Praha – Přišli jste kvůli ledovce a dopravní kalamitě do práce pozdě, nebo dokonce vůbec? Zaměstnavatel vás musí omluvit, není potřeba dodatečně si vypisovat dovolenou. Záleží ovšem jen na něm, zda vám zameškané hodiny proplatí. Ani České dráhy nebo další dopravci vám odškodnění v podobných situacích platit nemusí.
Tak lze zjednodušeně shrnout, na co mají nárok zaměstnanci a další lidé, kteří dnes nestihnou práci nebo třeba důležité jednání.
Stejně jako v jiných případech samozřejmě platí, že nejlepším řešením je dohoda se zaměstnavatelem, tedy především možnost práce z domova nebo odložení příslušného počtu hodin na jindy. Online deník Aktuálně.cz přináší shrnutí pro případ, že zaměstnavatel tak vstřícný není a ke slovu by musela přijít právní úprava.
Pracovní volno bez náhrady mzdy
Takzvané překážky v práci upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jednou z nich je i „přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků“. Zaměstnanec má nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy – jeho případné proplacení tedy záleží jen na rozhodnutí firmy.
Musí ovšem jít o nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Současně musí být splněna druhá podmínka: Zaměstnanec se nemohl dostat do pracoviště včas jiným přiměřeným způsobem.
Co se rozumí „nepředvídaným“ přerušením a „přiměřeným“ jiným způsobem, by musel v případě sporu rozhodnout soud. Zřejmě nepůjde o předem dlouho známou výluku, kterou dopravce včas oznámil na svém webu či v médiích a cestující se o ni měl ve vlastním zájmu zajímat.
Nynější problémy kvůli ledovce považuje většina dopravců za mimořádné, tedy nepředvídané přerušení provozu. Na druhou stranu například o očekávaných vážných komplikacích pro úterní ráno informovaly České dráhy nebo pražský dopravní podnik už v pondělí večer.
Rozhodování tedy není jednoznačné: Nikdo sice není povinen sledovat večerní dopravní zpravodajství, ale současně kdo se chce ráno nutně a spolehlivě potřebuje někam dopravit, měl by si počínat zodpovědně a „předcházet škodám“ – včerejšího počasí si nešlo nevšimnout, a nebylo tedy jisté, zda už ráno bude doprava fungovat bez problémů. V tomto konkrétním případě by ale soud zřejmě mohl přihlédnout k tomu, že v některých regionech byl dopravní kolaps „totální“ a bezpečné náhradní možnosti prakticky neexistovaly, k omezení cest vyzývali i meteorologové či úřady.
Nezapomeňte na omluvu
Pokud se tedy nedohodnete jinak, máte nárok na volno přímo „ze zákona“, nemusíte si zameškané hodiny napracovat ani si vybírat dovolenou. V každém případě se ale musíte včas omluvit (pokud to nejde předem, tak hned poté, jak to bude možné) a jestliže vám zaměstnavatel neřekl něco jiného, snažit se do práce dostat alespoň se zpožděním.
Při hodně laxním chování vám hrozí i „okamžitá výpověď“ za neomluvenou absenci. Muselo by ale jít o tak výrazný případ, jaký se předloni dostal až k Nejvyššímu soudu: Zaměstnanec z Vysočiny nepřijel do práce kvůli sněhové kalamitě tři dny, aniž by se ovšem telefonicky omluvil. Navíc první den sice autobusy nejely vůbec, ale druhý den už jezdily „jen“ se zpožděním a třetí den normálně. Od druhého dne se tedy muž mohl přizpůsobit situaci a do práce se, byť s obtížemi, dostat mohl.
Zmíněné nařízení vlády výslovně stanoví jednu situaci, kdy má zaměstnanec nejen nárok na pracovní volno, ale i na náhradu mzdy (na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den): Pokud se do práce nemůže z povětrnostních důvodů dostat těžce zdravotně postižený člověk, který se do zaměstnání dopravuje autem nebo jiným „nehromadným“ prostředkem.
Firma má nárok na důkazy o konkrétní „překážce v práci“. Pokud se tedy nespokojí s běžně známou informací o kalamitě v celém regionu, budete jí muset například písemně předat vysvětlení, v čem konkrétně se vám tato cesta zkomplikovala.
Mimořádná kompenzace 100 korun
Nečekané přírodní kalamity patří mezi takzvanou „vyšší moc“, tedy komplikace, které dopravní firma nemohla předem očekávat a přizpůsobit se jim. Cestující proto nemají nárok na odškodnění ani v případě, že jej dopravce obvykle poskytuje, například při zpoždění způsobeném závadou na voze.
České dráhy přesto v úterý odpoledne slíbily cestujícím vrátit 100 korun - ovšem jen těm, jejichž vlak byl kvůli ledovce zpožděn o více než dvě hodiny. Nepůjde o hotovost, ale "jen" o poukázku (voucher) na další nákup u Českých drah. Nárok mohou lidé uplatnit do 16. prosince na kterékoli pokladně, u jízdenek z e-shopu pak na e-mailu [email protected]. Mluvčí drah Petr Štáhlavský připomíná, že jde o mimořádnou kompenzaci, která pro podnik nebyla povinná.
Podle unijního nařízení z roku 2007 mají cestující při zpoždění trvajícím jednu až dvě hodiny nárok na vrácení nejméně čtvrtiny ceny ze zakoupené jízdenky, při delším zpoždění musí dopravce vracet minimálně polovinu ceny. Soudní dvůr Evropské unie navíc nedávno rozhodl, že tato kompenzace se vztahuje i na případy "vyšší moci“, tedy například právě způsobené počasím. Členské země mohou určit částku, do jejíž výše nebude odškodnění vypláceno - nesmí však jít o více než čtyři eura.
Vláda vedená Janem Fischerem ale využila možnosti získat pro Česko pětiletou výjimku. A o dalších pět let – do prosince roku 2019 – ji pak letos prodloužila vláda Bohuslava Sobotky. Přijala totiž argumentaci Českých drah, podle nichž dopravci nemají šanci ovlivnit vznik zpoždění zejména kvůli stavební činnosti na tuzemských tratích. Rekonstrukce či výluky jsou přitom běžné i v západní Evropě, na dlouhodobá omezení se lze předem připravit.
Unijní pravidla platí v Česku jen pro mezistátní přepravu. Při zpoždění 60 až 119 minut dostanou lidé zpět 25 procent z ceny jízdného nad 16 eur (zhruba 450 korun). U zpoždění nad 120 minut pak polovinu z ceny jízdného nad osm eur (225 korun). Tuto částku tedy mohou – k mimořádné stokorunové kompenzaci – dostat i cestující s mezistátní jízdenkou v ledovkou postižených spojích.
S výjimkou zmíněné mimořádné kompenzace ve výši 100 korun (u extrémních zpoždění snad i více) odkazují České dráhy na svá standardní pravidla.
Podle nich mají cestující nárok na vrácení jízdného, pokud jej reklamují ještě před odjezdem zpožděného vlaku z nástupní stanice. Kromě vrácení zcela nevyužité jízdenky má cestující standardně nárok na vrácení poměrné části jízdného za neprojetý úsek, pokud jízdu kvůli mimořádnostem v dopravě nedokončil. Standardně také platí, že při ujetí přípoje nebo nedokončení cesty a návratu do výchozí stanice je cestující přepraven do výchozí stanice bezplatně a je mu vráceno celé jízdné.
Při ujetí posledního přípoje mají cestující nárok na alternativní přepravu do cílového místa (autobus nebo taxi proplatí České dráhy do výše 1000 korun). Také v tomto případě jde o standardní podmínky platné i při jiných mimořádnostech.
České dráhy zhruba před dvěma lety dobrovolně zavedly odškodňování za jimi zaviněné zpoždění i na vnitrostátních spojích. Při zpoždění od 60 do 119 minut vrací dráhy lidem 25 procent ceny jízdenky, nad 120 minut pak 50 procent.
Kompenzace se ovšem v praxi na mnoho případů nevztahuje - výše nároku totiž musí být alespoň 100 korun, jinak se neproplácí. Málokdo tak o tom ví, protože se týká jen delších tras. Dobrovolné odškodnění se nevztahuje ani na nezaviněná zpoždění, způsobená například počasím nebo sebevrahem.
Vstřícnější ke svým zákazníkům na tuzemských linkách byli od počátku soukromí dopravci RegioJet nebo Leo Express, v autobusové dopravě pak zejména Student Agency. Přinejmenším při zaviněném zpoždění, například poruše vozu, standardně vrací alespoň část jízdného, u delších zpoždění celé. Pro nadstandard se firmy rozhodly i v případě ledovkové kalamity – cestujícím vrátí celé jízdné, Leo Express navíc ještě dobije kredit pro další nákup v částce odpovídající polovině ceny jízdenky.
Odškodnění v pravém slova smyslu, tedy náhradu způsobené škody, ale dopravci u zpoždění neposkytují. Typicky může jít o ušlý zisk při zmeškání obchodní schůzky nebo proplacení letenky pro navazující let.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
