Ostrava - Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas z ČSSD neuspěl s plánem na vytvoření obří krajské nemocnice.
Postavili se totiž proti němu jeho vlastní kolegové ze sociální demokracie. Hejtman navíc narazil jak u většiny straníků v moravskoslezském zastupitelstvu, tak ve vedení ČSSD.
To znamená, že obří příspěvková organizace, která by spolkla sedm nemocnic zřizovaných krajem, v moravskoslezském regionu nevznikne.
V krajském zastupitelstvu se nejdříve sociální demokraté svému hejtmanovi vzepřeli, když v březnu smetli projekt transformace krajských nemocnic vypracovaný lidmi blízkými finanční skupině Penta.
Zastupitelé se obávali, že by to vedlo k faktické privatizaci lukrativních částí zdravotnických zařízení a k zániku těch, která by soukromým investorům nevydělávala.
Teď se velká část sociálních demokratů rozhodla Palasovy plány na slučování nemocnic odmítnout úplně.
V úterý odpoledne totiž krajští zastupitelé z ČSSD na jednání svého klubu rozhodli, že návrh na slučování nemocnic se už v zastupitelstvu projednávat nebude. Původně byl návrh na programu krajského zastupitelstva, které se sejde ve čtvrtek.
Prohrál nahoře i dole
"Bylo to neskutečně tvrdé, ale Palas nakonec ustoupil," uvedl jeden ze sociálních demokratů, který se jednání zúčastnil.
Setuza, dům a nemocnice
- V letech 2002 až 2005 byl Jaroslav Palas ministrem zemědělství a dostal se do podezření, že pomohl podnikateli Tomáši Pitrovi k ovládnutí státního podniku Setuza
- Případ vyšetřovala policie, ale nikdy nic Palasovi neprokázala. Na nátlak tehdejšího šéfa ČSSD však musel Pasal z vysoké politiky odejít
- V roce 2008 se vrací jako lídr moravskoslezské kandidátky ČSSD v krajských volbách, ve kterých sociální demokraté zvítězili, a bývalý komunista Palas prosadil koalici s KSČM
- Na podzim 2010 kandiduje Jaroslav Palas na Bruntálsku do Senátu, přestože nedokáže věrohodně doložit, odkud má desítky milionů korun na nový dům v Jeseníkách
- V té době začal také připravovat projekt na slučování krajských nemocnic ve spolupráci s firmou RGM Medical
Hejtman Palas před svými kolegy dokonce připustil, že se ve vlastní straně dostal pod tlak shora i zdola.
Proti slučování krajských nemocnic se totiž postavilo také vedení ČSSD, které hejtmana vyzvalo, aby svůj záměr vysvětlil.
"Grémium ČSSD slučování nemocnic nedoporučilo," konstatoval hejtman Palas stroze během jednání zastupitelského klubu.
Jaroslav Palas prosazoval záměr sdružit sedm krajských nemocnic na základě analýzy soukromé společnosti RGM Medical. Celou transformaci měl řídit šéf firmy Norbert Schellong a jeho lidé napojení na vlivnou finanční skupinu Penta.
Zastupitelé ČSSD však v březnu hejtmanův plán odmítli a dali tím poprvé veřejně najevo nesouhlas s projektem, který mohl vést k privatizaci nemocnic.
Z jednatřiceti krajských zastupitelů ČSSD se na jednání zastupitelského klubu vzepřelo Palasovi 22 stranických kolegů.
"Ten záměr vedl ke spekulacím, zda má hejtman skutečně starost o krajské nemocnice, nebo zda ho k tomu vedou jiné úmysly," sdělil pro Aktuálně.cz sociálnědemokratický zastupitel Karel Sibinský, který je starostou největšího ostravského obvodu Ostravy - Jihu.
Ve stínu protestů
S firmou Norberta Schellonga připravoval hejtman slučování nemocnic v době, kdy se politici, média i veřejnost zabývali protestní akcí lékařů "Děkujeme, odcházíme."
Firma RGM Medical je v obchodním rejstříku zapsána od loňského září, ale už krátce nato získala od hejtmanství smlouvu na zpracování podrobné analýzy hospodaření osmi krajských nemocnic. Dokument, za který kraj zaplatil 1,8 milionu korun, měla RGM Medical odevzdat už koncem listopadu.
Protože původní termín firma nestihla, prosadil Jaroslav Palas v krajské radě jeho prodloužení a firma tím za nedodržení podmínek smlouvy nemusela platit žádné penále.
"Byl to hejtmanův tah. Využil situace, ve které se všichni zabývali lékařskými protesty, a připravil plán, jak zprivatizovat krajské nemocnice," uvedl pro Aktuálně.cz jeden z vysoce postavených úředníků hejtmanství.
Plán na obří krajské zdravotnické zařízení narazil také u ředitelů jednotlivých nemocnic. Veřejně se proti němu postavila třeba nemocnice v Opavě. Petici proti sloučení tam během tří týdnů podepsalo přes dvacet tisíc lidí.
