Praha - Na podání daňového přiznání i na zaplacení daně bude od letošního roku o trochu více času než dosud. Nový daňový řád totiž posunul tradiční termín z 31. března na 1. dubna.
Lidé a firmy, kterým ani o den delší doba nestačí, navíc od letošního roku dostanou ještě pár dnů jako "rezervu".
"Vzhledem ke změně počítání lhůt v porovnání s dřívějšími předpisy bude řádný termín pro podání přiznání k dani z příjmů u poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, 1. duben," říká Petr Toman ze společnosti KPMG Česká republika.
Všem, jejichž daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, či musí povinně ověřit účetní závěrku auditorem, se řádný termín posunuje z 30. června na 1. červenec.
Zatím málo známou změnu potvrdilo i ministerstvo financí v daňovém kalendáři, který publikovalo na svém webu.
O jeden den navíc
Nadále sice platí, že "daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období", tato lhůta však nově počíná běžet až "dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty".
"Obdobně se lhůta pro podání řádného přiznání k dani z příjmů prodlužuje o jeden den i u poplatníků, jejichž účetním obdobím je hospodářský rok," upřesňuje Toman.
Dodává, že u většiny přiznání k dani z příjmů za jiná období, než je standardní kalendářní či hospodářský rok, se zákonné lhůty pro podání daňového přiznání nemění, stejně tak zůstávají beze změny u přiznání k jiným daním.
Nadále také platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se tato lhůta až na následující pracovní den.
Pár dnů jako rezerva, teprve pak sankce
Až do konce loňského roku v zásadě platilo, že sankce hrozila každému, kdo se s podáním přiznání opozdil třeba o jediný den. O tom, zda sankci udělí a v jaké výši, však rozhodoval úředník podle konkrétních okolností.
Od letošního roku mají lidé a firmy na podání přiznání ještě dalších pět pracovních dnů. Teprve je-li prodlení delší, dostanou pokutu. Na druhou stranu ta nově plyne automaticky přímo ze zákona, úředník ji nemůže ovlivnit.
Pokuta činí 0,05 procenta z daňové povinnosti za každý den prodlení, minimálně však 500 korun (a maximálně 5 % daňové povinnosti nebo 300 tisíc korun). Při zpoždění delším než pět pracovních dnů ji dostane každý, kdo měl povinnost podat přiznání - tedy i ti, kterým by vyšla nulová daň.
Nadále platí, že přiznání stačí v poslední den lhůty prokazatelně odeslat, nemusí být tedy přímo doručeno finančnímu úřadu.
Podobná změna nastala u samotného placení daně. Úrok z prodlení se od letošního roku začne počítat až od pátého pracovního dne prodlení. Na jeho výši (reposazba ČNB zvýšená o 14 procentních bodů, nyní tedy 14,75 % ročně) se nic nezměnilo.
Nadále však platí pravidlo, které od listopadu 2009 přinesl zákon o platebním styku. Za rozhodující je považován den, kdy platba byla připsána na účet finančního úřadu, nikoliv tedy den jejího odeslání. Nicméně díky zmíněnému odkladu skončí absurdní stav, kdy lidé museli platit daň při převodu z účtu zhruba o dva dny dříve, než skončil termín pro samotný výpočet daně (aby platba stihla do konce března dojít na účet úřadu).
Nový daňový řád nezrušil dosavadní výjimku, podle níž se úrok z prodlení do výše 200 korun neplatí.
