Změna v zákoně. Chudí si budou muset najít levnější byt

Petr Kučera Petr Kučera
5. 5. 2011 14:35
Příspěvek na bydlení omezíme na pět let, navrhl ministr Drábek
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) chce omezit čerpání příspěvku na bydlení i doplatku na bydlení, tedy státních podpor určeným lidem s nízkými příjmy.

Zatímco dosud lze tyto dávky - při splnění příslušných podmínek - čerpat neomezeně dlouho, nově to má být maximálně po dobu pěti let. Ministerstvo to navrhuje v novele zákona o státní sociální podpoře, kterou poslalo vlády.

"Návrh vychází z toho, že doba pěti let je dostatečně dlouhá pro zabezpečení bydlení přiměřené výdělkovým možnostem žadatele - tak, aby nebylo třeba pobírat tyto dávky od státu," vysvětluje Drábek.

Do limitu 60 kalendářních měsíců by se navíc sčítaly všechny doby pobírání příspěvku (či doplatku) v posledních deseti letech před měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tuto dávku.

Lhůty se podle ministerského návrhu začnou počítat od 1. ledna 2012, doby pobírání před tímto termínem (od něhož má být novela účinná) se započítávat nebudou. Pokud návrh projde, dojde tedy k prvnímu stopnutí výplat těchto příspěvků od ledna 2017.

Výjimka nestačí, ombudsman je proti

Do původního návrhu doplnilo ministerstvo dvě výjimky. Nové omezení nemá platit pro domácnosti, v nichž jsou všichni členové rodiny starší 75 let. Nedotkne se ani osob se zdravotním postižením, definovaných v návrhu.

Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský a další odborníci však návrh zatím odmítají. "V Česku chybí efektivní nástroje práce s osobami ohroženými sociálním vyloučením. Zejména neexistuje-li síť sociálního bydlení za snížené nájemné či jiná dotovaná sociální služba," připomíná Varvařovský.

Podle ombudsmana hrozí rodinám s dětmi, které mají nízké příjmy, odnětí dětí z péče rodičů a nařízení ústavní výchovy kvůli nedostatečným bytovým podmínkám.

"Zpřsnění podmínek negativně dopadne i na seniory mladší 75 let věku, kteří si prakticky nemohou zvýšit příjem vlastním přičiněním," upozorňuje Varvařovský. Dodává, že se dotkne také některých invalidních osob, pokud nespadají do definice obsažené v návrhu.

Nejen pro nájemníky

Příspěvek na bydlení je dávkou státní sociální podpory, doplatek na bydlení je dávkou pomoci v hmotné nouzi.

Nárok na příspěvek na bydlení mají jak nájemníci, tak vlastníci nemovitostí. Nicméně lidé žijící ve vlastním musí splnit náročnější kritéria týkající se nákladů a příjmů; a také jejich příspěvek bude za jinak stejných okolností nižší.

Základním kritériem je, že jejich náklady na bydlení (včetně energií, vodného a stočného, vytápění a svozu odpadu) přesahují 30 % příjmů domácnosti (v Praze 35 %).

Zároveň však oněch 30 % (v Praze 35 %) příjmu nesmí přesahovat vládou stanovené normativní náklady, určené podle velikosti bydliště, počtu lidí v domácnosti a rozdělené podle toho, zda jde o nájemní či vlastnické bydlení.

Snížení těchto limitů, tedy samotné omezení okruhu možných příjemců, ministerstvo nenavrhuje. Naopak - normativní náklady od letošního roku vláda zvýšila (podrobněji jsme psali zde).

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Chudí a postižení budou muset platit speciální kartou
Podpora v nezaměstnanosti opět zpřísní, plánuje Drábek
Nenápadná změna: Rychlejší výpověď špatným zaměstnancům

Druhá z dávek, doplatek na bydlení, je určena pro nejchudší rodiny či jednotlivce. Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, jehož příjem (společně s ostatními osobami v domácnosti) je po úhradě nákladů na bydlení nižší než částka na živobytí. Žádat o ni však nemůže osoba, která bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, o které je povinna požádat obec.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 40 minutami

Moskevská burza se částečně otevřela některým zahraničním investorům

Moskevská burza se v pondělí částečně otevřela zahraničním investorům, kvůli válce na Ukrajině byla pro ně téměř šest měsíců uzavřena. Zatím je možné obchodovat jen s dluhopisy, a to pouze investorům ze zemí, které Moskva nepovažuje za nepřátelské. To znamená, že na moskevskou burzu stále nesmějí investoři ze zemí, které zatěžují ruskou ekonomiku sankcemi, informoval server BBC.

Rusko uzavřelo své trhy v únoru, aby omezilo odliv peněz ze země v době invaze na Ukrajinu. V březnu zahájilo postupné znovuotevírání, které bylo omezeno na dluhopisy vydané ruskou vládou.

V pátečním prohlášení moskevská burza uvedla, že znovu otevře trh s dluhopisy pro nerezidenty ze zemí, které nejsou vůči Rusku nepřátelské, a pro nerezidenty, kde jsou konečnými příjemci ruské právnické nebo fyzické osoby. Mezi tyto země patří pravděpodobně Čína a Turecko. Naopak mezi nepřátelské země, jejichž investoři mají nadále zákaz prodávat ruské cenné papíry, patří členové EU, Kanada či Japonsko. Na tuto skupinu loni připadlo 90 procent investic do Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy