"Senát se pokusil o puč." Hospitalizace Zemana spustila rekordní vlnu dezinformací

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
Aktualizováno 21. 11. 2021 13:27
Od hospitalizace prezidenta Miloše Zemana se v českém informačním prostoru rapidně zvýšil počet dezinformací na proruských webech. Podle expertů Kreml českou hlavu státu vnímá jako klíčového spojence. Nejčastěji tyto portály obviňují Senát s vítěznou pětikoalicí ze snahy o státní převrat. Podobnou reakci dříve vyvolala například kauza Vrbětice.
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman | Foto: ČTK

Když krátce po sněmovních volbách odvezla sanitka prezidenta Miloše Zemana do Ústřední vojenské nemocnice, v celém Česku se začalo spekulovat o jeho zdravotním stavu a o tom, jestli je, nebo není schopen vykonávat pravomoci hlavy státu. Senát si následně vyžádal oficiální zdravotní posudek stavu prezidenta a kvůli jeho špatné kondici přišel s doporučením aktivace článku 66, který by ho na nějaký čas zbavil pravomocí. 

V reakci na popsané události se na internetu začaly šířit dezinformace například o snaze o politický puč. Prokremelské weby vykreslovaly předsedu Senátu Miloše Vystrčila a demokratické koalice Spolu s Piráty a starosty, které po volbách vytvořily většinové spojenectví, jako vůdce nezákonného státního převratu, jehož cílem mělo být sesazení prezidenta. Ve své analýze to zdokumentovala společnost Semantic Visions, která dlouhodobě bojuje proti dezinformacím a jejich šíření sleduje.

Výrazný nárůst množství manipulativního obsahu týkajícího se prezidenta Miloše Zemana v českém informačním prostoru po českých parlamentních volbách.
Výrazný nárůst množství manipulativního obsahu týkajícího se prezidenta Miloše Zemana v českém informačním prostoru po českých parlamentních volbách. | Foto: Semantic Visions

"Zatímco v předcházejících měsících publikovaly dezinformační weby řádově 100 až 200 článků o prezidentu Zemanovi měsíčně, od jeho hospitalizace 10. října do konce měsíce došlo k nárůstu zhruba o 300 procent a za tu dobu bylo publikováno zhruba stejné množství článků jako za předcházející tři měsíce," vysvětluje mluvčí Semantic Visions Marcela Svobodová. 

Více než 25 procent podobného obsahu podle Semantic Visions zveřejnila česká verze ruské státní tiskové agentury Sputnik, která je primární ruskou propagandistickou platformou v Česku. "Tento web zvládl publikovat stejné množství obsahu jako například Český rozhlas či Seznam Zprávy," dodává Svobodová. 

Ve velké míře se na tom podílejí však i jiné portály, a to například web CZ24 News, Pravdive.eu nebo Halonoviny.cz. Podle Bohumila Kartouse z internetové skupiny Českých elfů, která si klade za cíl boj s dezinformacemi a ruskou propagandou v českém kyberprostoru, se to ale netýká pouze webů. 

"K replikaci a dalšímu užívání obsahů dochází pochopitelně hlavně na sociálních sítích a v řetězových mailech, takže v okamžiku, kdy tohle sečteme dohromady i obsahem na dezinformačních webech, tak se dostáváme k obrovským číslům, která se mohou pohybovat až mezi miliony lidí," upozorňuje Kartous. 

Zeman je největší a nejdůležitější spojenec Ruska, říká analytik

Experti na dezinformační scénu popisují, že důvodem těchto falešných zpráv šířících se za hospitalizace české hlavy státu, je hlavně snaha o ochranu prezidenta v době, kdy hrozí, že by mohlo dojít k odebrání jeho pravomocí a tedy i oslabení ruské pozice v Česku. Zemana podle nich totiž režim Vladimira Putina vnímá jako klíčového spojence. 

"Prokremelské portály ho tak v zásadě hájí a snaží se mobilizovat svoje čtenářstvo k podpoře prezidenta a jeho okolí, a naopak je mobilizovat k odporu vůči těm, kdo zvažují kroky podobné těm, jako je aktivace článku 66," vysvětluje analytik amerického think-tanku Atlantic Council Jakub Kalenský, který se věnuje tématu ruské dezinformační kampaně. 

