce z Chebu do Prahy v letech 1335 - 1340). Tyto údaje si pamatuje z dějepisu kdekdo.
Těžší je ale otázka, jaký most byl v české metropoli postaven právě po gotickém skvostu s barokními sochami. Byl to řetězový most císaře Františka I., který v letech 1841-1898 spojoval přes Střelecký ostrov Národní třídu s Újezdem a Malou Stranou.
Na přelomu 19. a 20. století ho nahradil současný kamenný most Legií, otevřený 14. června 1901 za přítomnosti Františka Josefa I. O jeho výstavbu se zasloužil podnikatel Vojtěch Lanna, navrhl ho architekt Antonín Balšánek a projekt měl na starosti inženýr Jiří Soukup.
Most sestává z devíti velmi plochých kleneb různého rozpětí. Nad Střeleckým ostrovem se jedná o klenbu z kruhových segmentů, ostatní mají elipsovitý tvar. Na stavbu byly použity žulové kvádry. Na obou stranách jsou umístěny dvě věže, které v dobách rané existence mostu sloužily k vybírání mýtného.
Zajímavostí je, že most Legií měnil pětkrát svůj název. To první zdědil po původním řetězovém mostu - čili nesl jméno císaře Františka I. Po vzniku Československa byl přejmenován na počest čs. legionářů na most Legií, za německé okupace byl zván Smetanův, po válce opět Legií a od roku 1960, za komunistické vlády, jej přejmenovali dle mezinárodního Svátku práce na most 1. máje. Po roce 1990 se vše vrátilo do prvorepublikové podoby.
Co most, to architektonický styl
V hlavním městě se dnes přes Vltavu klene čtrnáct silničních a čtyři železniční mosty. Nejenže po nich překonáváme řeku, ale můžeme se při pohledu z nich kochat úchvatnými pohledy na město, scenerie pražských ostrohů i architektonické památky rozmanitých slohů. Málokoho pak napadne, že i samotné mosty jsou skvělými ukázkami různých slohů, umu architektů a inženýrů.
Palackého most, dříve Podskalský, spojující Nové Město se Smíchovem, byl dokončen v roce 1878 v novorenesančním slohu. Pod projektem je podepsán Bedřich Münzberger a Josef Reiter. Použité kamenné kvádry, byť dnes již dosti zašedlé a vybledlé, jsou tří barev: červené, modré a bílé, což odkazuje ke slovanské trikoloře. A obdobný motiv se objevuje právě i u mostu Legií, jenž se řadí do novobarokně-secesního stylu.
Roku 1908 byl podle návrhu architekta Jana Kouly dokončen secesní Čechův most, jediný ocelový obloukový most v Praze. A také nejzdobnější. Přes ostrov Štvanice se klene Hlávkův most, dokončený v roce 1911. Dnes je součástí magistrály a propojuje břehy Vltavy přes ostrov Štvanici. Nese jméno po staviteli a filantropovi Josefu Hlávkovi, jako jeden z mála významných mostů nebyl nikdy přejmenován.
Most byl tvořen dvěma částmi. Kvůli sporům mladší a starší generace architektů byla každá část jiné konstrukce. Úsek přes pravé rameno Vltavy byl postaven jako železný příhradový. Část v severní části ostrova a přes levé rameno Vltavy je železobetonová. Šlo o první český most s užitím betonu bez kamenného obložení. Architekt Pavel Janák mu vtiskl vzhled moderny.
Mánesův most, který spojuje Staré Město s Malou Stranou, byl otevřen roku 1914. Projektanti František Mencl, Alois Nový a hlavně architekt Mečislav Petrů ho stylizovali opět do stylu moderny, tentokrát s kubizujícími prvky a pomocí probarvené svrchní omítky se pokusili navázat na tradici slovanské trikolory.
Prvním pražským mostem přes Vltavu, který byl postaven až po vzniku Československa (ve stejném roce byl postaven již stržený Trojský most), je Libeňský most z roku 1928. Dílo architekta Pavla Janáka a inženýra Františka Mencla je označováno jako avantgardní funkcionalismus či kubismus.
O pět let později byl zprovozněn železobetonový Jiráskův most, spojující pravobřežní Nové Město a levobřežní Smíchov. Architekt Vlastislav Hofman a osvědčený inženýr František Mencl ho navrhli ve funkcionalistickém stylu.
Vizuálně velmi podobný Štefánikův most spojuje od roku 1951 Revoluční třídu s Letenským tunelem a nábřežím Edvarda Beneše. Projektantem stavby byl opět Vlastislav Hofman a s ním Otakar Širc. Most má železobetonovou konstrukci a při stavbě bylo poprvé použito skruží z ocelových trubek. Původně v těchto místech stával železný řetězový most císaře Františka Josefa I., dokončený v roce 1868, který dělníci rozmontovali po konci druhé světové války.
Nástup brutalismu a "dálničních" mostů
Třináct let po dnešním Štefánikově mostě se přes Vltavu u Zbraslavi překlenul železobetonový most Závodu míru, jejž postavil podnik Stavby silnic a železnic podle projektu inženýra Jana Tvrzníka. Šlo přitom o první obloukový most na světě postavený metodou samonosné svařované výztuže, tedy bez potřeby bednění. Původně kousek odtud stál železný most nazývaný Zbraslavský, postavený roku 1896.
V roce 1980 v místech původního Trojského mostu vznikl most Barikádníků, který na severu Prahy spojuje Holešovice s Holešovičkami v Libni či Pelc-Tyrolkou. Jeho projektanty byli architekt Jiří Trnka a inženýr Petr Dobrovský. O osm let později pak byla vybudována nejvytíženější tuzemská komunikace, po níž projede přes 130 tisíc aut denně - Barrandovský most, spojující Hlubočepy s Braníkem. Autor Karel Filsak ho navrhl v brutalistním stylu. Na předmostích jsou umístěny ohromné betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše.
V roce 2010 vjela auta na Radotínský most, který je součástí Pražského okruhu a překonává údolí soutoku Vltavy a Berounky. Se svou délkou přes dva kilometry je nejdelším mostem v republice. Architektonické řešení zpracovali Patrik Kotas a Petr Šafránek.
Zatím posledním pražským mostem přes Vltavu je ocelový obloukový Trojský most otevřený v roce 2014 a postavený dle návrhu Romana Kouckého, Libora Kábrta, Jiřího Petráka a Ladislava Šaška. Hi-tech konstrukce propojuje Holešovice s Trojou. V polovině září 2022 začala stavba dalšího mostu - Dvoreckého, který překlene Vltavu mezi Podolím a Smíchovem s Hlubočepy. Dokončen má být do konce roku 2024. Nicméně s osobní automobilovou dopravou se v jeho případě zatím nepočítá.
