Chovanec stopl přijímání křesťanů z Iráku. Česko není cestovní kancelář, zlobí se ministr i premiér

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 4. 2016 23:35
Projekt Generace 21 na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku ministr vnitra Milan Chovanec dočasně pozastavil. Česko by se podle něj mohlo dostat do situace, že by se mohlo stát spoluúčastníkem cestovní kanceláře, která by uprchlíky přivážela blíž k cílovým zemím, jako je Německo a Švédsko. Pětadvacet cizinců, kterým Česko poskytlo azyl, už požádalo o vrácení pasu. Podobná situace se už stala v Polsku, kde fungoval stejný projekt. Naopak uprchlíci, kteří žijí v Praze, by v Česku rádi zůstali, uvedli zástupci Armády spásy. "V té skupině 15 lidí, kteří jsou v Praze, jsem se s nějakou nespokojeností nesetkal," řekl Jiří Mataj ze spořilovské farnosti sv. Anežky.
Iráčtí uprchlíci v Česku.
Iráčtí uprchlíci v Česku. | Foto: Jakub Plíhal

Ostrava - Ministr vnitra Milan Chovanec dočasně pozastavil projekt Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku. Dalších 25 cizinců, kterým poskytla Česká republika azyl, totiž požádalo o vrácení pasu. Chovanec při páteční návštěvě Ostravy řekl, že cizinci chtějí opustit Českou republiku a dostat se do jiné evropské země. Hovořil například o Německu či Švédsku. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) jeho krok uvítal.

Sobotka, který očekává, že Chovanec bude o situaci informovat vládu, má za to, že je třeba v dialogu s organizátory celého projektu prověřit, jak vážně chtějí uprchlíci z Iráku a Libanonu skutečně žít v Česku. "Já myslím, že potřebujeme vědět, že ten jejich záměr, ty jejich úmysly jsou seriózní a že tady nebudeme fungovat, byť převážně za privátní peníze, jako nějaká cestovní kancelář, která tyto lidi dopraví do střední Evropy a oni pak třeba budou pokračovat dál," uvedl Sobotka, který zároveň rozumí tomu, že ne všichni běženci si v Česku zvyknou.

"K dnešnímu (pátečnímu) dni 25 lidí požádalo o navrácení cestovních dokladů. Do doby, než se to vysvětlí a vyřeší, proto nebudeme přivážet další uprchlíky v rámci tohoto projektu," řekl. Dodal, že Česko je tak v situaci, že by se mohlo stát spoluúčastníkem cestovní kanceláře, která by uprchlíky přivážela blíž k cílovým zemím, jako je Německo a Švédsko.

Podle ministra začíná projekt nadačního fondu výrazně skřípat. "Druhá várka lidí chce odcházet jinam než do Iráku. To je proces, na kterém se podílet nebudeme," řekl. Tvrdí, že něco podobného se už stalo v Polsku, kde fungoval stejný projekt. "Polský ministr vnitra mi říkal, že z těch 150 lidí, kteří touto formou přijeli, téměř všichni už z Polska odešli," uvedl.

Nejsou spokojeni s vyhlídkami na budoucnost v Česku

Chovanec nechtěl upřesnit, ze které skupiny uprchlíci jsou. Je ale pravděpodobné, že jde o Iráčany umístěné v Okrouhlíku u Jihlavy. Už dříve se hovořilo o tom, že tito lidé nejsou spokojeni s vyhlídkami na budoucnost v Česku. Rodina, která požádala o návrat do Iráku, nyní žije v Brně. Návrat odůvodnila steskem prarodičů po domově. Podle Chovance ale není jasné, jak ze země odcestují. "Nadační fond jim zaplatil cestu k nám, nevím, zda jeho donátoři budou souhlasit, aby se platila i cesta zpět," řekl ministr vnitra.

Z patnáctičlenné skupiny uprchlíků žijící v Praze se do vlasti nechce vrátit nikdo, řekli zástupci Armády spásy a pražské farnosti sv. Anežky, kteří se o ně starají. "V té skupině 15 lidí, kteří jsou v Praze, jsem se s nějakou nespokojeností nesetkal," řekl Jiří Mataj ze spořilovské farnosti sv. Anežky. Podle něj je důležité, aby uprchlíci byli co nejvíce v kontaktu s českou společností, a mohli tak svoje představy srovnat s realitou.

Petr Janoušek z Armády spásy potvrdil, že cizinci si v Praze bez větších problémů zvykají, určité zklamání se ale u některých projevilo. "Náznaky nespokojenosti jsem zaznamenal, byly způsobené tím, že přímo v Iráku dostávali zprávy, že v Německu dostanou byt a nevím kolik peněz na ruku," řekl. "Hrozně těžko se jim vysvětluje, že to není pravda," poznamenal.

S Matajem se shodl v tom, že jakmile se těmto lidem vysvětlí, jak o ně bude postaráno, jsou velmi vděční za pomoc. "Z jejich strany je tam přítomná pokora a rozhodně si nevyskakují, jsou spokojeni s tím, co se nabízí," popsal Mataj svou zkušenost.

Iráčtí křesťanští uprchlíci, kteří nyní pobývají v areálu Přístav v Soběšovicích u Žermanické přehrady, o přesunu do jiné evropské země neuvažují ani se nechystají na návrat do Iráku. "U nás podobné problémy jako v Brně či Jihlavě nenastaly," řekl Zdeněk Kašpárek ze Slezské diakonie, jež se o uprchlíky v regionu stará.

Devatenáctičlenná skupina v Moravskoslezském kraji má už ale jedno stěhování za sebou. Nejprve bydlela v areálu Karmel ve Smilovicích na Třinecku. V těchto dnech se přestěhovala do Soběšovic v okrese Frýdek-Místek. Slezská diakonie pro uprchlíky zatím nemá byty a středisko Karmel už má od dubna ubytovací kapacity nasmlouvány pro jiné účely. "Reakce na nové ubytování jsou pozitivní," řekl Kašpárek. Dodal, že na břehu přehrady uprchlíci zůstanou do 26. dubna. Do té doby pro ně chce diakonie najít vhodné byty.

Projekt s rozpočtem kolem 15 milionů korun organizuje a financuje Nadační fond Generace 21 s pomocí svých partnerů a podporovatelů. Do Česka podle původních záměrů měl fond přesídlit zhruba 150 iráckých křesťanů. Nyní jich už je víc než šest desítek.

 

Právě se děje

Další zprávy