Podle údajů České bankovní asociace mají banky v odložených splátkách v současnosti zhruba 10 miliard korun. Lidé žádali nejčastěji o odklad spotřebitelských úvěrů, jedna čtvrtina žádostí se týkala hypoték, zhruba 10 procent žádostí tvořily úvěry podnikatelům.
Většina klientů požádala o odklad na šest měsíců. Někteří na základě pandemického Zákona o odkladu splátek, takzvaného moratoria, jiní se domluvili ještě před platností zákona přímo s bankou.
Každopádně platí, že nejpozději od listopadu budou muset znovu začít splácet původní částky. Jenže jak uvádí řada průzkumů, mnoho lidí přišlo kvůli nouzovému stavu o příjmy a jen stěží pokryjí běžné náklady.
A je tu i hrozba růstu nezaměstnanosti, která může podle ekonomů dosáhnout až deseti procent. V příštích měsících budou totiž možná propuštěny až statisíce lidí. Hlavní náraz přijde podle personalistů na podzim, až odezní současná záchranná opatření vlády.
Bez práce se spotřebitelský úvěr či hypotéka těžko splácí. "Pro banky je to riziko. Nikdo neví, jaké bude chování lidí, jaké budou sociální a ekonomické důsledky pandemie. Nikdo neví, kolik klientů začne po odkladu opět řádně splácet," říká Milan Voldřich, ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank.
K plošnému zkoumání bonity klientů docházet nebude, slibují banky
Podle šéfky Garančního systému finančního trhu Renáty Kadlecové se případné problémy se splácením úvěrů projeví na přelomu roku. Banky pak podle ní budou muset znovu prověřovat bonitu klientů, kteří nebudou, ať už z jakýchkoliv důvodů, schopni dostát závazkům.
"Začne-li dlužník v listopadu splácet, není důvod cokoliv měnit, popřípadě přezkoumávat jeho bonitu, revidovat smlouvu nebo zařadit do rizikovější skupiny. Má-li dlužník obavu, že se dostane do potíží se splácením, ví například, že přijde o zaměstnání, je nejlepší obrátit se ihned na banku. Společně pak hledají způsob, jak situaci napravit," říká Vladimír Staňura z České bankovní asociace.
Pokud tedy někdo v listopadu splácet nezačne, banka zahájí obvyklý režim vymáhání pohledávky. Nejprve posílá klientovi upomínky. Pokud klient zareaguje, mohou se s bankou domluvit na restrukturalizaci dluhu.
"U klientů, u nichž bude snížená platební schopnost přetrvávat i po skončení odkladu, můžeme přistoupit k celé řadě konsolidačních kroků, jako je například prodloužení doby spatnosti úvěru, snížení měsíčních splátek, případně i další prodloužení odkladu. Ale do jaké míry bude úvěrová rizikovost klienta zvýšena, bude velmi individuální a bude to záviset na celkové úvěrové historii," uvedl Filip Hrubý z České spořitelny.
Jak ale dodal, banka předpokládá, že problém nebude velký. "Svědčí o tom i neustále rostoucí spotřeba vyjádřená rostoucími karetními transakcemi klientů," dodává Hrubý.
V případě, že dlužník s bankou komunikovat nebude, může dojít až k zesplatnění celého úvěru a k vymáhání pohledávky mimosoudně nebo soudně. V případě hypotečních úvěrů může dojít i k prodeji nemovitosti.
"To je ale opravdu krajní řešení. Snažíme se nejprve s klienty najít řešení, aby k prodeji nemovitosti nedošlo. A pokud už k němu dojde, protože není jiná možnost, doporučíme klientovi, aby nemovitost prodal sám, protože dražba nemovitosti z naší strany je pro něj to nejméně výhodné řešení," dodává Voldřich z Raiffeisenbank.
Velké množství dlužníků představuje pro banky riziko. "Očekáváme, že úvěrové instituce v rámci průběžného řízení rizik neustále monitorují rizikovost svých úvěrových pohledávek a v případě identifikace zvýšení rizika ho adekvátně pokryjí například navýšením opravných položek nebo kapitálového požadavku," uvedla tisková mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová.
Ačkoliv banky na dotaz Aktuálně.cz shodně uvedly, že nebudou plošně kontrolovat bonitu všech klientů, kteří o odklad požádali, protože v takovém množství žadatelů by to ani nedokázaly, svou roli mohou sehrát pohyby na účtu klienta. Pokud bude mít delší dobu nižší příjmy a nízké zůstatky, pro banku jde o signál, že může jít o rizikovějšího klienta.
Zatímco případná restrukturalizace dluhu se propíše negativně do úvěrových registrů, žádost o odklad splátek v nich negativně zaznamenán nebude. Ale uvedení samotného faktu existence odkladu se dlužník v registru nevyhne.
"Domnívám se, že v budoucnu budou banky při žádosti o hypotéku či refinancování brát v potaz, zda si klient v této době požádal o odklad splátek, či nikoliv. Může to být signál vypovídající o finanční rezervě klienta a doplňující údaj o jeho schopnosti splácet. Bonita se kontrolovala důkladně i před koronavirem a bude i po něm," upozorňuje Veronika Hegrová ze serveru Hyponamiru.cz.
K odkladům splátek úvěrů banky přistoupily na základě doporučení prezidia České bankovní asociace 12. března letošního roku. Až 17. dubna, tedy o více než měsíc později, vstoupil v platnost Zákon o odkladu splátek, který umožňuje žadatelům dotčeným koronavirem odložit splátky a úroky svých úvěrů až do 31. října 2020.
Už v dubnu se ozývaly hlasy, že vládní moratorium je zbytečné, a poukazovaly na to, že některé banky byly rozhodnuté žadatelům odpustit úroky po dobu odkladu. Odklad podle zákona úroky klientům ponechal a nařídil je splatit po skončení úvěru. Klientům se tak o tyto úroky úvěr nejenom prodlouží, ale i prodraží.
