Bankovní poplatky stouply třikrát víc než inflace

Petr Kučera Petr Kučera
30. 5. 2012 5:30
Ministerstvo už má k dispozici analýzu poplatků. Teď přemýšlí, co s ní

Praha - Výnosy z bankovních poplatků v České republice vzrostly v poslední dekádě trojnásobně v porovnání s inflací.

Vyplývá to z analýzy bankovních poplatků, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo průmyslu a obchodu.

Největší banky - Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a GE Money Bank - zvýšily v letech 2000 až 2010 poplatky o téměř 123 procent, zatímco inflace dosáhla jen 42 procent.

Například v Belgii přitom bankám ve stejném desetiletí klesl výnos z poplatků o 23 procent. V Itálii sice v letech 2005-2010 rostl, ale "jen" o 34 procent, uvádí analýza.

Výrazně dražší zahraniční platby

Z materiálu také vyplývá, že šestice největších bank účtuje tuzemským podnikatelům a firmám výrazně vyšší poplatky za zahraniční platební styk, zejména za příchozí inkasní platby SEPA a takzvané europlatby.

Z hlediska exportního charakteru české ekonomiky se přitom právě tyto typy plateb jeví jako nejdůležitější, uvádí analýza. Připomíná, že někteří podnikatelé se snaží tento problém řešit tím, že si založí účet v zahraničí, například v Německu nebo na Slovensku.

Jako problematická přitom není primárně vnímána výše poplatků, ale realizační čas plateb, dodává analýza.

Reakce na stížnosti podnikatelů

Analýzu zpracovala za zhruba 420 tisíc korun společnost Datank. Té dalo ministerstvo přednost i přes to, že její sesterská společnost Bison & Rose pracuje mimo jiné pro druhou největší banku na trhu, ČSOB.

Podnět k analýze dala Podnikatelská rada, poradní orgán ministerstva sdružující zástupce podnikatelských svazů a jednotlivých resortů státní správy. Při radě loni vznikla i komise pro bankovní poplatky, reagující na stížnosti podnikatelů ohledně cenové politiky bank a navyšování poplatků.

Analýza nicméně nepotvrdila, že by výnosy tuzemských bank z poplatků dosahovaly většího podílu na celkových výnosech než u jejich mateřských společností v zahraničí.

Pouze u České spořitelny dosahuje výnos z poplatků na celkových výnosech vyššího podílu (28 procent) než u její mateřské skupiny Erste Group Bank (25 procent).

Autoři nicméně porovnávali jen celkový výnos z poplatků, nikoliv jejich strukturu. "Lze důvodně předpokládat, že mateřské banky našich největších finančních ústavů těží daleko více z transakční aktivity svých klientů a z vyspělejších služeb související s operacemi s cennými papíry," uvádí materiál.

Porovnání se zahraničím chybí

Analýza pracuje s údaji jen od šesti největších bank. Opomíjí tak například Fio banku či mBank, které podnikatelům účtují výrazně nižší poplatky třeba právě za zahraniční platby. Na druhou stranu tyto menší banky nenabízejí firmám a podnikatelům takovou šíři služeb jako jejich větší a starší konkurenti.

Například obchodníci, kteří mají zájem o platební terminál pro akceptaci platebních karet, si v Česku mohou vybírat jen z pěti nabídek - od České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank a Raiffeisenbank.

"Přesné údaje za používání platebních terminálů v zahraničí se nepodařilo získat. Lze však pracovat s předpokladem, že výše poplatků za platby kartou je v zahraničí nižší," uvádí analýza.

Právě porovnání se zahraničím je přitom slabou stránkou tohoto materiálu. Vedle mateřských bank totiž obsahuje pouze informace o celkové úrovni poplatků v Belgii a Itálii.

Nejdřív medializace, pak pokus o regulaci

Jak bude ministerstvo na analýzu za téměř půl milionu korun reagovat, zatím není jasné. Vládní koalice i Česká národní banka totiž podobné regulace trhu, zvláště pokud jde o firmy, a nikoliv spotřebitele, odmítají.

Náměstek pro oblast podnikání Bedřich Danda chce výsledky analýzy v dalších dnech medializovat, což prý pomohlo například ve Velké Británii. Výsledky dostane i Česká bankovní asociace. Teprve pokud by medializace nepomohla, doporučí Danda přistoupit k regulaci.

Praxe ale ukazuje, že medializace obvykle nestačí. Banky sice v předchozích letech zrušily mnoho poplatků, vyhodnocených v populární anketě webu BankovniPoplatky.com jako nejabsurdnější, nicméně řadu dalších účtují či zvyšují dál. Někdy i v rozporu se zákonem - v podobných případech pomohl až zásah České národní banky jako regulátora trhu.

"Pokud existuje nějaká možnost regulace, tak na ni přistupme, je to jediná možná cesta," říká už nyní Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy. Proti tomu je však vedle ČNB i ministerstvo financí, které má v této oblasti rozhodující slovo.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Které banky mají nejnižší poplatky?

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 8 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy