reklama
 
 

Škrty jdou k Ústavnímu soudu. Co řekne k retroaktivitě?

8. 12. 2010 12:27
ČSSD si stěžuje na zpětnou působnost i na zneužití stavu legislativní nouze

Praha - Tři ze čtyř takzvaných "škrtzákonů," týkající se stavebního spoření, daně z příjmů a sociálních dávek, míří k Ústavnímu soudu. Skupina poslanců ČSSD podala konkrétní návrh na jejich zrušení kvůli údajnému zneužití stavu legislativní nouze a nepřípustné retroaktivitě.

Důležité novely vyšly tento týden ve Sbírce zákonů, což bylo poslední formalitou nutnou k jejich platnosti.

Oproti původním informacím napadla ČSSD i úsporný balíček z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který mimo jiné snižuje porodné, rodičovský příspěvek nebo podporu v nezaměstnanosti. V tomto případě poukazuje jen na zneužití stavuz legislativní nouze. Na fakt, že se snížení čtyřleté varianty rodičovské dotkne i části dosavadních příjemců, si nicméně nestěžuje.

Retroaktivitu nových daní na fotovoltaické elektrárny ČSSD u Ústavního soudu sice nenapadne, chtějí se však na něj obrátit přímo investoři. Novela ale zatím ještě ani nebyla schválena, zdržela se v Senátu.

Úplné zrušení škrtů nečekejte

Jedno je jisté už teď - Ústavní soud nestihne rozhodnout do 1. ledna, tedy do začátku účinnosti novel. A i kdyby pak rozhodl o jejich zrušení, nemůže tak učinit zpětně.

Zjednodušeně řečeno: Kdyby soud rozhodl o zrušení (části) škrtů třeba 15. března, určí zároveň, k jakému datu se zruší - nemohlo by to ale být dříve než k 15. březnu.

"V praxi ale mnohdy rozhodne o zrušení zákona až k mnohem pozdějšímu datu, aby zákonodárci měli možnost na tuto skutečnost reagovat a neocitli jsme se v právním vakuu," připomíná advokát Ondřej Lichnovský ze společnosti Lichnovský, Ondrýsek & partneři.

Daň, stanovenou daň podle zrušeného zákona, pak už nelze vymáhat. "Je však otázkou, zda by stát musel již uhrazenou daň poplatníkům vrátit. To by bylo zřejmě na další soud," dodává Lichnovský.

Zneužití legislativní nouze?

Nezávislí právníci oslovení redakcí Aktuálně.cz se ještě v červnu shodovali: Pokud by vláda snížila podporu stavebního spoření i stávajícím klientům, ale jenom "od teď do budoucna", tedy až počínaje podporou za rok 2011, šlo by jen o takzvanou nepravou retroaktivitu.

Vláda si však zkomplikovala situaci tím, že fakticky zdaní i podporu za rok 2010, kterou klienti spořitelen zaplatili ještě před přijetím novely.

Šance kritiků škrtů se zvýšily i díky způsobu, jakým vláda nakonec novely prosadila. Aby stihla účinnost od 1. ledna 2011, údajně zneužila takzvaného stavu legislativní nouze. Nehledě na rozhodnutí o retroaktivitě tak může ke zrušení novel stačit, aby Ústavní soud dal za pravdu stěžovatelům v tomto bodě.

Stav legislativní nouze, umožňující vládě rychlejší projednání zákonů, může být vyhlášen jen "za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody".

Zatímco podle ČSSD takové nebezpečí republice nehrozilo, premiér Petr Nečas (ODS) si myslí opak. Kvůli zpoždění škrtů by prý Česku mohl klesnout rating, podražit dluhová služba, zvýšit se rozpočtový schodek a hrozit i daňové úniky - stát mohl přijít až o desítky miliard korun.

Co říká právní teorie

Podle jedné ze základních právních zásad, platné už od dob starověkého Říma, nesmí nový právní předpis měnit poměry zpětně v neprospěch občanů. Může je zhoršit jen "od teď do budoucna".

Zákaz retroaktivity platí zejména pro oblast trestního práva a obsahuje jej i česká Listina základních práv a svobod. Podle ní se "trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán" - jestliže tedy někdo spáchal čin, který v té době nebyl trestný, nelze jej pozdějším zákonem zpětně trestat.

