Paušální daň bude moci využít živnostník, který má roční příjmy do jednoho milionu korun. Platit bude měsíčně 5469 korun. V této částce je zahrnuto minimální zdravotní pojištění pro rok 2021 ve výši 2393 Kč, minimální sociální pojištění navýšené o 15 procent ve výši 2976 korun a 100 korun daň z příjmu. Za rok tak zaplatí celkem za všechny odvody 65 628 korun.
"Jedním formulářem a jednou platbou tak vše vyřeší. Nebude muset podávat daňové přiznání ani žádné přehledy pojistného. Vedle případné finanční úspory na odvodech a daních se jedná o benefity v podobě minimalizace kontrol ze strany správce daně a správců veřejných pojistných a také více času a klidu na podnikání," láká ministerstvo financí v tiskové zprávě.
Jenže paušální daň se podle daňových odborníků vyplatí jen některým živnostníkům. Přemýšlet by o ní měli především ti s ročními tržbami kolem 800 tisíc korun, kteří uplatňují 40procentní paušál a neodečítají si slevu na děti či na manželku. Právě ti ušetří na odvodech státu zhruba 40 tisíc korun ročně.
Čtyřicetiprocentní výdajový paušál využívají v daňovém přiznání hlavně svobodná povolání, autoři, právníci, daňoví poradci, znalci, tlumočníci, lékaři, herci.
Při debatě nad tím, komu se paušální daň vyplatí a komu ne, se začaly objevovat i názory, že by nový daňový nástroj mohl zlákat některé zaměstnance. Ti by kvůli finanční úspoře opustili zaměstnání, stali se OSVČ a za svou práci by fakturovali zaměstnavateli. Ten by zase ušetřil na odvodech za zaměstnance. Znovu by tím ale ožil dnes již protizákonný švarcsystém.
"V některých případech to k tomu může vést, ale je třeba si uvědomit, že z hlediska ekonomické výhodnosti podobná možnost byla v podstatě již dříve díky výdajovým paušálům. Nyní se jedná zejména o zjednodušení administrativy spojené s platbou daní, což zřejmě většině lidí nebude stát za riziko spojené se švarcsystémem," míní Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
Michal Jelínek, daňový expert a partner ve společnosti V4 Group, k tomu dodává: "Ti, kteří chtěli optimalizovat své odvodové povinnosti a vydělali si do dvou milionů korun ročně, už dnes při použití 60procentního výdajového paušálu na odvodech platili okolo 15 procent. V případě zaměstnaneckého poměru by zaměstnanci platili odvody ve výši 50 procent. Zavedení paušální daně by těmto zaměstnancům ušetřilo pouze jednotky procent. Pro některé z nich by to dokonce žádnou úsporu nepředstavovalo," vysvětluje Jelínek.
Podobný názor zastává i daňová expertka Gabriela Ivanco. "Nepoměr mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ je velký už dlouho. Takže ti, kdo preferují nižší zdanění, v postavení OSVČ již pravděpodobně jsou," říká expertka, nicméně nevylučuje, že by novinka mohla přece jenom některé zaměstnance motivovat k přechodu na fakturaci, pokud by se dostali do skupiny, která na nové dani vydělá.
Ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič upozorňuje na to, že samo zavedení paušální daně pro živnostníky nijak nemění zákoník práce, zákon o zaměstnanosti nebo zákon o inspekci práce.
Podle něj inspektoři oblastních inspektorátů práce nepřestanou u zaměstnavatelů provádět kontroly jako dosud, takže nelegální zaměstnávání, kam spadá i švarcsystém, bude postihováno i po zavedení paušální daně.
"Paušální daň sama o sobě nebude spouštěčem nárůstu osob pracujících jako OSVČ namísto zaměstnaneckého poměru. K tomu může dojít spíš jako důsledek koronakrize a následného propouštění a potřeby snižovat náklady zaměstnavatelů, které jsou vysoké v důsledku enormních pojistných odvodů," uvádí Minčič.
Nevylučuje ani to, že část firem bude nejenom v souvislosti se zkušenostmi s koronakrizí hledat nové obchodní modely a novou organizaci práce s maximálním využitím činností vykonávaných mimo firemní pracoviště.
"V nových podmínkách může být všeobecně, nejenom kvůli vysokým zaměstnavatelským odvodům, efektivní přechod od tradičních pracovněprávních vztahů k volnějšímu nákupu služeb, které lze snáze poskytovat drobnými podnikateli například právě z domova. Nemusí tedy jít o obávanou prekarizaci, tedy účelový přechod ke švarcsystému, paušální daň se totiž může potkat s novým sociálně-ekonomickým fenoménem nastupující mladé generace v době plošné digitalizace hospodářství - generace tzv. freelancerů," dodává Minčič.
Paušální daň schválili nedávno poslanci, nyní míří do Senátu. Předpokládá se hladký průběh schvalování. Platit by měla od 1. ledna 2021. Přechod na ni bude dobrovolný.
Milionová pokuta za švarcsystém
Inspekce práce uložila před pár měsíci milionovou pokutu podnikateli za švarcsystém a nyní Nejvyšší správní soud potvrdil, že pokuta byla oprávněná.
Podle poradenské společnosti KPMG, která o případu informovala, zajišťovalo několik soukromníků pro svého "klienta", výrobce automobilových komponentů, třídění součástek. Živnostníci přitom neměli možnost ovlivnit čas, místo nebo způsob práce ani odměnu za ni.
Nástroje k práci včetně běžného nářadí si pronajímali od společnosti a neměli ani vlastní pracovní oblečení - pronajímali si firemní stejnokroj. Při práci se řídili manuály společnosti.
Jako poskytovatelé služeb sice mohli odmítat jednotlivé zakázky, ale činili tak minimálně, protože je společnost motivovala hodnotícím systémem, na základě kterého mohla měnit jejich odměny. Své služby fakturovali prostřednictvím jednotného systému požadovaného společností.
Společnosti přitížila skutečnost, že živnostníci fakticky nemohli činnost vykonávat samostatně, když postupovali podle manuálu a instruktáže společnosti a neměli ani žádné vlastní vybavení. Jejich činnost se příliš podobala činnosti běžných zaměstnanců. Podle soudu šlo o učebnicový příklad promyšleného švarcsystému.
