Praha - Názory na výhodnost penzijního připojištění se hodně odlišují. Někteří lidé na něj nedají dopustit kvůli měsíčním státním podporám, pro jiné je zase zásadní překážkou zanedbatelná likvidita způsobená velmi dlouhou vázací dobou pro úspory.
Penzijní připojištění tak ocení zvláště klienti, kteří nemají dostatek času na vyhledávání výnosnějších způsobů spoření a investování a ti, kteří to ani neumí.
Peníze až za desítky let
Vstoupit do systému penzijního připojištění v nějakých třiceti letech, jak samotné penzijní fondy doporučují, znamená připravit se na velmi dlouho dobu, kdy budou prostředky blokované.
Podle zákona má klient nárok na všechny nastřádané peníze až po dosažení věku 60 let (starobní penze). To samo o sobě je v podstatě v pořádku, protože hlavním smyslem penzijních fondů je pomoci klientům nakumulovat nějaký kapitál na stáří.
Nepříjemné ale je, že po celou tuto dobu nemá klient žádnou šanci ovlivňovat způsob investování se svými penězi, jak je tomu například u investičního životního pojištění. Musí se spoléhat pouze na analytiky fondu. V minulých letech penzijní fondy klientům přiznávaly zhodnocení okolo tří až 3,5 procenta.
V ojedinělých případech výnos přeskočil čtyři procenta ročně. Jestli je to hodně nebo málo v souvislosti s tím, kdy klient své peníze nevidí i desítky let, ať si udělá obrázek každý sám.
Jedinou možností, jak u mladého klienta bez penalizace z penzijního fondu získat část výnosů dříve, je výsluhová penze. Na tu ale vzniká nárok až po 15 letech spoření. Klient může tímto způsobem vyčerpat maximálně polovinu naspořených peněz (vklady, úroky i státní podpora).
Pokud by klient penzijní připojištění vypověděl dříve, získal by nárok pouze na odbytné - jen vlastní vklady a roční výnosy fondu a ztratil by nárok na již připsanou státní podporu.
Státní podpora láká, ale...
Magnetem pro mnohé klienty u penzijního připojištění je státní podpora. Ta ročně činí až 1800 korun, respektive 150 korun měsíčně. Podmínkou je měsíčně na účet uložit alespoň pět set korun.
Jsou-li vklady ještě vyšší, může je klient využít jako daňovou odčitatelnou položku (jako odpočet lze využít část vkladu, která převyšuje částku 500 korun měsíčně). Ročně je možné svůj základ daně z titulu penzijního připojištění snížit nejvýše o 12 tisíc korun.
Státní podpora se zdá na první pohled sice lákavá, ale není možné ji přeceňovat. V dlouhodobém horizontu totiž váha na celkových výnosech hodně klesá. Například klient, který střádá po dobu 20 let částku 500 korun měsíčně, bude mít na účtu více než 200 tisíc korun. Podpora 1800 korun ročně pak nečiní ze zůstatku ani jedno procento.
U dlouhodobých spoření má na ročních výnosech klienta rozhodující váhu podíl na hospodaření penzijního fondu.
Když nic jiného, tak alespoň penzijní fond
Dlouhodobá vázací doba řadu lidí od penzijního připojištění odradí. Na druhou stranu pokud by lidé žádným jiným způsobem na důchod nespořili, měli by využít alespoň penzijní připojištění. Ukládat 500 korun měsíčně je sice málo, je ale lepší mít alespoň něco nastřádáno než vůbec nic.
Navíc není bez zájmu, že na penzijní připojištění mohou lidem přispívat i jejich zaměstnavatelé. Těchto firem, které by touto cestou motivovaly své zaměstnance, v poslední době přibývá.
CHCETE ZKUSIT INVESTOVAT STATISÍCE?
