Puč

Barmská armáda znovu střílela po demonstrantech. Protesty trvají už tři měsíce

Bezpečnostní složky v Barmě v neděli podle místních médií opět střílely po demonstrantech při nových protestech proti vojenskému režimu tři měsíce po převratu. Do ulic barmských měst vyšly tisíce lidí a podle agentury Reuters bylo hlášeno nejméně pět mrtvých. Od puče, který armáda provedla 1. února, ozbrojené složky podle pozorovatelů zabily stovky demonstrantů.

Nově zvolený nigerský prezident po zmařeném pokusu o puč nastoupil do funkce

Nový nigerský prezident Mohamed Bazoum nastoupil do funkce. Jeho inaugurace je pro zemi prvním demokratickým předáním moci od získání nezávislosti v roce 1960 a přichází jen několik dní poté, co vláda oznámila, že zmařila pokus o vojenský puč. Informoval o tom zpravodajský web BBC.

Bazoum při inauguračním projevu odsoudil zločiny páchané teroristickými skupinami v zemi. Niger "čelí existenci teroristických skupin, jejichž barbarství překročilo veškeré meze" a které "masakrují nevinné civilisty a někdy páchají skutečné válečné zločiny," uvedl podle agentury AFP. Doplnil, že lídři těchto skupin pocházejí z jiných států a vůči Nigeru nevznesli požadavky.

V hlavním městě Niamey panovala kvůli dnešní inauguraci zvýšená bezpečnostní opatření.

Zdroj: ČTK

Americký prezident Biden pohrozil Barmě obnovením sankcí

Americký prezident Joe Biden vyzval barmskou armádu, aby okamžitě předala moc, a pohrozil Barmě obnovením sankcí. Armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela nejvyšší politiky a vyhlásila na rok výjimečný stav. V čele Barmy stanul vrchní armádní velitel Min Aun Hlain.

"To, že armáda převzala v Barmě moc, zadržení (šéfky vlády) Do Aun Schan Su Ťij a dalších představitelů a vyhlášení výjimečného stavu je útokem na přechod k demokracii a právnímu řádu," uvedl v prohlášení Biden. "V demokracii by síla nikdy neměla převážit nad vůlí národa ani usilovat o změnu volebního výsledku. Barmský národ téměř deset let pracuje na zavedení voleb, ustavení civilní vlády a na mírovém předání moci. Tento vývoj by měl být respektován," stojí dále v prohlášení.

Zdroj: ČTK

V Turecku zadrželi přes 300 vojáků kvůli puči z roku 2016

Turecké úřady v úterý zadržely přes 300 vojáků, které podezřívají z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena, informovala agentura Reuters s odvoláním na turecké státní sdělovací prostředky. Ankara obviňuje Gülena, že zosnoval pokus o státní převrat z roku 2016. Duchovní, který žije ve Spojených státech, to odmítá. Během neúspěšného puče, jehož cílem bylo svržení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zahynulo 250 lidí. Turecko žádá, dosud neúspěšně, o Gülenovo vydání z USA.

Mezi nejnověji zadrženými je pět plukovníků a deset kapitánů turecké armády. Vyšetřování, které vede prokuratura v Izmiru, se rozšířilo i na další části země a na začátku prosince bylo zatčeno dalších 80 příslušníků armády.

Zdroj: ČTK

Dalších 80 zatčených. V Turecku vydali nové zatykače na vojáky kvůli puči z roku 2016

Turecká prokuratura vydala zatykače na dalších osm desítek vojáků kvůli pokusu části ozbrojených sil o puč v roce 2016 a 850 dalších členů armády, včetně důstojníků, má být z armády vyloučeno. Informovala o tom agentura Anadolu.

Nynější zatýkání se odehrálo v polovině z osmi desítek tureckých provincií. Kauzu vede prokuratura v jihoturecké provincii Izmir, která viní vojáky z podpory hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije od roku 1999 v USA a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ho viní ze snahy jeho vládu svrhnout. Gülen obvinění ze zosnování puče odmítá.

Od neúspěšného pokusu o puč z července 2016, při jehož potlačování zemřelo na 250 lidí, je v osmdesátimilionovém Turecku vedeno soudní řízení proti 80 000 lidem. Dalších 150 000 státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů, bylo od té doby kvůli údajnému napojení na Gülenovo hnutí vyhozeno z práce. Z armády bylo za čtyři roky vyloučeno přes 20 000 vojáků, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

Turecko odsoudilo 70 bývalých studentů vojenské akademie na doživotí za údajnou účast na pokusu o puč

Soud v Istanbulu v pátek vynesl doživotní tresty vězení nad 70 bývalými studenty vojenské akademie, které uznal vinnými z účasti na pokusu části armády o převrat z roku 2016. Napsal to deník Daily Sabah. Kadeti vinu odmítají. Netušili prý, že jsou součástí vojenského puče. Domnívali se tehdy, že je vezou do Istanbulu na vojenské cvičení.

Část turecké armády se 15. července 2016 neúspěšně pokusila převzít v Turecku moc. Při úspěšném potlačení puče zemřelo na 250 lidí, včetně 180 civilistů. Zemřeli mimo jiné proto, že prezident Recep Tayyip Erdogan po vypuknutí puče vyzval lid, aby šel jeho vládu bránit do ulic.

Turecká vláda viní z pokusu o převrat hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který od konce 90. let žije USA. Ankara dosud marně požaduje jeho vydání. Gülen odmítá, že by puč zorganizoval.

Zdroj: ČTK
Pokračovat