Barmánci o obřích protestech: Vojáci střílejí do lidí, placení zločinci vypalují domy

Protesty v Barmě proti armádnímu puči ani po více než měsíci neutichají. Bezpečnostní složky jsou čím dál brutálnější, zastřelily více než 50 demonstrantů. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik lidí, kteří v Barmě žijí nebo v minulosti žili, aby popsali, jak vnímají nynější dění.
Myanmarská (barmská) policie odtahovala mrtvá těla z ulic a dál rozháněla protestující lidi. | Video: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters
Protesty v Barmě. | Foto: Reuters

"Slyšeli jsme křik sousedů. Zaútočil na ně jeden z kriminálníků, které vláda nedávno propustila," vzpomíná na několik dní staré události mnich Bhante.

Mluví o rozhodnutí barmské armády, která v polovině února oznámila, že na svobodu propustí 23 tisíc vězňů. "Vláda je zaplatila, aby pálili lidem domy a trávili zdroje vody," pokračuje muž původem z Česka, který v Barmě žije už několik let mnišským životem. Se dvěma svými studenty přebývá v malé vesničce poblíž Rangúnu, kde se o ně místní starají. "Jeden z mých spolupracovníků mě zamkl v pokoji, aby se ke mně zloději nedostali," svěřil se Bhante redakci Aktuálně.cz. 

Barma se podle něj za poslední měsíc doslova "vypnula". Zavřené jsou banky i nemocnice, v továrnách se nepracuje. K internetu se lze připojit jen v určitých hodinách, na noc se vypíná úplně. Zablokovaný Facebook funguje jen přes VPN.

Jako mnich teď Bhante namísto meditace musí podrobně sledovat situaci a nové zákony, které vláda po vojenském převratu neustále vydává. "Třeba bouchat palicí do bubnu, ať už z jakéhokoliv důvodu, je teď nelegální. Platí se za to pokuta 5000 čatů (asi 65 korun), anebo jsou za to dva dny vězení," vysvětluje mnich jedno z absurdních nařízení.

Mniši vojáky ignorují

Demonstrací proti vojenskému puči se účastní i někteří lidé z Bhanteho okolí. Mniši se do nich ale zapojují jen málo, na rozdíl od protestů v roce 2007, kdy se do nich armáda pustila.

Duchovní podle něj letos zvolili jinou strategii - nestýkají se s vojáky. "Toto řešení je velice obvyklý způsob, jak lidé v Asii vyjadřují nesouhlas. Nepřijímají nic od armády, vojákům nepovolí vstup do kláštera a nijak s nimi nekomunikují. Armáda mnichy potřebuje buď pro rituály, kterými si zvýší šance na úspěch a bohatství, nebo aby mezi nimi vytvořili spory," vysvětluje Bhante.

Protestující se podle něj chovají poklidně a na vojáky většinou neútočí, naopak se jim snaží během demonstrací vysvětlovat, o co jim jde. Přesto se potýkají s násilím bezpečnostních složek. "Lidé se snaží, jak mohou, nosí plynové masky, dělají na ulicích barikády, chrání se kovovými štíty proti ostrým nábojům, připravují kýble s vodou, aby do nich namáčeli hadry a ty pak házeli na bomby se slzným plynem," vysvětluje Bhante.

Vojáci střílejí do lidí

Odpověď armády je však čím dál tvrdší. "Vojáci, policejní síly a placení zločinci střílejí do lidí, zatýkají je, bijí a mučí," popisuje dění v Barmě 51letý Linn Thant. Jako jeden z někdejších vůdců studentské organizace, která se účastnila protestů v roce 1988, žije od roku 2015 v Česku, kde mu byl udělen azyl. Tehdejší vojenský režim před 33 lety proti demonstracím krutě zasáhl. Během půl roku zemřelo podle organizace Human Rights Watch několik tisíc lidí.

"Za posledních několik dní jsem obdržel více než 9000 e-mailů z Barmy o velmi závažném porušování lidských práv a násilnostech, kterého se dopouštějí ozbrojené síly nelegálního vojenského režimu na poklidných a neozbrojených obyvatelích Myanmaru," říká redakci Aktuálně.cz bývalý politický vězeň Linn Thant.

Za mřížemi v Barmě strávil dlouhých 18 let, na svobodu se dostal až v roce 2008. Přestože návrat domů kvůli vojenské juntě neplánuje, dodnes je v kontaktu s lidmi, kteří na místě pokračují v boji za demokracii.

Odpor on-line

Německý antropolog Benedict Mette-Starke z Univerzity v Kostnici, který strávil v Rangúnu v posledních dvou letech řadu měsíců výzkumem aktivismu spojeného s digitálními právy, vysvětluje, v čem se nynější protesty liší od těch minulých.

"Nynější demonstrace jsou mnohem větší než třeba události z roku 1988. Nemáme žádná přesná čísla, ale mluvíme nejméně o statisících lidech," popisuje ve videohovoru redakci Aktuálně.cz. Některá lokální média hovoří o zapojení až desítek milionů lidí, Barma samotná má více než 50 milionů obyvatel.

Mette-Starke zároveň zdůrazňuje, že protestů či stávek se v nějaké formě účastní starší i mladší lidé, rodiče s sebou berou i děti. Zapojují se studenti, LGBT i různé etnické skupiny.

Se zapojením mladé generace souvisí i to, že protestující využívají lepší komunikační prostředky než kdysi a část odporu rovněž probíhá on-line. V Barmě je velmi oblíbený Facebook, na popularitě získává také Instagram. "Například instagramový účet s názvem kuecool publikuje protestní komiksy. Objevuje se také spousta memes," říká antropolog.