Podobnou reakci v minulosti vyvolala například i kauza Vrbětice. Podle expertů na dezinformační scénu patří Česko mezi hlavní oblasti ruských zájmů a Kreml se tak na českém území snaží udržet svůj vliv za každou cenu. "Jsme vnímáni jako takzvané blízké zahraničí, a proto je logické, že do informačního působení v Česku Rusko investuje tolik prostředků a zdrojů," říká analytik Dominik Presl ze Semantic Visions. 

Česko ale není zdaleka jedinou zemí, které se to týká. Podle expertů Rusko svou propagandu "vyváží" téměř do celého světa. "Jsou doložené agresivní informační operace Kremlu či jím kontrolovaných aktérů ve Spojených státech, v západní Evropě, v zemích bývalého východního bloku nebo v Africe," říká Kalenský. 

Dodává, že takové informační operace mají za hlavní strategický cíl posilovat pozici Ruska a oslabovat pozici zemí na západ od Ruska. "Součástí onoho oslabování protivníků je i destabilizace cílových zemí. K tomu může sloužit například podpora lokálních extremistů, podkopávání ústavního pořádku a nezávislých institucí včetně médií," doplňuje Kalenský. 

S tím souhlasí i Kartous, podle kterého se dezinformátoři snaží ve společnosti vyvolat konflikt a vytvořit politický prostor pro působení různých populistických stran. "Není náhoda, že jsou SPD nebo komunisté tak nakloněni ruským zájmům. Dezinformace se jednoduše snaží ovlivňovat veřejnou diskusi ve prospěch entit, které pomáhají ruským zájmům, což je vlastně také prezident Zeman, který se tím vůbec netají," popisuje. 

Na webech dlouhodobě dominuje téma covidu

Oblíbeným tématem dezinformátorů je v současnosti také koronavirová epidemie. "Na prokremelských portálech je mnoho dezinformací o tom, že covid vlastně neexistuje nebo že to je biologická zbraň Spojených států. Všechna tato sdělení budou oslabovat pozici Česka a to, jak budeme reagovat na pandemii. Kreml se tu řídí poměrně cynickou logikou 'čím hůře pro ně, tím lépe pro nás'," vysvětluje Kalenský. 

Právě dezinformace o covidu nebo migraci se podle Kartouse už dostaly k většině dospělé populace v Česku. Ačkoli to podle něj neznamená, že nutně ovlivnily jejich postoje, velmi podstatně zasáhly do veřejné debaty. "Lze to pozorovat například na tom, že vysoké procento dospělých lidí v Česku odmítá očkování, na čemž má nepochybně dezinformační scéna svůj výrazný podíl," uvádí Kartous.

Analytik Presl pak upozorňuje, že samotný efekt falešných zpráv násobí také malá důvěra ve stát a v politickou reprezentaci a nízká mediální gramotnost. "Pokud by se zlepšila situace v těchto oblastech, snížil by se efekt dezinformací," říká. 

Je třeba zvýšit mediální gramotnost a omezit reklamu

Odborníci se shodují na tom, že k oslabení šíření takzvaných fake news v českém informačním prostoru, by pomohla kombinace věcí. Například podle Kartouse je třeba, aby ekonomické subjekty přestaly na dezinformačních webech inzerovat, což by podstatně oslabilo jejich pozici, a to právě z důvodu, že jsou převážně financovány z darů a z příjmů z reklamy. Tomuto cíli se věnuje kampaň Nelež, která na to firmy upozorňuje a žádá, aby je tímto způsobem nepodporovaly.

Na kampani spolupracuje například právě Bohumil Kartous nebo šéf společnosti Semantic Visions a analytik František Vrabel. Cílem celého projektu je odříznout dezinformační weby od peněz a současně tak posílit společenskou odpovědnost komerčních značek.

Přispět k řešení by podle Kalenského mohlo i vzdělávání a zvyšování mediální gramotnosti, právě z důvodu, že spousta lidí často ani neví, že to, co právě čte, je dezinformační web. "Je možné vzdělávat jednotlivá cílová publika, aby byla vůči informačním operacím lépe vyzbrojená nebo rovnou imunní, třeba organizace Elpida se podobně snaží vzdělávat seniory," říká. 

