Praha - Potravinářským firmám zbývá necelý půlrok k předělání obalů, novými cedulkami budou muset opatřit nebalené potraviny i prodejci. Restaurace pak mají povinně informovat o alergenech obsažených v jídlech. Další povinnost se dotkne vstupů do obchodních řetězců, kde má být zveřejněn seznam pěti hlavních zemí, odkud zboží pochází.
Některé změny vyplývají ze směrnice Evropské unie, nad její rámec ale některé novinky zavedli také čeští zákonodárci.
Zatímco spotřebitelé mohou srozumitelnější a ucelenější informace uvítat, firmy už ze změn tak nadšeni nejsou. Nové etikety znamenají pro výrobce vyšší náklady. Obchodníci zase řeší problém, kam umístit informace u nebalených potravin. Novinka se ale může obrátit i proti spotřebitelům - z trhu by například mohla zmizet nejmenší balení některých výrobků.
Velikost písma alespoň 1,2 milimetru
Jako první pocítí změnu výrobci potravin. Počínaje 13. prosincem letošního roku musí uvádět do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou v souladu s unijní směrnicí.
U všech druhů balených potravin je nově stanovena minimální velikost písma 1,2 milimetru. Dosud žádná takováto hranice neexistovala. Písmo bude muset být také v dostatečném kontrastu s obalem.
„Výčet obecně povinných údajů v podstatě kopíruje stávající stav s tím, že se navíc zpřesňuje způsob prezentace alergenních látek, které se musí ve složení jasně odlišit od ostatních složek,“ říká k další nové povinnosti ředitel komunikace ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Z evropského nařízení plynou další požadavky, které jsou specifické pro konkrétní druhy potravin, případně technologické postupy. Na obalech tak bude nutné uvádět například označení „se sladidly“, „baleno v ochranné atmosféře“ nebo informovat o tom, že je výrobek „opakovaně zmražen“.
U vepřového, drůbežího, kozího nebo skopového masa bude od poloviny prosince nutné také uvádět zemi původu.
Etikety s informacemi mají být podle směrnice umístěny v hlavním zorném poli výrobku, které je obecně označováno jako přední strana.
O rok později – 13. prosince 2015 – pak na obalech povinně přibudou výživové hodnoty. Na všech balených potravinách tak bude uveden obsah energie, tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli.
Konec vícejazyčných textů
Na změnu obalů podle nové evropské legislativy se firmy připravují od roku 2011, kdy bylo evropské nařízení přijato. Některým se podařilo za tuto dobu obaly postupně obměnit, jiným ale likvidace stávajících zásob etiket a tisk nových přinesla nemalé náklady.
„Pokud počítáme veškeré náklady na grafické úpravy, úpravy textací, tiskové přípravy, likvidaci starých obalů, tak se pohybujeme v částce mezi dvaceti a třiceti miliony korun,“ vypočítává celkovou výši investic do změny obalů mluvčí mlékárenské společnosti Madeta Marta Faktorová.
Konkurenční společnost Olma, která má asi 200 různých výrobků, nová povinnost přijde na 15 až 45 tisíc za jeden obal. „V současné době je upraveno zhruba šedesát procent etiket,“ říká vedoucí útvaru vývoje a řízení jakosti Dana Dvořáková.
Změna etiket není ale u některých společností tím hlavním problémem.
„Asi nejvíc nás trápí to, že u malých výrobků musíme ustoupit od vícejazyčných etiket a rozdělit zásoby,“ říká generální ředitel společnosti Hamé Martin Štrupl. Náklady na samotnou výměnu etiket odhaduje na několik set tisíc korun. Držení dvojích zásob ale firmu podle něj může přijít až na miliony korun ročně.
Zmizí nejmenší balení?
Společnost Coca-Cola například kvůli nové směrnici přestane prodávat Coca-Colu, Sprite a Fantu v lahvích s objemem 200 mililitrů s plastickým, takzvaně embosovaným logem. U těchto tradičních lahví totiž nebylo kam požadované údaje umístit.
„Portfolio našich vratných skleněných obalů jsme museli z původních dvou prodávaných objemů sjednotit pouze na 330 mililitrů,“ potvrzuje mluvčí společnosti Coca-Cola Milan Luzum.
Bez větších nákladů se podařilo přirozeně přejít k nové podobě obalů třeba společnostem Danone, Nestlé nebo pekárnám Penam.
„Regulovaná úprava velikosti písma reaguje na dlouhodobé stížnosti spotřebitelů ohledně nečitelnosti údajů na obalech potravin. Sdružení českých spotřebitelů proto v zásadě úpravu velikosti písma vítá,“ komentuje změnu předseda představenstva Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal.
Alergeny a nebalené potraviny
Pro nebalené potraviny plyne z evropské směrnice jediná povinnost - uvádět informace o alergenech.
Obsah alergenů v potravinách budou muset uvádět i restaurace, a to buď přímo na jídelním lístku, nebo na viditelném místě v provozovně. Restaurace mohou zvolit i třetí variantu - podávat informace o alergenech na vyžádání zákazníka.
Česko šlo ale nad rámec směrnice. Novela zákona o potravinách, kterou schválil v půlce června Senát, ukládá prodejcům od 1. ledna příštího roku uvádět v těsné blízkosti nebalených potravin kromě alergenů také údaj o názvu potraviny, výrobci nebo datu použitelnosti. „Informace o složení potraviny bude sdělena prodávajícím na žádost spotřebitele,“ pokračuje Hynek Jordán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.
To, že šla Česká republika nad rámec evropské legislativy, se nelíbí svazu obchodníků. Podle nich byla změna zákona takzvaně šita horkou jehlou.
„Zákon může přinést obchodníkům nemalé problémy. Budou muset získávat informace od dodavatelů, ti ale nejsou ze zákona povinni tyto údaje sdělit. Obchodník se tudíž může dostat do kleští a bude muset hledat nové, často zahraniční dodavatele,“ obává se prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
Největší dopad všech nových povinností bude podle viceprezidenta svazu pro obchod potravinami Zdeňka Juračky zejména na malé provozovny, které prodávají hodně chlazeného krájeného zboží. „Zajištění všech informačních povinností a aktualizace údajů bude pro ně velice technicky i finančně náročné,“ říká Juračka.
Potravinářská komora ale připomíná, že ze změny pravidel v označování potravin má profitovat především zákazník. „Myslím si, že všechny chystané změny jsou v zájmu spotřebitele,“ reaguje prezident potravinářské komory Miroslav Toman.
Řetězce už částečně informují
Zejména větší obchodní řetězce jsou na změnu připraveny, informace u pultového prodeje zákazníkům alespoň částečně poskytují už teď.
"Již v současné době u nebalených potravin prodávaných u pultu uvádíme pro spotřebitele řadu informací, jako například obsah masa u uzenin, zda byla potravina vyrobena v ČR, případně nepřítomnost lepku," potvrzuje mluvčí společnosti Tesco Jiří Mareček.
Hypermarkety Globus například u nebalených sýrů zatím uvádějí název, obsah tuku v sušině a zemi původu.
"V současné době na těchto cedulkách prostor pro více informací není. Novela zákona tak znamená tisk kompletně nových cedulek. U salátů a pomazánek toto opatření rovněž znamená kompletní výměnu cedulek," informuje Pavla Hobíková z tiskového oddělení Globusu.
Země dovozu na dveřích
A novela zákona o potravinách jde ještě dál. S cílem podpořit prodeje českých potravin vznikne pro řetězce s tržbami nad 5 miliard korun ročně nová povinnost. Pokud novelu podepíše prezident, budou muset s počátkem příštího roku uvádět viditelně u vchodových dveří seznam pěti zemí, jejichž výrobky se největší měrou podílejí na tržbách.
„Paragraf týkající se dovozových zemí chápeme jako snahu o zvýšení podílu českých potravin v regálech obchodů,“ říká mluvčí řetězce Globus. Podle ní ale v Česku stále chybí definice toho, co je česká potravina, i definice toho, co je země původu.
Proti povinnosti zveřejňovat největší dovozové země na vstupních dveřích obchodů je Svaz obchodu a cestovního ruchu. „Vylepovat seznam zemí, odkud odebrali obchodníci potraviny, s největším podílem na tržbách u vchodu do prodejny je absurdní,“ reaguje Zdeněk Juračka. Tento požadavek podle něj nutí provozovatele, aby prozrazovali svá obchodní tajemství.
S novými povinnostmi se pojí i sankce. Za porušení kvalitativních požadavků nebo za špatně označené potraviny hrozí peněžitý trest až 10 milionů korun, doposud to byly jen 3 miliony. Za nebezpečné a zdravotně závadné potraviny mohou dostat výrobci sankci až do výše 50 milionů korun.
