Máme finanční problémy, přiznává už polovina českých domácností. Drtí je ceny energií

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
5. 6. 2022 9:44
Zvyšování cen energií od loňského podzimu způsobilo finanční potíže u 53 procent českých domácností. Problémy se netýkají jen lidí, kteří se s příjmy pohybují na hranici chudoby. Zasahují už značně i střední třídu. Vyplývá to z průzkumu Institutu prevence a řešení předlužení, který navíc také zjistil, že pět milionů Čechů nemá přehled o své průběžné energetické spotřebě v domácnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Krizi odstartoval pád Bohemia Energy a dalších 18 dodavatelů energií loni na podzim. Průzkum Institutu prevence a řešení předlužení nyní ukázal, že velká část domácností na výkyvy v cenách energií není připravena.

"Abychom na energetickou krizi mohli účinně reagovat a vyhnuli se situaci, kdy se počty lidí v exekuci vrátí na hranici jednoho milionu, je třeba zjistit detaily chování domácností v souvislosti se strmým růstem cen energií. Data výzkumu ukazují, že se situace dotýká už většiny lidí. A bude se ještě zhoršovat, až se projeví další zvýšení cen," upozorňuje ředitel institutu Radek Hábl, který je také autorem Mapy exekucí v Česku. 

Podle něj zaznamenalo finanční potíže s navýšením cen energií 53 procent domácností. Velké potíže se objevily u čtyř procent lidí, 12 procent deklaruje střední potíže a dalších 36 procent přiznává menší potíže.

Domácnosti v příjmové chudobě mají kvůli energiím problémy v 90 procentech případů, u nízkopříjmových domácností zaznamenává potíže celkem 72 procent. Finanční komplikace ale přiznává i 50 procent nadstandardně příjmových domácností.

Výzkum také zjišťoval, jak lidé na zvyšující se ceny energií reagují a zdali si hlídají vlastní spotřebu a zálohy. K pravidelnému měsíčnímu sledování své spotřeby se přihlásilo 19 procent domácností a 12 procent se snaží spotřebu sledovat jednou za čtvrt roku. Patří mezi ně zejména obyvatelé žijící ve vlastní nemovitosti. 

Polovina domácností průběžnou spotřebu energií nezjišťuje a čeká až na vyúčtování na konci roku. Do této skupiny patří zejména lidé s příjmy nad medián (prostřední hodnota příjmů, kdy polovina všech lidí bere více a polovina méně, než je daná částka, momentálně je to 34 360 korun - pozn. red.) a také lidé žijící v nájmu, podnájmu či v družstevním bytě.

"Tedy pět milionů lidí v Česku nemá přehled o své průběžné energetické spotřebě v domácnosti. Lze tedy předpokládat, že pokud růst cen nereflektují zvýšením svých měsíčních záloh, téměř jistě je při ročním vyúčtování čeká kvůli mimořádně vysokým nedoplatkům šok," upozorňuje Radek Hábl.

Sledovat spotřebu v korunách je lepší

Pokud by lidé znali svou průběžnou spotřebu v korunách namísto jen v kWh, dokázali by ji lépe regulovat, tvrdí Hábl. Konkrétně 60 procent dotázaných domácností v průzkum uvedlo, že pokud by v měsíčních intervalech měly dostatečné informace o tom, kolik přesně utratily, dokázaly by svou spotřebu efektivněji řídit či se v ní omezit. 

Někteří dodavatelé energií svým zákazníkům možnost zobrazení spotřeby v korunách již nabízejí. Chytré měřáky, které s pomocí aplikace ukazují spotřebu energií v korunách, má ale zatím jen zlomek domácností.

"Přestože se budou chytré měřáky ze zákona povinně instalovat od roku 2024 pro domácnosti s větší spotřebou a od roku 2027 pro ty s menší spotřebou, měl by stát motivovat k rychlejší instalaci. Přesné a průběžné povědomí o nákladech za spotřebu energií se ukázalo jako klíčové pro její lepší regulaci," tvrdí Radek Hábl.

Zvyšte znovu normativy na bydlení, volá odborník

Na konci loňského roku mělo exekuci přes 700 tisíc Čechů. Podle Radka Hábla nyní došlo k meziročnímu nárůstu nově zahájených exekucí. Může za to podle něj právě i energetická krize.

"Vláda na energetickou krizi reagovala správně, ale vzhledem k rostoucímu rozsahu problému v tuto chvíli nedostatečně. Je třeba dále zvýšit normativy na bydlení a životní minimum, které aktuálně neodpovídají míře inflace a růstu cen energií," apeluje odborník na dluhovou problematiku.

Dále je třeba podle něj zavést sociální tarif pro zranitelné skupiny, motivovat domácnosti ke snížení spotřeby, urychleně zjednodušit žádosti o příspěvek na bydlení a rozšířit místa, kde je lze podat.

"V dlouhodobějším horizontu je to pak vyšší podpora přechodu na obnovitelné zdroje u domácností a podpora komunitní energetiky," dodává Hábl. Zároveň vyzývá dodavatele energií, aby se zaměřili na minimalizaci ročních nedoplatků svých zákazníků a byli ochotni jim pomoci. 

Samotné domácnosti by se měly podle institutu zaměřit na energetické úspory a nastavit si odpovídající zálohy jako prevenci velkého nedoplatku, pokud je to pro ně ještě finančně reálné. Domácnosti, pro které je zvýšení záloh krizové, mohou zažádat o příspěvek na bydlení.

"Doporučuji pravidelně hlídat aktuální spotřebu a v případě problémů komunikovat se svým dodavatelem energií. V případě většího nedoplatku požádat o rozložení do více splátek," uzavírá Hábl.

 

Právě se děje

Další zprávy