Zpětná účinnost zákona je v zásadě nepřípustná také v ostatních oblastech práva. Výjimkou je změna ve prospěch občanů nebo jiných "subjektů práva".

Teoretický příklad: Jestliže se za rok 2009 platily daně ve výši 15 procent příjmů, nelze zákonem přijatým v roce 2010 zpětně stanovit, že se zvýší na 20 procent, a požadovat po lidech jejich doplacení. Pokud se však vláda rozhodne zpětně snížit daně z 15 na 10 procent a přeplatek vrátit, je taková retroaktivita možná, protože je ve prospěch poplatníků (pomineme-li nižší příjem státu jako celku patřícího "všem").

V oblasti stavebního spoření takto argumentují hlavně samy spořitelny: Nelze prý zhoršit podmínky vyplácení státního příspěvku pro už existující smlouvy, uzavřené podle dosavadního zákona. Je to jako kdyby mobilní operátor nalákal klienty na pětiletý výhodný tarif a pak hned změnil podmínky k horšímu.

Nepravá retroaktivita

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) však jde jen o takzvanou nepravou retroaktivitu.  Tak nazýváme případ, kdy se nový zákon sice vztahuje i na právní vztahy vzniklé v minulosti, ale je vůči nim účinný až od současnosti (od data účinnosti), nikoliv zpětně.

Přeneseno do stavebního spoření: Lidé, kteří dosud dostávali podporu 3000 korun, sice dostanou od příštího roku jen 2000 korun, nicméně na už přiznané podpoře se nic nezkrátí - nebudou tedy muset vracet příspěvky z předchozích let.

"Kdyby tato nepravá retroaktivita nebyla možná, došlo by k zakonzervování dosavadních podmínek a stát by nemohl v řadě oblastí nic měnit," vysvětluje právník Martin Dvořák, spolupracující s několika spotřebitelskými poradnami. Například živnostníci by pak třeba mohli bránit, že když začali před dvěma lety podnikat, počítali s nižšími daněmi než nyní.

Podpora za letošek, ale přiznaná až v roce 2011

Ministr financí Miroslav Kalousek vychází z toho, že právo na státní podporu nevyplývá ze smlouvy o stavebním spoření, ale při splnění stanovených podmínek vzniká přímo ze zákona.

Nárok na příspěvek za rok 2010, i když se týká třeba peněz vložených už letos v lednu, se posuzuje vždy až na začátku následujícího roku, tedy už po účinnosti "škrtací" novely.

Právě tento argument chtějí (mimo jiné) poslanci ČSSD napadnout. "Výše podpory není podle zákona o stavebním spoření každoročně určována ad hoc, ale v závislosti na datu uzavření smlouvy je určitelná již na počátku smluvního vztahu," argumentuje stranický expert Radovan Suchánek, působící na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

"Při splnění zákonných podmínek, tedy hlavně výše uspořené částky v příslušném roce, je pak podpora v této výši také nárokovatelná," dodává Suchánek. Proto také zákon nemluví o "příspěvcích", ale o jednom "příspěvku", který je účastníkům poukazován formou "ročních záloh".

Čtěte také:
Škrty v rodičovské a porodném: Třináct nejčastějších otázek
Kdo dá výpověď, přijde o podporu? Vládní plán má díry
Vše o škrtech na jednom místě: Co a proč se změní

Nezávislí právníci se však staví spíše na stranu ministerstva. "Obecně se domnívám, že změna výše podpory u stávajících smluv je možná. Je poskytována za příslušný kalendářní rok za podmínek stanovených zákonem. Z toho vyplývá, že změnou zákona dojde i k změně výše státní podpory," říká například Jiří Markvart, specialista na finanční právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark.

Také podle Jaroslava Tajbra a Zdeňka Tomíčka z advokátní kanceláře DLA Piper Prague LLP je takový postup možný. "Účel podpory je třeba spatřovat ve snaze státu motivovat obyvatelstvo ke spoření, které směřuje ke zlepšení kvality bydlení. Stanovení výše podpory je primárně v kompetenci státu a nárok klientů spořitelen, včetně těch stávajících, na tuto podporu je proto omezený," domnívají se.

Právníci z DLA Piper Prague LLP nicméně dodávají, že stát měl zvážit, zda dosavadním klientům neumožnit odstoupení od smlouvy bez sankcí. Tedy aby nebyli nuceni dále spořit za méně výhodných podmínek, než když do systému vstupovali.

Soudci rozhodnou, co je důležitější

Už dříve Ústavní soud v jednom z nálezů (netýkal se však konkrétně stavebního spoření) obecně konstatoval, že nová právní úprava může být od nabytí své účinnosti použita i na vztahy vzniklé před její účinností.

Pouze v případě, kdy by "oprávněná očekávání adresátů právní úpravy" výrazně převýšila potřebu přijetí legislativní změny, mohlo by toto řešení výjimečně představovat rozpor se zásadami demokratického právního státu.

Ani nepravá retroaktivita tedy není automaticky přípustná ve všech případech. Ústavní soud bude hlavně posuzovat, zda veřejný zájem na "zpětné" změně zákona je silnější než požadavek na ochranu právní jistoty občanů.

"Naléhavost změny právní úpravy je dána především potřebou ozdravení veřejných rozpočtů. To je natolik zásadní argument, že musí převážit i nad případným odlišným očekáváním stávajících účastníků spoření," věří Kalousek.

Lidé podle něj nemohou legitimně očekávat, že státní podpora bude ve stávající výši trvat neomezeně dlouho, tedy i přes negativní vývoj veřejných rozpočtů.

"Ostatně podobně lze argumentovat i v oblasti daní - nikdy nelze očekávat, že konkrétní daňová sazba bude navždy platná. Naopak, ke změnám dochází velmi často, a přitom daně jsou velmi často používány jako pobídka určitého produktu nebo služby, stejně jako je tomu u státní podpory," dodává Kalousek.

Komplikace s letošní podporou

Pokud by se tedy vláda rozhodla pro škrty až počínaje podporou za rok 2011, zřejmě by skutečně šlo jen o (přípustnou) nepravou retroaktivitu, přestože by se týkala i stávajících smluv.

Jenže snížení podpory už za rok 2010 je podle právníků komplikovanější. "Tito lidé postupovali podle platného zákona a očekávali, že také protistrana - tedy stát - bude reagovat stejně," vysvětluje právník Martin Dvořák.

Pokud by totiž lidé předem věděli, že za svůj vklad (na účet stavebního spoření) dostanou jen poloviční příspěvek, mohli se rozhodnout pro výhodnější využití těchto peněz.

Ministr financí se navíc netají tím, že právě kvůli problémům s možnou retroaktivitou (přímého snížení příspěvku už za rok 2010) se rozhodl pro jednorázové řešení formou 50% daně, kterou z příspěvku za rok 2010 odvedou pojišťovny.

Podle Dvořáka tak sama vláda dává příklad, jak účelově obcházet zákon. I k tomu může Ústavní soud přihlédnout.

Solárníkům mohou pomoci arbitráže

Podobné otázky se týkají také schváleného zdanění fotovoltaických elektráren a snížení podpory.

"Stát nejdříve nastavil určitá pravidla, která po pevně danou dobu garantovala nezměnitelnost určitého stavu. Investoři tak legitimně očekávali, že je stát dodrží," říká advokát Ondřej Lichnovský ze společnosti Lichnovský, Ondrýsek & partneři.

"Každopádně v celé věci klientům doporučujeme spoléhat spíše na mezinárodní ochranu investic než na ochranu v rámci českého soudnictví. V rámci arbitráží bude totiž mnohem více vzato v potaz, že prvotně to byla chyba státu, která stála za vznikem celého problému, a že by za ni neměli platit investoři," domnívá se Lichnovský.

Skončit mají také pětileté daňové prázdniny pro provozovatele elektráren včetně těch malých na střechách rodinných domů. Není přitom rozhodující, kolik let (a zda vůbec) z tohoto osvobození zatím lidé „vyčerpali".

Ministerstvo argumentuje podobně jako při nedávném zrušení podobného osvobození novostaveb od daně z nemovitostí. Uplatněním nároku na osvobození v předchozích letech prý poplatníkovi nevzniklo automaticky právo na osvobození i v dalších letech, protože daň se vyměřuje na každé zdaňovací období samostatně.

autor: Petr Kučera | 8. 12. 2010 12:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama