Praha - O projektu Opencard jsem v době jeho plánování téměř nic nevěděl a spolehl jsem se na své podřízené. Kolik bude projekt stát za několik let, jsem neřešil.
Zhruba tak by se dalo shrnout svědectví exprimátora Pavla Béma u soudu v kauze Opencard s pěti bývalými úředníky magistrátu.
Státní zástupkyně je viní z toho, že v letech 2006 a 2007 uzavřeli pro Prahu nevýhodné smlouvy, čímž městu způsobili škodu v řádu desítek milionů korun.
Projekt se připravoval už od roku 2005, exprimátor však prý poprvé o kartě slyšel až ve chvíli, kdy měla rada schválit firmu Haguess jako vítěze výběrového řízení. Nedokázal odpovědět na to, zda před hlasováním viděl zadávací dokumentaci nebo nabídku vítězné firmy.
Spolehl se prý na závěry hodnotící komise. Ta ovšem v materiálech pro radu upozornila na to, že nabídku podal jen jediný uchazeč a nebylo tedy co srovnávat. "S výjimkou hrozby, že nemáme z čeho vybírat, tam žádné jiné námitky nebyly. A rada rozhodla," komentoval to Bém s tím, že na detaily z jednání si už nepamatuje.
Dále se Bém hájil tím, že šlo o zakázku středního či malého rozsahu, a proto se o ni nijak zvlášť nezajímal. Soudce ovšem někdejšímu primátorovi předložil dokumenty z rady, ze kterých je jasné, že se již tehdy celkové náklady projektu odhadovaly až na 1,3 miliardy korun.
"Nepochybně jsme si toho čísla všimli, ale byl to jen odhad. Věci ve vzdáleném horizontu, o kterých měl rozhodovat někdo jiný, jsem zaregistroval, ale ne tak podrobně. Řešili jsme konkrétní věci, které měly vliv na náš rozpočet. Kolik to bude stát v roce 2020, o tom jsme diskusi nevedli," prohlásil Bém.
Zároveň se ohradil proti tomu, že by věděl o uzavření licenčních smluv s firmou Haguess, které Praze znemožnily další zakázky volně soutěžit. Právě za tyto licenční smlouvy antimonopolní úřad udělil magistrátu pokutu ve výši 600 tisíc korun.
O problémech v projektu se prý Bém dozvěděl až v roce 2009, kdy nechal zpracovat celkem čtyři audity. "Odpovědnost jsem z toho vyvodil maximální. Absolvoval jsem stovky jednání s firmou Haguess a podařilo se nám zrušit nevýhodné licenční podmínky. Prahu to nestálo ani korunu," tvrdil Bém.
Magistrátu podle něj v souvislosti s opencard žádná škoda nevznikla. "Nesdílím mediální klišé, že byl projekt předražený," prohlásil Bém. Praha přitom žádá jako odškodné 70 milionů.
Transparentnost? To je klišé
Žalobkyně také chtěla vědět, kdo z rady byl proti schválení zakázky s Haugessem. Z žádných dokumentů to totiž nelze dohledat. "Zdá se vám to transparentní?" chtěla vědět žalobkyně.
"Co je to transparentní? Slovo transparentnost je zcela irelevantní, je to klišé," obořil se na ni Bém. Způsob zaznamenávání hlasování radních prý podle něj odpovídá zákonu o hlavním městě.
Další obvinění v kauze Opencard policie vznesla koncem letošního března. Deset pražských radních včetně exprimátora Bohuslava Svobody (ODS) a jeho nástupce Tomáše Hudečka (TOP 09) detektivové stíhají z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Radní loni v dubnu souhlasili s tím, že Praha s firmou Haguess uzavře dvě nové smlouvy na podporu systému celkem za zhruba 74 milionů korun. Město ale mělo podle vyšetřovatelů vypsat otevřenou soutěž. Tím, že tak radní neučinili, prý metropoli způsobili škodu zhruba 25 milionů.
