Necelých deset tisíc měsíčně u jednoho zaměstnavatele, stejná částka klidně u dalších dvou - to je běžná praxe, kterou v Česku využívá stále více dohodářů, tedy lidí s pracovním poměrem uzavřeným na DPP. Určen je primárně pro přivýdělky, brigády či zkrácené úvazky, mnozí ho ale s oblibou využívají i jako hlavní příjem.
Oproti hlavnímu pracovnímu poměru je tu však významný rozdíl - pokud u DPP uzavřené u jednoho zaměstnavatele nedojde k překročení limitu vydělku ve výši 10 tisíc korun měsíčně, neplatí se zdravotní a sociální pojištění.
A to se vládě v době prudkého prohlubování schodku příliš nezamlouvá. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí stát kvůli nastavení těchto dohod jen v roce 2021 přišel na odvodech přibližně o 15 miliard korun.
"V současné době jsou dohody o provedení práce namísto příležitostného zaměstnání jediným a častým zdrojem příjmu některých zaměstnanců. Příčinou je především výjimka v oblasti sociálního a zdravotního pojistného… Lze být tímto způsobem zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou. Následně se tedy neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů," uvedlo ministerstvo v podkladech k balíčku.
Stát argumentuje i tím, že dohodáři nejsou důchodově pojištění, tedy při dosažení důchodového věku nemají na starobní důchod buď vůbec nárok, nebo jen minimální. To se pak odráží v čerpání dávek státní sociální podpory.
Miliardy pro stát
Počet uzavřených dohod o provedení práce mezitím roste. Zatímco v roce 2020 pracovali lidé na zhruba 1,5 milionu těchto dohod, o rok později jich bylo již 1,8 milionu.
Advokátka a partnerka Grant Thornton Veronika Odrobinová připouští, že lidé volnějších podmínek u této formy úvazku využívají často. "V praxi například není výjimečné hromadit na sebe navazující DPP s několika uměle vytvořenými zaměstnavateli, aby se zaměstnanec vešel pod 10 000 korun z příjmu od jednoho zaměstnavatele, byť se věcně jedná vlastně o jednu práci na plný úvazek," popisuje situaci na českém trhu práce.
Vláda proto v rámci důchodové reformy, která je součástí jejího úsporného balíčku, od roku 2024 navrhuje dvě hranice pro povinnost odvodů u DPP.
- První limit má být stanoven pro příjmy z veškerých DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy. "To by při současné výši znamenalo 10 081 korun," uvedla v květnu pro Aktuálně.cz daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
- Druhý limit se má vztahovat na ty, kteří mají DPP u více zaměstnavatelů a je vyměřen na 40 procent průměrné mzdy. To v současnosti odpovídá částce 16 130 korun. V případě, že zaměstnanec překročí jeden nebo druhý limit, bude z jeho odměn odvedeno zdravotní a sociální pojištění.
Pokud dohodář jeden z těchto dvou limitů překročí, bude z jeho výdělku odvedeno pojistné. Limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele zůstane, nově se ovšem bude na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nikoli jako na několik samostatných úvazků.
Dohodáři by měli hradit také nemocenské pojištění. Celkem by tak odváděli 31,9 procenta.
"Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod," uvedlo ministerstvo financí. Nově nastavené limity by od příštího roku měla hlídat Česká správa sociálního zabezpečení, která bude vyhodnocovat jejich souběhy u více zaměstnavatelů a "odchytávat" případy, kdy dohody nejsou využívány jen k doplňkovému příjmu.
To znamená, že zaměstnavatelé budou ohlašovat výši dohodářova výdělku za daný měsíc a správa je bude informovat, pokud se vydělaná částka přehoupne přes stanovený limit.
Zaměstnavatelé se bojí papírování
Proti plánu vlády se ale bouří řada zaměstnavatelů. Stěžují si především na větší administrativní zátěž.
Například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů navrhované úpravy označuje za "nadměrně byrokratické". "Zásadně nesouhlasíme s komplikovanou úpravou úlev u kumulovaných dohod o provedení práce z důvodu velkého nárůstu administrativy jak na straně zaměstnavatele, tak na straně ČSSZ a se sdělovací 'povinností' zaměstnanců," uvádí ve svém vyjádření.
Proti změně v odvodech se ze stejného důvodu staví i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Agrární komora ČR.
Odlišné limity na odvody u DPP přitom zřejmě nejsou jedinou změnou, která tuto formu úvazu brzy potká. Práce na dohodu by se v příštím roce měla výrazně proměnit i kvůli přes rok připravované novele zákoníku práce, kterou v dubnu schválila vláda.
Dohodářů se podle Odrobinové nejvíce dotkne v těchto případech:
- Na "dohodáře" se nově uplatní všechna ustanovení o pracovní době. Bude potřeba dodržovat délku směny, ale i nepřetržité odpočinky mezi směnami.
- Právo zaměstnance na čerpání dovolené. Dosud to bylo možné sjednat, ale nebyl to standard.
- Právo zaměstnance písemně požádat o zaměstnání v pracovním poměru, pokud jejich právní vztahy na základě DPP nebo DPČ v souhrnu u zaměstnavatele za období předchozích 12 měsíců trvaly nejméně 180 dní. Zaměstnavatel bude povinen poskytnout zaměstnanci odůvodněnou písemnou odpověď nejpozději do jednoho měsíce.
- Povinnost zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně informovat zaměstnance o důvodech výpovědi DPP a DPČ, pokud zaměstnanec bude mít za to, že mu výpověď byla dána kvůli uplatnění některých jeho práv vyplývajících ze zákoníku práce.
- Povinnost zaměstnavatele poskytnout náhradní volno za práci ve svátek a příplatek za práci v sobotu a v neděli, noční práci a práci ve ztíženém pracovním prostředí.
- Povinnost zaměstnavatele písemně rozvrhnout pracovní dobu, změny oznámit 3 dny předem (lze ale dohodnout jinou lhůtu). Dosud nebylo třeba rozvrhovat pracovní dobu vůbec.
Česko mělo evropská pravidla, která jsou momentálně ve schvalovacím procesu, přijmout stejně jako ostatní členské státy loni v srpnu. V případě, že by dále otálelo, bude platit vysokou pokutu.
