Plzeň - Výjimečný trest 23 let vězení vyměřil Krajský soud v Plzni devětatřicetiletému Janu Dubskému, který podle obžaloby polil předloni v listopadu v Plzni kyselinou sírovou svou bývalou přítelkyni, protože neunesl jejich rozchod.
Napadená pětadvacetiletá žena přežila, podle znalců ale trpěla nesnesitelnými bolestmi a ponese si doživotní následky. Dubský se k činu nikdy nepřiznal.
Hrozil mu výjimečný trest až na 30 let, pro uložení doživotního trestu nebyly podle žalobce Martina Rykla splněny všechny podmínky.
Dubský musí podle soudu rovněž zaplatit poškozené ženě 870 000 korun a přes 800 000 korun zdravotní pojišťovně. "Jsem ráda, že je odsouzený, ale zdraví jí to už nevrátí," řekla po rozsudku sestra napadené.
Přežila jen díky náhodě
Žena útok přežila jen díky náhodě, dobré fyzické kondici a rychlé odborné pomoci. Žíravina nechala na její tváři jizvy, připravila ji o zrak, o oční víčka, lékaři jí museli amputovat ušní lalůček. Kromě toho jí vážně poleptala zažívací a dýchací ústrojí a kůži na rukou a nohou. Musela podstoupit kruté bolesti a mnohaměsíční léčení. Jak řekl soudce Tomáš Bouček, dnes mladá žena žije jen mezi operacemi, ordinacemi lékařů, a když není na zákrocích, je u psychologů a psychiatrů. "V podstatě živoří, nedá se říci, že by žila, o plnohodnotném životě nemůže být řeč," uvedl. Není jasné, zda se ještě někdy lékařům podaří vrátit jí zrak. Kyselina ji také zohyzdila. "Obžalovaný svým jednáním z hezké mladé ženy udělal někoho, kdo se bojí jít mezi lidi, aniž by měl pocit fobie," řekl Bouček.
Skutek se stal 18. listopadu 2013, na Dubského osmatřicáté narozeniny. Podle rozsudku neunesl, že se s ním přítelkyně v srpnu rozešla a našla si nového přítele. V osudný den ráno si na ni počkal před bytem. Počkal, až nastoupí do auta, pak otevřel dveře u řidiče a na překvapenou ženu vylil třiatřicetiprocentní roztok kyseliny sírové.
Dostatek nepřímých důkazů
Proti Dubskému nebyl žádný přímý důkaz, ale dostatek nepřímých důkazů, které na sebe podle názoru soudu i žalobce navazovaly, doplňovaly se a tvořily uzavřený řetězec ukazující právě na vinu Dubského. Napadená žena, která u soudu kvůli špatnému psychickému stavu osobně nevypovídala, útočníka neviděla, protože měl hlavu nad střechou auta, v němž seděla.
Ve výpovědi, kterou soud přehrál z videozáznamu, podrobně popsala útočníkovy boty, shodné s obuví zajištěnou u Dubského, na níž se navíc našly stopy kyseliny. Uvedla také, že při pohledu na odcházejícího agresora, dřív než ji začala kyselina působit nesnesitelnou bolest, ji napadlo, že by to mohl být postavou a chůzí Dubský. On jediný ji také po rozchodu nadával a vyhrožoval a podle soudu byl i jediný známý člověk, který měl důvod jí ublížit. Útok byl podle soudu velmi osobní, vedený tak, aby mladá hezká žena výrazně trpěla a aby byla minimálně doživotně zohyzděná.
Předem naplánovaný čin
Mezi nepřímé důkazy patřily Dubského pachové stopy na klice ženina auta a u jejího bydliště, stopy po kyselině na Dubského botě, fakt, že těsně před útokem intenzivně sháněl žíravinu, prý na čištění odpadů, i jeho chování a vyjadřování na sociálních sítích. V jeho počítači se našly ve vyhledávači dotazy na smrtelné účinky kyseliny i jeho následný extrémní zájem o články o útoku. "Obžalovaný prezentuje celou záležitost jako shodu událostí, nešťastných náhod. Vylučujeme, že takový řetěz důkazů může být náhoda," řekl Bouček.
"Nešlo o situační konflikt, ale o předem naplánovaný čin," shrnul ve středu v závěrečné řeči Rykl. Jedinou polehčující okolnost pro Dubského shledal v tom, že dosud nebyl soudně trestán. Přitížil mu naopak fakt, že jednal ze msty. Navíc využil její bezbrannosti, protože když seděla v autě, nemohla nijak utéct. "Byl to čin mimořádně zbabělý a odsouzeníhodný, vylití tekutiny je velmi jednoduché a nevyžaduje žádnou zvláštní otrlost," uvedl Rykl.
Soud mu dal zapravdu. Podle psychologů je Dubský egocentrická osobnost prosazující své zájmy. Není primárně agresivní v situačních konfliktech, ale projevuje chladnou agresivitu. Když už se rozhodne k agresivnímu jednání, je to připravený a promyšlený čin, míní znalci.
I když útoky kyselinou nejsou běžné, podobný se stal loni 26. srpna v Praze 4. U soudu se k němu v dubnu přiznal devětačtyřicetiletý Milan Balamuta. Později se v pankrácké vazební věznici oběsil.