Podle průzkumu, na kterém se organizace Elpida podílela, se přes 90 procent seniorů užívajících internet setkalo s takzvanými řetězovými e-maily, ačkoli jen jeden z pěti udává, že se sám podílí na jejich šíření. 

"Senioři si informace získané na internetu často neověřují a může pro ně být obtížnější se v nich vyznat. Nechceme jim radit, co je pravda a co ne, ale poskytnout návod, díky kterému snáze poznají podezřelou zprávu nebo zdroj informací," vysvětluje ředitel Elpidy Jiří Hrabě. 

Kalenský pak dodává, že pomoci k omezení efektu dezinformací mohou i média, a to například tím, že budou o dezinformačních aktérech častěji a obsáhleji informovat, a tím budou svoje čtenáře před jejich praktikami varovat. Lidé si pak budou více kontrolovat zdroje a jen tak lehce falešným zprávám neuvěří. 

Kartous ale upozorňuje na to, že to nebude mít dostatečný efekt. "Je velmi důležité, aby se vláda snažila přimět ke spolupráci provozovatele velkých platforem, jako je Google nebo Facebook, a přinutila je k tomu, aby začali naplňovat svoji společenskou odpovědnost, a to v tom smyslu, že tuto negativní aktivitu, která vzniká vlastně jejich podnikáním, budou sami řešit," uzavírá. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Kvůli dešťům a záplavám z vesnice od Machu Picchu evakuovali skoro 900 lidí

Bezmála 900 lidí se muselo kvůli silným dešťům a záplavám evakuovat z turistické městečka pod dávným městem Inků Machu Picchu. S odvoláním na peruánské ministerstvo turismu o tom informovala agentura AFP. Silný liják v oblasti zničil domy, jeden člověk se pohřešuje.

"Zatím jsme ve spolupráci se společnostmi Inka Rail a Peru Rail zvládli z Machu Picchu Pueblo do (města) Ollantaytamba přemístit 889 turistů," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Železnici, která je hlavní spojkou mezi Machu Picchu a asi 100 kilometrů vzdáleným někdejším hlavním městem Incké říše Cuzkem, na konci minulého týdne zavalil sesuv půdy způsobený silnými dešti. Jeden člověk se od té doby pohřešuje, peruánský tisk informoval o jednom zraněném.

Železniční přístup do vesnic v okolí nejznámější peruánské turistické atrakce kromě deštivého počasí v pondělí zablokoval i protest zemědělců, kteří požadovali mimo jiné rezignaci ministra zemědělství Victora Maity, uvedl místní tisk.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Česko v korupčním žebříčku Transparency International zůstává na 49. příčce

Česko na nově zveřejněném žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí korupci ve 180 zemích a oblastech, zůstalo v roce 2021 na 49. příčce. Zlepšení o čtyři pozice oproti roku 2020 naopak dosáhlo Slovensko, kterému loni připadla 56. příčka. Česko a Slovensko nadále zaostávají za průměrem oblasti západní Evropy a Evropské unie, i tak ale dosáhly lepšího výsledku než dvě třetiny sledovaných zemí.

Ve férovosti si podle TI tradičně nejlépe vedou Dánsko, Finsko a Nový Zéland, které získaly shodně 88 ze 100 hodnotících bodů, na opačném konci skončil Jižní Súdán s jedenácti body. Organizace Transparency International poukazuje na fakt, že 86 procent zemí neučinilo za posledních deset let žádný, případně jen malý pokrok.

Nejlépe hodnoceným regionem je západní Evropa a Evropská unie, která pro rok 2021 získala 66 ze 100 bodů. Region se ale podle TI kvůli pandemii nemoci covid-19 potýká s povážlivými problémy. "Rychle vzniká znepokojivý nový normál, kdy během pandemie covidu-19 upozaděná a opomíjená opatření k odpovědnosti a transparentnosti nejsou obnovována a kdy se důvěra veřejnosti propadá kvůli skandálům s veřejnými zakázkami," varuje organizace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy