O změnách u státní podpory stavebního spoření se mluví už od začátku roku. Tehdy šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) pro Českou televizi uvedl, že se zvažuje zrušení nebo omezení dvoutisícové roční státní podpory. V případě omezení by lidé museli celou naspořenou částku použít na stavbu nebo opravu bytu či domu.
"Jestliže říkáme, že peníze nejsou využívány na podporu stavby, tak to buďto zpřísnit, aby peníze byly využívány na stavební úpravy, anebo to zrušit," uvedl v únoru k podpoře spoření Bernard. V současnosti totiž po šestileté vázací době může klient naspořené peníze včetně státní podpory použít, na co chce - třeba na nákup auta nebo bazénu.
Ačkoliv Bernard věřil, že vláda konkrétní řešení navrhne už na jaře, za šest měsíců stále zůstává jen u úvah. Jak ale teď prohlásil premiér Petr Fiala (ODS), diskuse o případné změně státní podpory stavebního spoření je namístě.
Konkrétní návrh by připravilo ministerstvo financí, podle tiskového oddělení se ale na něm zatím nepracuje. "V tuto chvíli je předčasné hovořit o tom, za jakých podmínek a kdy by byl návrh v praxi realizován," uvádí pro Aktuálně.cz Filip Běhal z tiskového oddělení úřadu.
Upřesnil, že se jedná o jeden z více návrhů, jak snížit neudržitelně vysoký schodek státního rozpočtu. "Dlouhodobě ho doporučují experti, protože ve stávající podobě jde o obyčejné spoření se státní podporou bez jakékoliv vazby na využití k bydlení či stavbě. Spolu s dalšími návrhy úsporných opatření bude diskutován ve vládě i v rámci Národní ekonomické rady vlády, zda se jedná o efektivně vynaložené prostředky daňových poplatníků," dodává Běhal.
Chudší by neměli dotovat účty bohatších
Stát by zrušením podpory stavebního spoření ušetřil zhruba čtyři miliardy ročně. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by vláda učinila rozumný krok.
"Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak chudí už ani nic spořit nemohou a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou. Přitom i oni podporu stavebku ze svých daní platí," tvrdí ekonom.
Baví vás přispívat na spoření vašemu sousedovi, protože nemáte stavební spoření a on jo?
— Libor Šprysl (@LiborSprysl) August 14, 2022
Díky @Zbynek_Stanjura -zrušte podporu, stát musí šetřit.
Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG, na sociální síti Twitter rovněž uvedl, že jde o správný krok. "Stavební spoření je nástroj, který má určitě na trhu místo. Ale není důvod ho selektivně podporovat a pokřivovat trh. Je zde plno dalších produktů, které jsou pro někoho možná vhodnějším řešením," napsal.
O stavebko bez podpory bude minimální zájem
Skupina zastánců státní podpory u spoření naopak varuje, že se jeho zrušením sníží dostupnost bydlení.
"Zrušení podpory by ochladilo zájem o sjednávání tohoto produktu. Za svého historického působení ve stavební spořitelně byla státní podpora ve výši dvou tisíc korun jedním z hlavních argumentů, proč si klienti stavební spoření sjednávali," míní Veronika Hegrová z online srovnávače Hyponamiru.cz. Z uložené doporučené částky 20 tisíc za rok se jedná o 10procentní zhodnocení, což je podle ní pro klienty velmi zajímavé.
Při zrušení podpory by tak podle Hegrové ztratila smysl šestiletá vázací doba, po kterou musí klient nechat smlouvu aktivní a v běhu, aby dostal státní podporu skutečně vyplacenou.
Stavebko by se tedy stalo běžným spořicím produktem, navíc s nízkým zhodnocením, neboť spořitelny nyní nabízejí úrokovou sazbu od jednoho do tří procent, zatímco například u termínovaných vkladů se objevují i sedmiprocentní sazby.
Neblahý dopad by podle Hegrové měl také návrh, který by podporu zachoval, ale pouze při doložení, že naspořené peníze půjdou skutečně jen na bydlení. "Hlavní smysl stavebka je naučit lidi šetřit a vytvářet si rezervu na cokoliv. Rodiče mohou spořit dětem, částku následně vybrat a věnovat ji na jejich rozjezd do života nebo si za ni klient může koupit nové auto," pokračuje expertka. "Zavedení takového kroku by odradilo spoustu klientů od úmyslu si smlouvu o stavebním spoření založit, aby se vyhnuli komplikacím s dokladováním vlastních naspořených peněz," doplňuje.
Rovněž tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý má za to, že bez státního příspěvku budou lidé spořit méně. Varuje, že by tak stavební spořitelny nemohly poskytovat tolik úvěrů jako nyní. "Omezila by se nabídka úvěrů a v některých případech i nejdostupnější zdroj financování bytových potřeb pro obyvatelstvo," míní Šedivý.
Ten se podivuje nad tím, proč chce stát rušit něco, co podle něj dobře funguje, bydlení podporuje a přináší i do státního rozpočtu několikanásobně více, než z něj vydává. "Při výdaji státu kolem čtyř miliard na podpoře a příjmech státního rozpočtu generovaných úvěrovou činností stavebních spořitelen na úrovni kolem 50 miliard korun ročně by úprava státnímu rozpočtu nepomohla, spíš naopak," domnívá se Šedivý.
Ponechat podporu, ovšem s podmínkou dokládaní využitých peněz, pak tajemník asociace považuje ze lepší ze dvou špatných variant. "Tato varianta stále ještě ponechá prostor pro financování úvěrů na bydlení prostřednictvím principu stavebního spoření. Poskytované objemy sice budou výrazně omezené, ale alespoň nějaké budou," dodává Šedivý.
Podle ekonoma finanční skupiny Partners Martina Mašáta by vláda v případě zrušení podpory musela jasně říci, jak jinak bude lidi motivovat ke spoření.
"Pokud se tak nestane a půjde pouze o tupé škrty, můžeme se rychle dostat do situace, že dlouhodobé úspory vyschnou, a nejenže bude všem za pár let mnohem hůře, ale hlavně nebude ani zájem o státní dluhopisy, které jsou ve finále skupovány úsporami obyvatel skrze banky, penzijní společnosti a fondy," předpovídá expert. "Bez nich se státu půjčky prodraží a úroky z dluhu, který každý rok roste o několik procent HDP, se stanou více než významnou položkou rozpočtu," pokračuje Mašát.
Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal podotýká, že Česko má vládu přikloněnou napravo, a nikoho by tedy nemělo překvapovat, že hledá úspory.
"Podpora stavebního spoření by dávala smysl, pokud by vláda jasně deklarovala, co je jejím cílem. Tedy že tím vláda podporuje nákupy nemovitostí, na druhou stranu je pak ale daní - ve veřejném prostoru se velmi diskutuje o možnosti daň z nemovitosti zvýšit," říká Stroukal. Pokud by se dostupnost bydlení skutečně zhoršila, pak by na druhou stranu Česká národní banka nemusela tolik zvyšovat úrokové sazby nebo omezovat hypoteční úvěry, dodává.
V Česku bylo zavedeno stavební spoření se státní podporou v roce 1993. Tehdy stát přispíval 25 procent z naspořené částky, ale maximálně 4500 korun. Nyní je to maximálně dva tisíce korun ročně při úložce alespoň dvacet tisíc korun.
Kromě stavebního spoření nyní stát finančně podporuje také penzijní spoření a připojištění, a to maximální částkou 230 korun měsíčně při úložce 1000 korun měsíčně. O zrušení této státní pomoci se podle tiskového oddělení ministerstva financí neuvažuje.
