Vzpoura klientů, tlak na banky bude největší v historii

Petr Kučera Jiří Hovorka Petr Kučera, Jiří Hovorka
20. 2. 2013 6:40
Sporný poplatek odstartoval dosud největší masovou akci proti bankám
Snímek je ilustrační
Snímek je ilustrační | Foto: Reuters

Praha - Tak masovou akci klientů proti bankovním poplatkům ještě Česko nezažilo. Už přes 35 tisíc lidí žádá banky o vrácení sporného poplatku za vedení či správu úvěrového účtu, který je podle předloňského rozhodnutí německého soudu v rozporu s unijní legislativou.

Bankám hrozí, že budou muset lidem vracet v součtu stovky milionů korun. A brzy může být ještě hůř: Díky hromadným iniciativám, které zaštítili významní právníci, totiž tempo nových žádostí výrazně roste.

Nebývale silnou pozici mají spotřebitelé nejen díky svému počtu, ale také své jednotě. Na dnešní tiskové konferenci totiž oznámí své spojení tři dosud samostatně působící iniciativy, které klientům bank chtějí zjednodušit vymáhání poplatku.

Své síly spojí zástupci projektů Poplatkyzpět.cz, Jdeto.de a Bankovnípoplatky.com, přičemž druhý a třetí projekt se blíže propojil už v předchozích týdnech.

Důvodem pro spojení je snaha netříštit jednu společnou aktivitu do více proudů. "Lidé jsou nyní zmateni, nevědí, na koho se obracet. Tato situace může vyhovovat jen bankám. Je to hlavní důvod pro spojení," řekl online deníku Aktuálně.cz jeden z organizátorů, který si vzhledem k chystané tiskové konferenci zatím nepřál být jmenován.

Brzy může jít o miliardy korun

Projekt Poplatkyzpět.cz, ač nejnovější, eviduje přes 23 tisíc podepsaných plných mocí. Dalších 12 tisíc lidí zatím požádalo o vrácení poplatků prostřednictvím společného formuláře Jdeto.de a Bankovnípoplatky.com.

Pokud těchto 35 tisíc klientů ve sporu uspěje, musely by jim banky vrátit stovky milionů korun. Lidé, kteří podepsali plnou moc v projektu Poplatkyzpět.cz, žádají zpět poplatky ve výši 170 milionů korun. Web Bankovnípoplatky.com vyčíslil požadavek svých zhruba 12 tisíců sympatizantů na 324 milionů. Tato kalkulace však k již zaplaceným poplatkům přičítá i ty, které bankám mají jít v průběhu dalšího trvání úvěrových smluv.

Pokud se podle očekávání připojí další desítky tisíc lidí, budou banky bojovat o částku v řádech miliard korun. Jen hypoték mají lidé v Česku podle statistiky ministerstva pro místní rozvoj ke konci loňského roku téměř 650 tisíc, sporný poplatek je přitom účtován také u spotřebitelských úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření.

V zájmu banky, ne klienta

Na začátku stálo rozhodnutí německého spolkového soudu z června 2011, o němž v Česku jako první informoval online deník Aktuálně.cz.

Podle soudu je vedení speciálního "úvěrového účtu" výhradně v zájmu banky, která jej používá pro technicko-organizační záležitosti související se zaúčtováním jednotlivých splátek. Na rozdíl od banky přitom klient (dlužník) takový speciální účet nepotřebuje a tato služba mu ani nic nepřináší, proto by za ni podle soudu neměl platit zvláštní poplatek. Případné náklady související se správou úvěru by měla banka započítat do samotné výše splátek, tedy do úrokové sazby.

Naopak oprávněný je podle soudu případný poplatek za roční potvrzení o zaplacených splátkách, pokud jej klient vyžaduje, typicky pro uplatnění daňových úlev u finančního úřadu.

Rozhodnutí německého soudu se přímo týkalo pouze bank působících v Německu a bylo vydáno především na základě německého občanského zákoníku, respektive základních principů tamní právní úpravy. Obdobná pravidla, vycházející z unijní směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, nicméně platí také v České republice a jsou součástí tuzemského občanského zákoníku.

Tuzemské banky ale až na výjimky stále trvají na tom, že účtování poplatku je v souladu se zákonem a také s podmínkami, které klienti při podpisu úvěrové smlouvy akceptovali, a také se podle toho dále chovají. Zástupci bank však nikdy nevysvětlili, jaké konkrétní služby klientům za tento paušál kromě ročního potvrzení nabízejí a proč bývá u hypotéky vyšší než poplatek za běžný účet.

