Praha - Bankovní poplatky jsou v Česku příliš vysoké a je proto nutné je regulovat. Tak zní jeden z plánů sociálních demokratů, pravděpodobných vítězů voleb.
Z ankety online deníku Aktuálně.cz vyplývá, že ostatní strany takový návrh zásadně odmítají - snad s výjimkou komunistů, kteří jsou regulaci všech možných oborů nakloněni ještě více než ČSSD. Pochopení nenašel návrh ani u Patrika Nachera, nejznámějšího bojovníka proti bankovním poplatkům.
Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban tento týden upřesnil, že ČSSD chce zřídit Regulační a cenový úřad, který bude dohlížet na ceny nejen v bankovnictví, ale také v energetice a telekomunikacích (převzal by některé kompetence například od Energetického regulačního úřadu či Českého telekomunikačního úřadu).
V oblasti bank chce Urban také posílit či lépe využít i dosavadní možnosti České národní banky a ministerstva financí.
"ČNB vykonává dozor nad bankami co do stability finančního sektoru, ochrana spotřebitele obecně spadá hlavně do kompetencí ministerstva průmyslu a obchodu či financí. Je přitom potřeba posílit regulaci bank právě z pohledu ochrany spotřebitele," dodává místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Obě ministerstva by podle Sobotky měla tlačit na banky směrem k "maximálně transparentní politice v oblasti poplatků", k možnostem klienta snadno měnit banky či služby bez nutnosti platit dodatečné náklady.
Nejdražší ve střední Evropě
Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka jsou bankovní poplatky v Česku téměř o pětinu vyšší než jinde v Evropě. "Chci zakročit proti tomu, aby naši občané sloužili jako spolehliví plátci zisků s minimálními nároky na kvalitu poskytnutých služeb," říká a připomíná, že zahraniční vlastníci tuzemských bank odvádějí zdejší zisky do ciziny.
Loňská analýza společnosti Scott & Rose potvrdila, že klienti českých bank platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě. Průměrný klient zaplatí při typickém používání běžného účtu 63,65 eur ročně, což je více než v Rakousku, Maďarsku, Slovensku a nejlevnějším Polsku.
Podle studie, kterou vloni v září zveřejnila Evropská komise, má Česko sedmé nejvyšší bankovní poplatky v Evropské unii. Nejdražší jsou Itálie, Španělsko a Lotyšsko, nejlevnější naopak Belgie, Nizozemsko a Bulharsko.
| Čtěte také: Češi platí nejvyšší bankovní poplatky ve střední Evropě Musíme rušit poplatky? Zvýšíme jiné, rozhodly banky Banky zdražily karty. Za to, že je musí zdarma blokovat |
"Za loňský rok vybraly tuzemské banky na poplatcích přes 36,4 miliardy korun," říká Patrik Nacher, provozovatel webu BankovniPoplatky.com a organizátor soutěže o nejabsurdnější poplatek. K číslu došel tak, že od celkových výnosů bank z poplatků a provizí odečetl jejich náklady za tyto dvě položky.
Konkurenci místo regulace
Nacher se přesto domnívá, že regulovat samotné bankovní poplatky v zásadě nelze. Podporuje spíše rozšíření dosud malých kompetencí finančního arbitra jako nezávislého ombudsmana pro spory mezi klienty a bankami.
"Něco jiného je zvýšit tlak na banky, na jejich samoregulaci, na sjednocení terminologie, na zvýšení mobility klientů, jejich lepší informovanost, vzdělanost a bankovní gramotnost," říká. Vzdělaný klient je pak podle něj náročnější a důslednější, což povede k tlaku na lepší služby, nižší ceny a přehlednější sazebníky.
Hojně medializované soutěže o nejabsurdnější bankovní poplatek postupně přiměly řadu bank ke zrušení některých účtovaných položek. Potřebnou konkurenci na trh přinesl na podzim roku 2007 vstup polské mBank, která v Česku nabídla vedení běžného účtu prakticky zcela zdarma. Podobnou taktiku zvolily také záložna Fio a u spořícího účtu i letošní nováček na trhu Axa Bank.
