reklama
 
 

Uzdravte se rychle. Při delší nemoci dostanete méně

6. 1. 2011 8:50
Novoroční změny v nemocenské se týkají hlavně OSVČ a zaměstnavatelů

Praha - Delší nemocenská je od Nového roku ještě méně výhodná než předtím. Novoroční škrty ji "prodraží" hlavně zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ).

U běžných zaměstnanců se oproti loňskému roku nic zásadního nezmění. Vláda totiž "jen" prodloužila škrty, které zavedl už Janotův úsporný balíček a měly původně platit jen pro rok 2010.

Nicméně v porovnání s rokem 2009 dostanou zaměstnanci méně peněz při nemoci delší než jeden měsíc. Navíc lidé s výrazně nadprůměrnou mzdou zaplatí vyšší odvody, takzvaný strop pro pojistné totiž zůstává na vyšší úrovni z Janotova balíčku.

Nadále platí, že za první tři dny nemoci nemá zaměstnanec nárok na jakoukoliv kompenzaci. Nově si mohou pohoršit i lidé pracující na směny, pokud stonají déle než čtrnáct dnů.

Třetí týden platí zaměstnavatel

Zaměstnavatelé musejí od ledna platit zaměstnancům nemocenskou místo státu o týden déle než dosud, tedy až do 21. dne pracovní neschopnosti.

Děje se tak formou náhrady mzdy, pro niž platí trochu jiná pravidla než pro "státní" nemocenskou.

Z pohledu zaměstnance je hlavní rozdíl v tom, že náhradu mzdy dostává jen za ty dny, které pro něj měly být původně pracovní (pokud by neonemocněl). V nejčastějším případě tedy náhradu mzdy nedostává za víkendy, zatímco stát platí nemocenskou za všechny kalendářní dny.

Na první pohled se tedy zdá, že zaměstnanci dostanou za případný třetí týden nemoci méně než dosud, protože jim firma (na rozdíl od státu) neproplatí náhradu mzdy za sobotu a neděli. Ve skutečnosti ale lidé rozdíl nepocítí. Zaměstnanci s alespoň průměrnou mzdou dokonce dostanou o trochu více než dosud (podrobněji v následující tabulce).

Kvůli odlišnému výpočtu je totiž denní částka náhrady mzdy vyšší než denní dávka nemocenské. Ve výsledku tak lidé dostanou zhruba stejně, i když jim zaměstnavatel nezaplatí víkendy.

Na novém systému ale prodělají někteří lidé pracující na směny. A to v případě, že na třetí týden nemoci měli naplánováno méně směn.

Zatímco dosud dostávali nemocenskou za všech sedm kalendářních dnů, nově ji dostanou jen za naplánované směny (tabulka vlevo).

Po měsíci už se nemocenská nezvýší

Až do konce roku 2009 platilo, že nemocenská se zvyšuje úměrně délce pracovní neschopnosti. Za první měsíc dostával zaměstnanec jen 60 procent vyměřovacího základu (redukované průměrné mzdy z předchozích měsíců), za druhý měsíc už 66 procent a od třetího měsíce pak 72 procent.

Takzvaný úsporný balíček předchozího ministra financí Eduarda Janoty tuto odstupňování zrušil a sjednotil sazbu na 60 procentech - původně jen pro rok 2010.

Nynější koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných rozhodla, že toto snížení ponechá. Oproti roku 2010 tak sice nejde o zhoršení, oproti roku 2009 však ano.

Podle výpočtů Českomoravské konfederace odborových svazů to u lidí s průměrnou mzdou znamená snížení nemocenské o 1 530 korun (9 %) za druhý měsíc a 2 670 korun měsíčně (17 %) od třetího měsíce nemoci.

Pocítí vyšší náklady firem i zaměstnanci?

Ačkoliv se škrty až na výjimky nedotknou přímo zaměstnanců, někteří odboráři varují, že je přesto pocítí.

Zaměstnavatelům totiž kvůli novému systému stoupnou náklady. Nejenže budou proplácet o jeden týden nemoci navíc, ale skončí jim dosavadní možnost odečíst si (od pojistného) polovinu částky vyplacené na náhradě mzdy. Výše odvodů zaměstnavatelů na nemocenské pojištění přitom zůstane na 2,3 %, oproti původním plánům Topolánkovy vlády tedy neklesne.