Většina bank v České republice požaduje od běžných spotřebitelů za "vedení úvěrového účtu" či "správu úvěru" obvykle 50 až 100 korun v případě spotřebitelských úvěrů a 150 korun v případě hypoték, které jsou speciálním druhem úvěru. Nové banky přitom tyto poplatky obvykle nezavedly. Některé z dosavadních bank jej po nátlaku v posledních týdnech zrušily, ovšem jen pro nové klienty.

Pozdě, ale přece

České spotřebitelské organizace na německý verdikt více než rok nezareagovaly. Lavinu odstartoval až právník a mediátor Petr Němec, který v září loňského roku jako první v Česku donutil Komerční banku k vrácení již zaplacených prostředků. Na webu jdeto.de pak vystavil podrobný návod, jak se pokusit dosáhnout stejného výsledku.

Foto: Vojtěch Marek
Čtěte také:
Banky, třeste se. Do boje s poplatky jde elitní právník
Průlom: První banka vrátila poplatek za úvěrový účet
Konec poplatků za půjčky. Soud je bankám zakázal

Podobný úspěch pak výjimečně zaznamenali i další lidé, kteří se nenechali odradit prvotním odmítnutím banky. Dosud však šlo jen o jednotky, nikoliv desítky nebo stovky úspěšných žádostí.

Vloni na podzim pak zahájil tažení proti spornému poplatku i časopis dTest, brzy se objevily další dva projekty.

Díky sílícímu tlaku tak nyní i v Česku vše směřuje k soudnímu rozhodnutí, na jehož absenci dosud banky poukazovaly. Časopis dTest již podal žalobu na Komerční banku a chystá ji i na Českou spořitelnu.

Vedle vlivného spotřebitelského časopisu se na stranu spotřebitelů postavili i významní právníci. dTest totiž uzavřel smlouvu o právním zastoupení s advokátní kanceláří Toman, Devátý & partneři. Ta již několik měsíců po své vlastní ose zastupuje další nespokojené klienty bank. Tyto zkušenosti pak chce zúročit v projektu Poplatkyzpět.cz představeném na začátku února, za nímž stojí firma BSP Lawyers Partners.

BSP Lawyers Partners se specializuje na vymáhání dluhů a z minulých let má problémovou pověst, když například pro Českou televizi vymáhala dluhy i od firem, které žádné dluhy neměly. Ve spolupráci s právní kanceláří bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce pak v minulých letech získala zakázky například od Lesů ČR nebo od Ředitelství silnic a dálnic.

Vedle možného zisku z případných náhrad nákladů vymožených na bankách si BSP Lawyers Partners od celé akce slibuje také zlepšení reputace. Po oznámení původního projektu Poplatkyzpět.cz byla například kritizovaná plná moc, kterou podepisují zájemci o služby tohoto projektu. Spojením s projektem jdeto.de a bankovnipoplatky.com by mělo dojít právě i k podstatné úpravě této plné moci.

Kromě zmíněných projektů vznikl se stejným cílem také web nekale-praktiky.cz. Ten se výrazně liší třeba tím, že na rozdíl od konkurence bude v případě úspěšného jednání s bankou svým klientům strhávat čtvrtinu z vymožené částky, o niž pak navýší svůj zisk z případně přiznaných náhrad.

To tu ještě nebylo

Jde o dosud největší tažení klientů proti bankovním poplatkům v Česku a jednu z vůbec největších tuzemských spotřebitelských iniciativ napříč obory.

Některé další sporné poplatky v předchozích letech zrušily nakonec samy banky. Online deník Aktuálně.cz například upozornil na nezákonný poplatek za změnu či zrušení trvalého příkazu. A například poplatek za vklad hotovosti, pokud jím klient splácí svůj závazek vůči bance, zrušila novela zákona.

Na absurdní bankovní poplatky dlouhodobě upozorňuje také anketa webu BankovniPoplatky.com, jejíž osmý ročník právě vrcholí. Některé z předchozích "vítězů" už banky přestaly drobným klientům účtovat, například poplatek za příchozí platbu.

Chcete se včas dozvědět o novinkách pro vaši peněženku? Přidejte si nás na Facebook!

 

Právě se děje

Další zprávy