Také Milan Urban z ČSSD podotýká, že základem je - kromě regulace a kontroly - podpoření konkurence všude tam, kde to je možné. Bohuslav Sobotka ve svých představách počítá i se zmíněným rozšířením pravomocí finačního arbitra.
Zástupci ODS sice připouštějí silnější regulaci a kontrolu monopolů a síťových odvětví, ale nikoliv tak, aby určovala například stropy pro bankovní poplatky. Podle jejího stínového ministra financí Martina Kocourka je potřeba vytvořit hlavně lepší podmínky pro skutečnou konkurenci.
Dejme lidem dluhopisy
O potřebě "umravnit banky" mluví také stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský. Řešením však podle něj není nějaký strop na poplatky, ale konkurence bankám formou prodeje státních dluhopisů běžným občanům.
"Když vláda nabídne roční výnos 4,5 procenta, tak myslím, že po nich poptávka bude. Navíc vznikne tlak na banky, aby se začaly chovat trochu mravně. Když banky pocítí odliv hotovosti, budou muset začít konečně půjčovat nebo nabízet dobré termínované vklady," říká Jankovský.
Také místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se domnívá, že není v moci státu udělat cokoliv s bankovními poplatky. "Může jim trochu ztížit situaci tím, že bude lidem nabízet dluhopisy," připouští.
Stropy na poplatky by nepodpořili ani lidovci. KDU-ČSL odkazuje na analytika Vladimíra Pikoru, podle něhož české banky nemají v porovnání s jinými zeměmi nepřiměřeně vysoké příjmy.
"Pokud v mezinárodním srovnání vychází, že poplatky jsou vysoké, pak to je tím, že jsou naopak nižší jiné typy příjmů," vysvětluje Pikora. Porovnání je podle něj nepřesné i proto, že klienti v různých zemích vyžadují různé služby.
"Jestliže snížíme bankovní poplatky, automaticky tím banky budou donuceny ke zvýšení jiných typů svých příjmů, což už ale na rozdíl od poplatků nebude pro klienta tak průhledné," varuje Pikora.
Podobně se řada bank zachovala vloni na podzim - kvůli novému zákonu o platebním styku musely zrušit některé poplatky, ale zvýšily jiné nebo je začaly nově účtovat.
Poplatky může podle Pikory snížit jedině vyšší konkurence, nikoliv státem určené stropy. Konkurence mezi bankami je v Česku oproti jiným oborům sice relativně malá, ale to je důsledkem už nyní přísné regulace, což podle Pikory vede ke zdravému bankovnímu sektoru. "Výše poplatků je tak cenou za stabilitu bank," dodává expert. Pokud by se regulace uvolnila, zaplatili bychom jednou všichni za sanaci bankovního systému podobně jako v nebo Německu, Británii nebo USA.
Také viceguvernér ČNB Miroslav Singer se bank zastává a připomíná, že Česko je jednou ze tří zemí Evropské unie, kde stát nemusel během současné krize zachraňovat bankovní sektor.
Proti je pochopitelně i Česká bankovní asociace. V reakci na výtky sociálních demokratů o kartelovém jednání bank odkazuje na studii Evropské komise, která zařadila Českou republiku do skupiny zemí s nejvíce konkurenčním prostředím.
Ani poznámka o většině zisků českých bank plynoucí do zahraničí prý není fér. "Podle údajů ČNB je zahraničním majitelům českých bank odváděno zhruba 40 procent zisků," připomíná náměstek výkonného ředitele asociace Jan Matoušek.
| Čtěte také: Která banka má nejnižší poplatky? Známe levnou čtyřku Nejabsurdnější poplatek? Pět bank jej bude účtovat dál Stavební spoření bez poplatku? Zdarma není zdarma |