"Obáváme se, že zaměstnanci budou ještě více než dosud vystavováni tlaku zaměstnavatelů, aby nemoc přecházeli, řešili svoje zdravotní problémy čerpáním dovolené či jiného volna tak, aby nezvyšovali náklady zaměstnavatele," říká Vít Samek z Českomoravské konfederace odborových svazů.

Podle odborářů hrozí tento tlak hlavně u menších zaměstnavatelů. Někteří z nich ale tvrdí opak. "Nabízíme zaměstnancům proplácení prvních tří dnů nemoci jako benefit. Chceme, aby se včas vyléčili a nenakazili zbytek firmy - škody by pak byly výrazně větší," vysvětluje například majitel menší obchodní společnosti Jaroslav Novotný.

Dodejme, že malé firmy (s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26) si mohou zvolit alternativu: Zůstane jim možnost odečtu poloviny vyplacené náhrady mzdy, pokud budou platit pojistné vyšší o jeden procentní bod, tedy 3,3 %.

Horší podmínky pro OSVČ

Pro osoby samostatně výdělečně činné zůstává nemocenské pojištění dobrovolné. Případná sazba pojistného se jim od ledna zvyšuje z 1,4 na 2,3 % (minimálně 92 korun měsíčně). Přesto pak bez nemocenských dávek zůstanou první tři týdny pracovní neschopnosti místo dosavadních dvou.

Současně se lidem omezí možnost účelově navyšovat základ pro výpočet dávek, například před peněžitou podporou v mateřství nebo jinou (plánovanou) delší pracovní neschopnosti. Pokud si OSVČ zvýší základ pro nemocenské pojištění, musí si úměrně tomu navýšit i důchodové pojištění.

První tři dny? Znovu k Ústavnímu soudu

Zaměstnanci od roku 2008 nedostávají za první tři dny nemoci žádné peníze. Změnu prosadila tehdejší koaliční vláda vedená ODS ve snaze omezit počet simulantů. Výjimkou zůstává jen lékařem nařízená karanténa - při ní se první tři dny nadále proplácejí.

Tato změna se podle exministra práce a sociálních věcí a nynějšího premiéra Petra Nečase (ODS) osvědčila. Navíc argumentuje propočty, podle nichž při týdenní nemoci dostane například zaměstnanec se mzdou kolem 20 tisíc korun dokonce více peněz než podle dřívějšího systému, a to i přes neproplácení prvních tří dnů. Snížení nemocenské mu totiž vykompenzují daňové změny prosazené ODS.

Výrazný pokles pracovních neschopností potvrzují také statistiky České správy sociálního zabezpečení. Kromě simulantů však tato čísla "vylepšili" také lidé, kteří si místo neschopenky raději vzali dovolenou. V lepším případě čerpali takzvané "sick days", tedy placené volno poskytované firmou na včasné vyléčení.

Kritici škrtů v nemocenské také upozorňují, že když nemocný riskuje a zkouší nemoc "přechodit", může se snaha ušetřit vrátit státu například na rychlejším šíření chřipkové epidemie nebo na mnohem vyšších výdajích na pozdější léčení závažných chorob.

Se stížností na neproplácení prvních tří dnů nemoci už ČSSD uspěla v roce 2008 u Ústavního soudu. Podle soudců má každý, kdo si platí nemocenské pojištění, nárok na dávky v době nemoci.

Pro druhou polovinu roku 2008 se pak musela tehdejší Topolánkova vláda vrátit k dřívějšímu stavu. Nicméně od ledna 2009 přijala zcela novou úpravu, která první tři dny znovu neproplácí. Kompenzací bylo snížení pojistného: Zaměstnancům už není nemocenské pojištění strháváno z hrubé mzdy - platí je "za ně" jen zaměstnavatel, navíc méně než dříve.

Čtěte také:
Úplný přehled změn: Výhody končí. Vítejte v roce 2011
Klesne rodičovská, končí porodné. Mohlo být ještě hůř
Podpora v nezaměstnanosti zpřísní. Klesne skoro všem

autor: Petr Kučera | 6. 1. 2011 8:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama