Kdo si nespoří, bude v důchodu žebrákem

šal
3. 10. 2007 12:00
Se spořením na důchod není radno otálet
Slepý žebrající muž na České ulici v Brně před budovou ČSOB.
Slepý žebrající muž na České ulici v Brně před budovou ČSOB. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Dokud vyděláváte, spořte si na důchod. Lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku, si mohou být jisti, že jim v budoucnu přiznaný starobní důchod ke spokojenému zbytku života stačit nebude.

Jedinou obranou je, že se lidé na klidné stáří finančně připraví. V tomto směru se na peněžním trhu nabízí celá řada možností. Než ale zvolit třeba i méně výhodnou variantu, je daleko horší nestřádat vůbec.

Demografický vývoj společnosti hovoří nekompromisně. Národ stále stárne a zatím se neočekává, že by se tento trend v nejbližší době změnil.

Jinými slovy v budoucnu přibude lidí v důchodovém věku, kteří budou odčerpávat peníze ze státní kasy a naopak ubude lidí v produktivním věku. Současný systém mezigenerační solidarity sice ještě bude fungovat, ale rozhodně ve výrazně menší míře, než nyní.

Prokletí třicátníci

Jelikož v budoucnu bude méně lidí, kteří budou vydělávat na důchody penzistů, nebude ve státní pokladně dostatek prostředků, aby byl starým lidem zachován přibližně stejný životní standard, jaký mají penzisté dnes.

Zcela nejhůře jsou na tom lidé ve věku okolo 30 let. Ti stále budou ještě řadu let ze svého platu hodně odvádět do důchodového systému, ale sami se velkých výplat v budoucnu nedočkají. Až se tito lidé budou blížit k důchodovému věku (přibližně za 30 let), bude již fungovat jiný systém.

Ten bude lidem méně vyplácet z titulu mezigenerační solidarity než dnes a naopak bude více založen na osobní odpovědnosti každého pracovníka za své stáří (kolik si každý naspoří, tolik bude mít). Bez větší nadsázky je tak možné říci, že dnešní třicátníci to odnesou nejvíce.

Foto: Aktuálně.cz

Čím dříve tím lépe

Jedinou možností, jak se dostat z této nepříjemné pasti, je začít spořit co nejdříve. Lidé se ale často snaží start co nejvíce oddálit, své vydělané peníze si užít hned a naopak raději se ještě zadlužit. Čím později ale lidé přistoupí ke spoření na důchod, tím více je pak potřeba měsíčně ukládat.

Pro lepší představu, kolik si za určitou dobu člověk naspoří pravidelným měsíčním ukládáním a jaký měsíční důchod po jistou plánovanou dobu mu tento nastřádaný fond přinese, je dobré si udělat propočet.

PROPOČET aneb kolik je dobré spořit

Dobrou ukázkou může být člověk, který má v plánu spořit do 60 let věku s cílem si zajistit pravidelnou měsíční rentu po dobu například dalších 25 let.

  • Je-li tomuto člověku na začátku spoření 35 let (spoří po dobu 25 let) a ukládá měsíčně 2000 korun, má vlastními silami na penzi přichystáno asi 950 tisíc korun (předpoklad ročního čistého zhodnocení 3,5 procenta bez dalších výnosů).
  • Do svých 85 let bez uvažování inflace má tento penzista nad rámec starobního důchodu zajištěnou měsíční rentu ve výši 4727 korun.

Pro srovnání - člověk, který ukládá stejnou částku, ale již od svých 30 let (začne spořit o pět let dříve), si v šedesáti na dobu dalších 25 let zajistí za stejných podmínek rentu 6264 korun měsíčně.

  • Pokud by člověk začal spořit dva tisíce korun měsíčně ale dokonce již od věku 25 let a střádal tedy po celých 35 let, až do věku 85 by měl na přilepšenou měsíční rentu ve výši asi 8090 korun.

Tento propočet je sice zjednodušený, neuvažuje míru inflace, která při takto dlouhodobém spoření i při nízké úrovni úspory hodně znehodnotí. Ukazuje však na skutečnost, že dřívější start střádání na důchod podstatně navyšuje výslednou rentu, kterou si člověk v důchodovém věku bude moci vedle starobního důchodu dopřát.

 

Právě se děje

Další zprávy