Dalším specifickým rysem nynějších protestů je podle Mette-Starkeho neexistence jejich vůdčí osobnosti. "Jsou lidé, kteří tvrdí, že jsou hlavami protestního hnutí, a existuje také stávkový výbor, ale to nutně neznamená, že rozhodují o tom, co se děje. Takové slovo nemá ani Národní liga pro demokracii (NLD, strana zatčené premiérky Aun Schan Su Ťij - pozn. red.)," dodává.

Zatčených jsou stovky

Podle informací disidenta Linn Thanta vojenská junta nechala jen do soboty 27. února zatknout, obvinit nebo rovnou odsoudit stovky lidí.

Kromě prominentních postav, jako je Su Ťij nebo prezident Win Myin byla podle Thanta zatčena i řada politiků, aktivistů, umělců, lékařů, inženýrů, právníků, studentů a dalších protestujících a obyvatel Barmy.

"Lidé mohou být v noci zadrženi v zásadě s jakoukoli výmluvou. Objevilo se mnoho legislativních změn, a pokud strávíte noc mimo svůj domov, musíte se zaregistrovat. Pokud se neregistrujete, děláte to nelegálně," říká antropolog Mette-Starke, který dění v Barmě pečlivě sleduje. 

Podle něj teď v zemi probíhá na pozadí převratu a protestů i určitá psychologická válka. "Hodně se mluví také o psychologickém vedení boje, vidět je to i na armádní kampani," vysvětluje. Za příklad dává už zmíněné propuštění 23 tisíc vězňů nebo noční nájezdy. 

Každý má příbuzného v armádě

Demonstranti se na druhé straně snaží apelovat na svědomí vojáků v ulicích. Hned zpočátku protestů se je snažili přesvědčovat, aby se k nim přidali a postavili se "za lidi".

"Na Facebooku se neověřený šíří dopis, ve kterém vojáci s relativně nízkými hodnostmi v podstatě povzbuzovali lidi, aby pokračovali v akcích CDM (tzv. Hnutí občanské neposlušnosti, do kterého se zapojila velká část státních zaměstnanců - pozn. red.). Uvádějí v něm, že vojákům byly odebrány telefony, aby neviděli zprávy, které jim přicházejí. V místních médiích se uvádí, že se k protestu někteří vojáci a policisté připojili," vysvětluje Mette-Starke.

Spousta lidí z Barmy má v místní půlmilionové armádě vlastní příbuzné nebo alespoň známé. Bohatstvím ale disponuje jen hrstka generálů. "Většina vojáků není bohatá, mnozí z nich vstoupili do armády kvůli živobytí. Nicméně se naučili v armádě způsoby, jak použít násilí proti vlastním lidem, a často neváhají páchat zločiny proti lidskosti," vysvětluje Sabe Soe, ředitelka české neziskové organizace Burma Center Prague, kterou pomohla založit v roce 2006. Před více než 30 lety přijela do tehdejšího Československa kvůli studiu a kvůli tehdejšímu vojenskému režimu v Barmě se tu rozhodla i usadit.

Nevěříme, že armáda splní slib

Nikdo z lidí oslovených redakcí Aktuálně.cz nevěří, že by se armáda v Barmě s poklidem vzdala moci a předala ji do roka civilní vládě, jak slíbila.

"Barmská armáda vždy porušuje své sliby. A není třeba, aby armáda dělala další volby. Další volby jsou nepřijatelné. Nemají takovou pravomoc, aby volby udělali legálně. Vojenská junta je nelegitimní," říká disident Linn Thant žijící v Česku.

"Z toho, co slyším od lidí z Barmy, si nemyslím, že znám někoho, kdo věří, že moc bude předána zpět do rukou civilistů, kteří by předtím sami nebyli v armádě," přitakává antropolog Mette-Starke. Zároveň však podle něj může být pro armádu obtížné - pokud dodrží svůj slib o konání dalších voleb - vrátit systém zpátky do doby před deseti lety, kdy vojenská junta částečně odešla z vedení země. 

"Nyní je nutné, aby mezinárodní společenství neuznávalo prozatímní vojenskou vládu a naopak potvrdilo legitimitu demokraticky zvolených poslanců, kteří vyhráli loňské parlamentní volby," myslí si Sabe Soe.

Video: Další vývoj v Barmě může být krvavý. Su Ťij je symbol a schopna se obětovat, říká Igor Blaževič

Je velmi těžké předpokládat, jaký bude vývoj, může být krvavý, armáda je silná. Jestli společnost vyjde do ulic, bude krvavě potlačena, říká Blaževič. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Německá CDU podpořila jako kandidáta na kancléře Armina Lascheta

Vedení německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové jasně podpořilo kandidaturu svého předsedy Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Na tiskové konferenci to prohlásil generální tajemník CDU Paul Ziemiak, který uvedl, že podpora není konečným rozhodnutím. Postoj CDU totiž pověřuje Lascheta, aby se nyní dohodl s bavorským premiérem a šéfem Křesťanskosociální unie (CSU) Markusem Söderem, kdo z této dvojice nakonec konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede. Laschet prohlásil, že se Söderem bude hovořit ještě v pondělí.

Výsledek schůzky vedení CDU ohlásil ještě před tiskovou konferencí hesenský premiér Volker Bouffier. Předsednictvo podle Bouffiera konstatovalo, že předseda strany a premiér Severního Porýní-Vestfálska Laschet je mimořádně vhodný kandidát na kancléřský úřad. "Zároveň jsme ho požádali, aby s Markusem Söderem projednal další postup," řekl Bouffier. CDU by chtěla, aby jasno bylo do týdne.

Další zprávy