Praha – Zmínkou o rovném důchodu, tedy stejné základní dávce pro všechny penzisty, zaskočil ministr financí Andrej Babiš (ANO) při dubnovém jednání Poslanecké sněmovny i zástupce opozice. Politické průchodnosti návrhu totiž nevěří ani jeho předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek z TOP 09.
Babiš poslancům představil základní závěry studie, z níž chce vycházet při návrhu na novou důchodovou reformu, kterou chce představit do konce letošního června. Podle zjištění online deníku Aktuálně.cz je autorem studie ekonom Jaroslav Vostatek, který je mimo jiné členem důchodové komise při ministerstvu práce a sociálních věcí. Analýzu získal Babiš zdarma, nejde o zadání ministerstva financí.
Samotný rovný důchod kolem 8000 korun by sice byl zhruba o čtvrtinu nižší než současná průměrná penze, v praxi by se ale výše důchodů nezměnila. K této základní dávce by totiž lidé ještě dostávali druhou část penze, která by se odvíjela od zaplaceného důchodového pojištění.
Jaroslav Vostatek
Ekonom Jaroslav Vostatek pracoval za socialismu v Prognostickém ústavu, krátce po roce 1989 byl pak náměstkem ministra hospodářství. V letech 1998 až 2007 pracoval jako generální ředitel životní pojišťovny Wüstenrot. Pak byl vedoucím katedry veřejné ekonomiky na Vysoké škole finanční a správní, kde dodnes působí. Nyní vede Centrum pro ekonomické studie a analýzy. Je výrazným kritikem důchodové reformy, kterou zavedla vláda Petra Nečase. Podle něj za ní stojí lobbisté finančních skupin. Je členem důchodové komise, kterou při ministerstvu práce vede Martin Potůček.
"Nejde nám o zvyšování nebo snižování důchodů. Cílem naší práce bylo udělat systém, který nebude dražší a bude dávat smysl. Lidé dnešnímu systému vůbec nerozumí," říká Vostatek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Aktuálně.cz: Když ministr financí Andrej Babiš představil v Poslanecké sněmovně závěry vaší studie, opoziční strany TOP 09 a ODS hned zdůraznily, že chce vlastně snížit důchody o čtvrtinu. Míří k tomu skutečně vaše návrhy?
Jaroslav Vostatek: To je samozřejmě nesmysl, nic takového v oné studii nenavrhuji. Ve výzkumu na Vysoké škole finanční a správní letos nastavujeme „zrcadlo“ stávajícímu systému, konfrontujeme ho se zahraničními systémy a zkušenostmi. A samozřejmě následně ukazujeme, jak lze náš systém racionalizovat, při zachování stávající úrovně důchodů. Kupodivu je racionalizace poměrně jednoduchá a rovný důchod ve výši 30 procent průměrné celostátní mzdy – aktuálně tedy kolem osmi tisíc korun – je součástí reformního návrhu. Zájem ministerstva financí o výsledky naší práce nás samozřejmě těší. Opozice se s nimi také může seznámit. Přestřelky v Parlamentu neanalyzujeme.
Jak ten návrh konkrétně vypadá?
Rovný důchod doplněný o zásluhový pilíř je koncept, který jsem přednesl na důchodové komisi. Jeho smyslem je celý systém zjednodušit, aby se v něm lidé orientovali. Nejde nám o zvyšování nebo snižování důchodů. Cílem naší práce bylo udělat systém, který nebude dražší a bude dávat smysl. Respektujeme i rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010, které říká, že současný systém je netransparentní a lidem nesrozumitelný. Malou důchodovou reformou došlo k jistému zvýšení zásluhovosti podle příjmů, které Ústavní soud požadoval; od roku 2015 platí definitivní parametry malé důchodové reformy s jedinou zásadní redukční hranicí. Tyto parametry respektujeme.
Rovný důchod je tedy podle vás jen základ. K němu by se ještě připočítávala zásluhová část, která by se odvíjela od dříve zaplaceného sociálního pojištění.
