


Belgický premiér Bart De Wever ostře odmítl návrh Evropské unie na využití zmrazených ruských státních aktiv pro financování Ukrajiny. Zabavení ruských fondů označil za bezprecedentní „krádež“ a varoval, že porážka Ruska je podle něj „iluze“, jejíž prosazování by mohlo vést k destabilizaci jaderné mocnosti.

Belgický premiér Bart De Wever ve středečním rozhovoru pro deník La Libre uvedl, že jeho země čelí "enormnímu tlaku" kvůli debatě o tom, zda mají být ruské státní fondy zabaveny a převedeny na Ukrajinu. Takové návrhy označil za "krádež".
Návrh EU, který prosazuje německý kancléř Friedrich Merz, počítá s přeměnou 140 miliard eur ruských státních aktiv držených v Belgii na "reparační půjčku" určenou k financování Ukrajiny v příštím roce.
"Krádež zmrazených aktiv jiného státu - jeho státních investičních fondů - se v historii nikdy nestala. Jde o peníze patřící Ruské centrální bance. Ani během druhé světové války nebyly německé fondy zabaveny, pouze zmrazeny," řekl De Wever.
Šéf belgické vlády doplnil, že poražené státy v minulosti obvykle dobrovolně přenechávaly majetek jako součást mírového urovnání. Podle něj to však nelze aplikovat na současný konflikt, protože Rusko "neprohrává" a případná porážka jaderné mocnosti by mohla vést k vážné destabilizaci.
"Kdo opravdu věří, že Rusko na Ukrajině prohrává? Rusko neprohrává. To je pohádka, iluze. A dokonce není ani žádoucí, aby prohrálo, aby v jaderné velmoci nevznikla nestabilita," uvedl.
Zároveň poodhalil, že Kreml přímo varoval Brusel, že jakýkoli krok ke konfiskaci majetku povede k vážným a trvalým důsledkům. "Moskva dala jasně najevo, že pokud k tomu dojde, Belgie - a já osobně - budeme navždy čelit důsledkům. To mi připadá jako poměrně dlouhá doba," prohlásil.
Podle nedávné analýzy serveru Politico však Belgie může mít i praktičtější důvody, proč se zmrazených ruských peněz nechce vzdát - kvůli daním, které z nich plynou. Několik evropských diplomatů upozornilo, že Belgie porušuje mezinárodní závazek z loňského roku, podle něhož měla zveřejnit, jak nakládá s daňovými příjmy ze zmrazených rezerv určených pro Ukrajinu.
Pokud bude Belgie i nadále odmítat prostředky uvolnit, mohou členské státy EU začít mnohem důrazněji zkoumat, zda z nich Belgie neprofituje nebo zda neoddaluje platby Kyjevu. Otázkou také zůstává, zda Belgie podporuje Ukrajinu z běžných daňových příjmů (jako jiné evropské země), nebo zda spoléhá výhradně na daně ze zmrazených ruských rezerv.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová již dříve označila využití zmrazených ruských fondů za jedinou realistickou cestu, jak zajistit další financování Kyjeva. Připomněla také, že EU od začátku války utratila za dovoz ruských energetických surovin o 124 miliard eur více, než kolik poskytla Ukrajině. "I to ukazuje, jak naléhavé je toto rozhodnutí. Pokud bychom dokázali ten krok učinit, dostali bychom se alespoň do plusu," uvedla.



V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě, je mnoho zraněných. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahuje asi 170. Deník Bild napsal, že mezi těžce zraněnými je i několik dětí.



Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním francouzským polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.



Po boji s rakovinou zemřel ve středu americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na jeho rodinu.



Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla to ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a pak i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím není zřejmé.



Europoslanci ve středu při plenárním zasedání podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česká republika se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.