Donald Trump má podle své nejbližší spolupracovnice „osobnost alkoholika“, viceprezident J. D. Vance je „konspirační teoretik“ a Elon Musk „podivín užívající ketamin“. Šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová v mimořádně otevřených rozhovorech pro magazín Vanity Fair nečekaně poodhalila zákulisí Trumpovy administrativy. Sama však později článek označila za zavádějící a vytržený z kontextu.
Ruské útoky s příchodem zimy přivádějí Ukrajinu do jedné z nejvážnějších krizí od začátku války. Výpadky elektřiny ochromují města, Kyjev je bez proudu až 16 hodin denně a podle analytiků hrozí až úplný blackout východní části země. Ukrajinské vedení proto zvažuje kompromis vůči Kremlu, aby odvrátilo nejhorší možný scénář.
Skupina D se na úterní tiskové konferenci ohradila proti podezřením z nelegálního vývozu dronů a osobního obohacování. Tvrdí, že nikdy nevyvezla drony bez licence, ani si z veřejné sbírky nevyplatila peníze, a poukazuje na pravidelné audity svých aktivit. Reaguje tak na prověřování jednoho z dodavatelů projektu Nemesis ze strany Vojenské policie.
Masová střelba na židovské oslavě chanuky v Sydney, která si vyžádala nejméně 16 obětí, podle izraelských zpravodajských služeb nesla znaky pečlivě připravené operace. Ve vyšetřování se objevují stopy vedoucí k Íránu, Hizballáhu i Islámskému státu, australské úřady však zatím žádné zahraniční zapojení nepotvrdily.
Podle magazínu Foreign Policy zanechala váhavost amerického exprezidenta Joe Bidena vůči Ukrajině dlouhodobé následky. Zpožděná pomoc, omezení ukrajinských útoků i zdrženlivost při dodávkách klíčových zbraní podle časopisu ovlivnily průběh války a jejich dopady Ukrajina pociťuje dodnes.
Britský soud v pondělí odsoudil dva nezletilé afghánské žadatele o azyl k několikaletým trestům vězení za brutální sexuální útok na patnáctiletou dívku v lázeňském městě Leamington Spa ve střední Anglii. Útočníci svou oběť odlákali do odlehlé části parku, kde ji znásilnili. Hrůzný čin dívka zachytila na mobil, včetně momentu, kdy prosí kolemjdoucí o pomoc, ale ti ji ignorují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí po nedávném korupčním skandálu citelnému poklesu podpory. Debatu o budoucnosti země i samotné hlavě státu ještě více rozvířil americký prezident Donald Trump, který opakovaně prohlašuje, že na Ukrajině nastal čas uspořádat volby. Zelenskyj je pro - hned jak to dovolí ukrajinské zákony a spojenci včetně USA zaručí bezpečnost v průběhu hlasování.
Ukrajina potřebuje novou finanční pomoc, aby mohla i v příštích letech financovat obranu před ruskou agresí. Evropská komise navrhla využít zmrazená ruská aktiva jako záruku pro rozsáhlou půjčku, plán však naráží na silný odpor Belgie i Spojených států. O tom, zda se jej podaří schválit včas, má rozhodnout Evropská rada už příští týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohlásil, že Ukrajina neodevzdá jakákoliv území. Jeho neústupnost může podle listu The Washington Post zablokovat Trumpův mírový plán, který ve svém původním návrhu obsahoval zásadní ruské požadavky včetně územních ústupků. Kyjev i evropští lídři však trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou.
Litevská europoslankyně a bývalá ministryně obrany Rasa Juknevičienė v rozhovoru pro Aktuálně.cz označuje současná mírová jednání za "záchranné lano pro Putina" a Trumpova ujištění o nenapadení Pobaltí za nebezpečnou naivitu. Evropa podle ní znovu podceňuje ruskou hrozbu, ztrácí jistotu v USA a musí převzít odpovědnost za vlastní bezpečnost. S rostoucími obavami politička sleduje i vývoj v Česku.
Belgický premiér Bart De Wever ostře odmítl návrh Evropské unie na využití zmrazených ruských státních aktiv pro financování Ukrajiny. Zabavení ruských fondů označil za bezprecedentní „krádež“ a varoval, že porážka Ruska je podle něj „iluze“, jejíž prosazování by mohlo vést k destabilizaci jaderné mocnosti.
TOP 09 se podle europoslance Ondřeje Koláře po odchodu Markéty Pekarové Adamové propadla do neviditelnosti. Strana "seděla v koutě" a ve Spolu se podle něj dobrovolně degraduje na přívěsek ODS. V rozhovoru pro Aktuálně.cz ostře kritizuje submisivní styl vlastní partaje, varuje před zacyklením stejných chyb a říká, že případné spojení TOP 09 s ODS by pro něj bylo důvodem k odchodu.
Vladimir Putin při čtvrteční návštěvě Kyrgyzstánu promluvil o zákulisních jednáních o mírovém plánu pro Ukrajinu a zdůraznil své vlastní podmínky. Boje podle něj neskončí, dokud se Kyjev nestáhne z Donbasu. Nad evropskými obavami z možného ruského útoku pak mávl rukou a označil je za "skutečně směšné".
Rada EU schválila ve středu kompromisní verzi návrhu tzv. Chat Control. Z něj sice zmizelo povinné skenování komunikace, podle kritiků však hrozí, že "dobrovolné" detekce otevřou cestu k faktickému masovému sledování. Europoslankyně Markéta Gregorová z Pirátské strany varuje, že jde o "salámovou metodu", která jen posiluje tlak na plošné "šmírování" a ohrožuje šifrované služby.
Zákazníci, kterým Reebok v červnu zrušil objednávky kvůli chybně uvedeným cenám, nadále na své e-mailové adresy dostávají marketingové nabídky. Podle odborníka na ochranu osobních údajů může být takové jednání v rozporu s pravidly pro zasílání obchodních sdělení.
Vladimir Putin je odhodlán pokračovat ve válce na Ukrajině více než kdy dřív, varují americké zpravodajské služby. Kreml podle analytiků sází na dlouhodobý konflikt, protože ukončení bojů by pro něj znamenalo větší politické riziko než jejich prodlužování.
Rusko podle ukrajinské tajné služby SBU verbuje v online prostředí nezletilé, aby se podíleli na sabotážích a útocích proti Ukrajině. Za „práci“ jim nabízejí i tisíce dolarů, někteří však zemřou již během sabotáže. Úřady upozorňují, že hlavní motivací většinou není proruská orientace, ale finanční odměna.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ostře zkritizovala evropské spojence za nerovnoměrnou podporu válčící Ukrajiny. Podle ní je neudržitelné, že malé severské státy nesou téměř třetinu vojenské pomoci, zatímco větší ekonomiky výrazně zaostávají. Ministryně zároveň připomněla, že EU od začátku války utratila za dovoz z Ruska více, než kolik poskytla Ukrajině.
Evropa čelí logistické výzvě. Přesun statisíců vojáků a vojenské techniky ze strategických přístavů na západě kontinentu k východním hranicím Evropské unie by dnes trval až 45 dní, píše Financial Times. Staré mosty, odlišné železniční rozchody i byrokracie brzdí rychlou reakci. Brusel proto připravuje „vojenský Schengen“ a chystá modernizaci klíčové dopravní infrastruktury.
