Na co pozor, když končíte v práci: Výpověď je třeba promyslet, ve hře jsou peníze

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 4. 12. 2022 14:52
Ať už dáte výpověď sami, nebo ji dostanete, téměř vždy jde o stresovou životní situaci. Důležité je proto odchod z práce dobře promyslet a vyhnout se tak zbytečným chybám, které vás mohou připravit o peníze. Právníci radí, na co při ukončení zaměstnání pamatovat, kdy mají lidé nárok na odstupné i jak dosáhnou na případnou pomoc od státu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Když podává výpověď zaměstnanec

  • Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu a zaměstnavatel s ní musí souhlasit.

"Stačí, když je mu prokazatelně doručena. Ideální je podat ji osobně a nechat si od nadřízeného potvrdit její přijetí, aby bylo možné její doručení v případě konfliktu prokázat. Je třeba počítat s výpovědní dobou, která je ze zákona nejméně dvouměsíční," připomíná právník Ondřej Preuss, zakladatel webu dostupnyadvokat.cz.

Upozorňuje, že výpovědní doba začíná běžet první den kalendářního měsíce, který následuje po doručení výpovědi.

Pokud tedy zaměstnanec výpověď podal například 16. listopadu, pak výpovědní doba začne běžet od 1. prosince a pracovní poměr při standardní dvouměsíční výpovědní době skončí 31. ledna. Podá-li ovšem výpověď 2. prosince, pak skončí pracovní poměr až na konci února.

  • Na odstupné zaměstnanec v takovém případě nárok nemá, odchází totiž z vlastního rozhodnutí. A pokud nemá novou práci a přihlásí se na úřad práce, dostane sníženou podporu v nezaměstnanosti - tedy 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu hned od 1. měsíce podpory.

Stejně tak když ve výpovědní době onemocní, pracovní poměr se neprodlužuje a končí ve smluveném termínu.

 

Právě se děje

Další zprávy