Ano. Smyslem našeho návrhu je oddělit solidaritu a zásluhovost. Solidaritu představuje rovný důchod a zásluhová část se dopočítá tak, aby se celková výše konečného důchodu nikomu nezvýšila, ale ani nesnížila. Výjimkou je pár procent lidí, kteří dnes berou důchod pod 8000 korun - ti většinou mají nárok na příspěvek na bydlení, takže se už dnes mohou dostat k příjmu řádu 8000 korun, pokud tedy bydlí a umí to zúřadovat. Dokonce dochází k paradoxu, že chudí lidé, kteří nemají nárok na důchod, se nyní s příspěvkem na bydlení a s příspěvkem na živobytí ve výši životního minima dostanou v průměru nad 30 procent průměrné celostátní mzdy. Důchod tedy sice nemají, ale i bez něj dostávají v průměru o pár korun víc, než kolik by byl rovný důchod. Když tedy rovnou uděláme rovný důchod kolem osmi tisíc korun a patřičně upravíme systém příspěvků na bydlení, tak systém zprůhledníme, státní kasu to nebude nic stát a nikomu neublížíme.
Nižší pojistné, vyšší daně
Dává ale smysl systém měnit, když se vlastně pro lidi nic nezmění a výše důchodu zůstane stejná?
Ano, dává. Potřebujeme transparentnější systém. Když to takto rozdělíte, tak rovný důchod se bude financovat ze státního rozpočtu, tečka. Je jedno z jakých daní. A druhý zásluhový pilíř se bude financovat z pojistného. Jinými slovy: my máme nesmyslně vysoké pojistné na důchodové pojištění ve výši 28 procent. Po této změně by se dalo snížit zhruba o jedenáct procentních bodů.
Ty peníze by ale stát musel vzít jinde. Jaké daně by se měly zvýšit?
To už je věc politiků. Někdo řekne, že zvýší DPH, někdo jiný zvýší daň z příjmů, což je v tomto případě velmi jednoduché a schůdné.
A není to ve finále všechno jen účetní operace, která do systému vnese ještě větší chaos?
Není. Lidé tomu dnešnímu systému vůbec nerozumí. Když se to změní podle našeho návrhu, tak to bude jednoduché. Když řeknete lidem: určitě dostanete důchod ve výši minimálně osm tisíc, ať pracujete, nebo ne, a další důchod dostanete podle toho, kolik jste zaplatili na pojistném, tak tomu bude každý rozumět.
Vaše studie tedy nereaguje na budoucí demografický vývoj, podle něhož výrazně ubyde počet lidí pracujících na osoby v důchodovém věku. Nečasova vláda pro svou důchodovou reformu jednomyslně přijala tezi, že pokud se důchodový systém nezmění, propadne se za zhruba 20 až 30 let do výrazného deficitu. Podle vás tedy Česku nehrozí, že nebude mít peníze na udržení stávající výše důchodů?
To říkali zejména Miroslav Kalousek a Asociace penzijních fondů.
Ukazují to i demografické prognózy.
Ano, ukazují, ale ne tak dramaticky a za předpokladu, že se nic dalšího nezmění. Výrazně to bude záviset třeba na vývoji ekonomiky. V důchodové komisi s tím dnes nikdo neoperuje. Já říkám, že nejprve se v systému musí udělat pořádek – tedy podle našeho návrhu rozdělení systému na rovný důchod a zásluhový pilíř – a pak ať si politici řeknou, jestli chtějí důchody zvyšovat, nechat, nebo snižovat.
Jak rychle lze vámi navrhovaný systém zavést?
Ze dne na den, bez přechodného období, doporučuje to i Světová banka. Příprava reformy se dá stihnout za dva roky, se vším všudy. Podle nových pravidel by se pak přepočítávaly jen nově přiznávané důchody. Již vyplácené penze nemá smysl upravovat.
Zdaňme důchody
Navrhujete také, aby se důchody danily. Jaký to dává smysl? Proč by stát měl danit něco, co sám vyplácí?
Jde o to, že důchodci běžně vydělávají a mají i další příjmy, a měly by se jim tedy do daňového základu počítat všechny příjmy. V západním světě je to normální, základní varianta. U nás se to nedělá jen kvůli tomu, že jde o pozůstatek komunismu. Reálně by si přitom nepohoršil žádný člověk, který žije jen z důchodu - stát by důchody o daň zvýšil.
Není to pak jen zbytečná byrokratická zátěž?
Možná ano, pokud se jedná o nízké důchody, kde by daň mohla být nulová. Ale když má někdo důchod a ještě vydělává, tak se daň vypočítává z nižších příjmů, než jaké ve skutečnosti ten člověk má. To není spravedlivé, když máme fakticky progresivní daň z příjmů. Správně by měly být zdaněny i další pojistné dávky, například nemocenské. Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, kterou vyplácí zaměstnavatel, se dnes daní, navazující nemocenské se nedaní – a tak zbytečně máme dva paralelní systémy nejen zdanění, ale i jinak stejné konstrukce dávek.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
