Praha - Ústavní soud v pondělí rozhodl o zrušení takzvaného balíčku škrtů v sociální oblasti, který vláda prosadila vloni na podzim ve stavu údajné legislativní nouze.
Podle většinového názoru soudců byl tento zrychlený způsob přijetí zákona v rozporu s Ústavou. Proto rozhodl o jeho zrušení uplynutím 31. prosince 2011.
Co přinese tento verdikt v praxi z pohledu osobních financí? Bude muset stát doplácet dávky, které od letošního ledna původně omezil, tedy porodné, rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti, nemocenskou a podobně?
V praxi se nic nemění
Praktický dopad rozhodnutí Ústavního soudu je jednoduchý: Dávky a podpory, které stát od ledna vyplácel ve snížené výši, se lidem doplácet nebudou.
Soudci totiž nezrušili zákon zpětně, ale až ke konci letošního roku. Poskytli tak koaliční vládě dostatečnou lhůtu na opakované přijetí zákona, tentokrát už řádným způsobem.
Pro rok 2010 už se tedy nic nezmění. A je zatím hodně pravděpodobné, že vláda díky jasné převaze ve sněmovně stihne škrty schválit znovu. Včas přehlasuje i očekávané veto Senátu, v němž má opozice většinu.
Pouze když vláda nestihne přijmout nový zákon, "obživne" od 1. ledna 2012 dřívější právní úprava. To by znamenalo, že by se pravidla pro porodné, rodičovský příspěvek, podporu v nezaměstnanosti, nemocenskou a podobně vrátila do stavu před (zrušenými) škrty.
Další chystané změny
Zjednodušeně řečeno z argumentace soudců vyplývá, že zpětné zrušení škrtů by přineslo příliš mnoho komplikací vzhledem k tomu, že vláda disponuje ve sněmovně jasnou většinou a škrty by - i když s několikaměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu - schválila znovu.
Porušení ústavy zkrátka nebylo tak zásadní, aby si vláda zasloužila až tak silný "trest". A další důvod, proč soudci nezrušili škrty od samého počátku: Vadila jim forma přijetí zákona, nikoliv jeho obsah (k němu se nevyjadřovali, protože si na něj sociální demokraté ani nestěžovali).
O stavebním spoření zatím nejasno
Ústavní soud zatím rozhodl pouze o balíčku škrtů v sociální oblasti.
Škrty ve stavebním spoření - tedy druhým zákonem, jehož způsob přijetí sociální demokraté napadli - se zatím vůbec nezabýval.
Podstata stížnosti přitom byla u obou zákonů podobná, stejně tak lze čekat i obdobné rozhodnutí a argumentaci ústavních soudců (nejasný je zřejmě jen termín, k němuž zákon zruší).
Ve sporu o stavební spoření nicméně půjde ještě o jednu důležitou věc, a to takzvanou retroaktivitu omezení státní podpory (podrobněji jsme o tomto problému psali zde).
Přestože i balíček škrtů v sociální oblasti působil do jisté míry retroaktivně (výrazně omezil rodičovský příspěvek lidem, kteří jej začali pobírat ještě před schválením škrtů), sociální demokraté si na tento bod nestěžovali.
Co se změní, když to vláda nestihne
Balíček škrtů v sociální oblasti, který Ústavní soud ke konci letošního roku zrušil, přinesl od letošního ledna několik více i méně známých změn.
Pokud vláda přece jen nestihne schválit nový zákon řádným způsobem, "obživne" předchozí právní úprava, platná před škrty.
Co by se od ledna 2012 změnilo, kdyby škrty přestaly platit?
Porodné by znovu dostávali všichni rodiče a na každé dítě. Tedy nikoliv jen sociálně slabé rodiny a jen na první dítě, jak schválila vláda ve zrušeném zákoně.
Rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě by vzrostl až o 46 tisíc korun - na úroveň před schválenými škrty.
Podpora v nezaměstnanosti by se poskytovala od prvního měsíce (po skončení pracovního poměru) bez ohledu na to, zda zaměstnanec obdržel odstupné či nikoliv. Podle zrušeného zákona přitom podpora nově náleží až po skončení období, pokrytém právě odstupným.
Podpora v nezaměstnanosti by náležela ve stejné (standardní) výši bez ohledu na to, zda uchazeč sám ukončil předchozí práci výpovědí nebo dohodou či zda dostal výpověď. Zrušený zákon přitom od letošního ledna snížil podporu lidem, kteří z práce odejdou dobrovolně a bez vážných důvodů.
Lidé registrovaní na úřadu práce by si nadále mohli k podpoře přivydělat až polovinu průměrné mzdy. Lednové škrty tuto možnost zrušily.
Skončila by možnost speciálního překlenovacího příspěvku pro uchazeče o práci, kteří během pobírání podpory začnou podnikat.
Nemocenské dávky by po prvním měsíci pracovní neschopnosti mírně vzrostly, opět by pak zvýšily po druhém měsíci nemoci. Podle schválených škrtů zůstávají po celou dobu nemoci na úrovni prvního měsíce, což znamenalo snížení při dlouhodobé nemoci.
| Podrobněji o přijatých škrtech: Podpora v nezaměstnanosti zpřísní. Klesne skoro všem Klesne rodičovská, končí porodné. Mohlo být ještě hůř Uzdravte se rychle. Při delší nemoci dostanete méně |
Příspěvek na péči v prvním stupni by se vrátil ze snížených 800 korun na původních 2000 korun měsíčně.
Zrušila by se omezení pro výplatu sociálního příplatku, platila by tedy stejná pravidla jako do konce roku 2010.
Stropy pro placení sociálního pojištění by klesly ze šestinásobku na čtyřnásobek průměrné mzdy, lid s nadprůměrnými příjmy by tak státu zaplatili méně než dosud.
Zaměstnavatelé by propláceli jen první dva týdny pracovní neschopnosti. Odpadla by jim tak povinnost proplácet třetí týden - ten by znovu platil stát jako do roku 2010. Pro zaměstnance by se však nic zásadního nezměnilo - ani to, že první tři dny nemoci nemá nárok na žádnou kompenzaci.
Zaměstnavatelům by klesly odvody na sociální zabezpečení z 25 na 24,1 procenta podle plánu, který původně schválila ještě Topolánkova vláda.
Osoby samostatně výdělečně činné by mohly snadněji (než od letošního ledna) dosáhnout na maximální nemocenské dávky či peněžitou pomoc v mateřství. Škrty měly omezit často účelové doplatky před plánovanou delší nemocí nebo porodem.
Celý balíček škrtů v sociální oblasti měl podle vlády ušetřit státnímu rozpočtu více než 23,5 miliardy korun ročně.
