Provozovatelé hazardních her musí už zhruba rok a půl ověřovat, zda hráči a sázející nejsou zapsáni v rejstříku vyloučených osob. Pokud je v databázi objeví, nesmí je vpustit do herního prostoru ani jim umožnit zřídit nebo používat uživatelské konto. To platí nejen pro kasina a herny, ale také pro online prostor.
V rejstříku jsou v současnosti zapsány osoby:
- pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi (s výjimkou mimořádné okamžité pomoci) a osoby s nimi společně posuzované, jsou-li starší 18 let,
- v insolvenci nebo v úpadku,
- kterým bylo uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních her nebo jim bylo nařízeno ochranné léčení,
- a nově také lidé, kteří dluží na výživném.
O zápis může požádat ministerstvo financí také člověk, který chce dobrovolně s hraním přestat. Pošle žádost, vzorový formulář a podrobné informace najde na stránkách ministerstva v části "Rejstřík vyloučených osob". Pokud si to později rozmyslí, může následně požádat o výmaz z rejstříku, ovšem až po uplynutí jednoho roku od zápisu. V současnosti je v databázi dobrovolně zapsáno zhruba 3500 lidí.
Nejvíce osob tvoří lidé zapsaní z moci úřední z důvodu insolvence či úpadku, těch je 106 tisíc. Dalších více než 60 tisíc lidí je na seznamu kvůli pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi a přes 20 tisíc jsou příbuzní žadatelů, tedy jde o osoby společně posuzované pro dávky.
Osoby zapsané z moci úřední o vymazání z rejstříku žádat nemohou. Udělá to za ně úřad, který je do databáze zapsal, a to ve chvíli, kdy nabude dojmu, že už je dotyčný člověk mimo ohrožení. Případně tak učiní poté, co přestane pobírat dávky v hmotné nouzi nebo ukončí insolvenční řízení.
"Od července se rejstřík rozrostl o dalších zhruba šest tisíc neplatičů alimentů, kteří budou mít zákaz účasti na hazardní hře. U všech těchto lidí skutečně neexistuje důvod, proč by měly jejich od státu darované nebo naopak po nich vymáhané peníze končit naházené v automatech. Proto musí stát tento zákaz po provozovatelích heren a kasin pod pokutou až 50 milionů korun důsledně vymáhat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Nedělejme z hraní výsadu
Zařazení osob pobírajících dávky v hmotné nouzi do databáze kritizovala odborná veřejnost už v minulosti. Teď jejich výtky míří i k zařazení neplatičů alimentů. Jak totiž experti upozorňují, lidé pobírající dávky či neplatiči výživného nejsou stejná skupina jako gambleři.
"Toto jejich automatické zařazení do rejstříku jinými slovy říká, že každý, kdo pobírá dávky v hmotné nouzi, je prevít, který jde okamžitě peníze od státu naházet do bedny. Dává to smysl u lidí, kteří se sami rozhodnou s hazardem skončit, nebo u těch, co nějak dávky od státu zneužili a ví se o nich. Ale nemá být o tom, že se do něj automaticky nakopíruje databáze žadatelů o dávky a databáze lidí, kteří jsou v insolvenci, a hotovo," uvedl už dříve Josef Šedivý z centra Sananim.
K nové "vyloučené" skupině neplatičů alimentů reaguje podobně. "Neplacení alimentů je špatná věc, to je jasné, ale nevím, proč by si dotyčný nemohl vsadit na sport. To bychom mohli začít zakazovat nákup piva nebo třeba auta," uvedl dále Šedivý.
Podle něj by bylo dobré, kdyby bylo zařazení osob do rejstříků podloženo řádnými průzkumy. Pokud by z takových šetření vyplynulo, že neplatiči alimentů nebo pobírači dávek ve velkém utrácejí peníze za sázení, pak by bylo opatření na místě. "Ale takové průzkumy nejsou, proto se mi to zdá jako neadekvátní trest. Neměli bychom z hraní dělat výsadu," míní odborník.
Doplňuje, že rejstřík jinak funguje dobře, a zapsání do databáze klientům, kteří propadli rizikovému hraní, v Sananimu rozhodně doporučují. Rejstřík je sice možné obejít, ale je to komplikované.
Odborníci z České asociace streetwork již dříve upozornili na to, že do rejstříku jsou automaticky zapsáni lidé v insolvenci, ale už tam nejsou lidé s exekucemi. Důvod je prostý - ministerstvo financí totiž nespravuje Centrální evidenci exekucí a nemá do databáze přístup. "Je to paradox. Takže lidé, kteří podstoupí celkem složité řízení insolvence, možnost hrát hry a sázet nemají, ale lidé s exekucemi ano," podivila se za asociaci Lucie Nemešová.
Na náhradní výživné dětem neplatičů úřady práce za rok vyplatily celkem 107,8 milionu korun. Od loňského července, kdy se nová podpora zavedla, přijaly zhruba 10 600 žádostí o alimenty od státu. Úřad přitom může vyplácet nejvýše 3000 korun měsíčně. Tuto sociální dávku poskytuje až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory vymáhání převezme úřad.
