Komora a svaz u zemědělských dotací kritizují hlavně zvýšení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci získávají na prvních 150 hektarů obhospodařované plochy. K této platbě má podle Národního strategického plánu směřovat 23 procent z celkového objemu přímých plateb. Doposud to bylo deset procent. Vláda o tom rozhodla na začátku letošního roku.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého nová výše této platby umožní, že se nebudou muset zastropovávat hlavní dotace pro největší zemědělské firmy.
To však velké české agropodniky neuspokojilo a naopak přešly do protiútoku. Společně v úterý spustily protestní kampaň "Zastavme vládní agrohazard". Ta v boji proti výhodám menších farmářů poněkud překvapivě uhýbá od dotací k tématu potravinové soběstačnosti.
Podle velkých podniků povede navýšení platby k tomu, že farmáři začnou kvůli penězům dělit půdu na menší celky a od chovu zvířat a pěstování náročných plodin, jako je ovoce a zelenina nebo chmel, se přesunou na pole k těm méně náročnějším, jako je třeba obilí. "To, co jsme si dosud dokázali sami vypěstovat a vyrobit, budeme dovážet. Potravinová soběstačnost se sníží ve většině základních komodit," varují komora a svaz.
Obě výše zmíněné instituce přitom už v minulosti podpořily i myšlenku povinných kvót na české potraviny v obchodech. Podle té měly prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních už od letoška prodávat minimálně 55 procent stanovených potravin českého původu, kvóta měla postupně růst až na 73 procent v roce 2028.
Tím by se omezilo místo pro často levnější konkurenci z dovozu, a agrokoncerny by si tak mohly lépe určit vlastní ceny. Aktuálně.cz tehdy citovalo názory ekonomů, podle nichž by to vedlo ke zdražení základních potravin pro zákazníky a Česko by zároveň porušilo základní pravidla jednotného evropského trhu. Senát i poslanci tak kvóty odmítli.
Teď komora a svaz argumentují tím, že se kvůli systému dotací chystá omezit svou produkci více než polovina zemědělců. Na webu varují například před nižším počtem českých jablek či koncem českého masa a brambor.
"Jde o politické rozhodnutí výrazně zvýhodnit nejmenší farmáře, které však bohužel nedomýšlí skutečnost, že oni k naší potravinové soběstačnosti přispívají jenom velice málo. A při vší úctě k jejich práci se to výrazně nezmění, ani když dostanou přidáno," tvrdí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Desetina ze všech podpor
Agrární analytik Petr Havel ale upozorňuje, že komorou a svazem kritizovaná výše redistribuce představuje jen necelých 10 procent z veškerých agrárních podpor. "Střední a velké podniky mohou čerpat dotace z celé řady dalších programů, včetně podpory takzvaných citlivých komodit, takže je třeba posuzovat strukturu dotací do našeho zemědělství komplexně," připomíná.
Další možnosti nabízí i ministerstvo. "Každý zemědělec bude mít navíc možnost dobrovolně vstoupit do programů, které jsou bližší přírodě, jako je například ekologické zemědělství. Tento a další programy pak budou výrazně finančně podporovány," dodává Bílý.
Dotace na zemědělskou výrobu loni dosáhly 36 miliard korun, meziročně se zvýšily o 3,2 miliardy a stanovily tak nový rekord. Souhrnný zisk v českém zemědělství pak loni podle dat Českého statistického úřadu opět stoupl, meziročně se zvýšil o dvě miliardy na 21 miliard korun, tedy o 10,5 procenta. V uplynulém desetiletí si obor připisoval vysoké zisky každoročně.
Svaz i komora dále tvrdí, že pozice, které by střední a větší podniky bez dotací vyklidily, rychle zaplní zahraniční konkurence. Hrozí tak podle nich ve výsledku nedostatek potravin a jejich zdražování. "U potravin z dovozu budeme pak platit vyšší ceny, nebo o některé komodity zcela přijdeme z důvodu ochranářské politiky některých států," dodává Pýcha.
Téma potravinové soběstačnosti na Aktuálně.cz:
- Sen agrobaronů se rozplývá. Svaz rozjel kampaň proti kvótám, poslanci ale již otočili
- Senát odmítl kvóty na české potraviny. Neuvěřitelný nesmysl, kroutí hlavou senátoři
- Klíčová je dostupnost, ne soběstačnost. Experti vysvětlují, proč kvóty nic neřeší
- Česko bude bez vína, zeleniny i vepřového. Sny agrobaronů u řady položek splnit nejde
- Česko omezí nabídku potravin z dovozu, rozhodli poslanci. Nepřípustné, varují země EU
- Škrty v nabídce obchodů: U těchto potravin chtějí SPD a ANO kvótami omezit dovoz
- Soběstačné Česko? Možná před 400 lety. Datový přehled ukazuje, co sníme i co vyvezeme
Ekonomové ovšem připomínají, že přítomnost zahraniční konkurence ceny obecně naopak sráží. Zdůrazňují také, že klíčová je pro Česko u potravin zejména jejich dostupnost, nikoli soběstačnost, která nemá podle nich po vstupu Česka na jednotný evropský trh před 18 lety už smysl ani opodstatnění.
"Zemědělství je vždy do značné míry nepředvídatelné, protože závisí na počasí. Je proto dobře, že se podílíme na evropském trhu se zemědělskými komoditami, na kterém je nepříznivé počasí v některých zemích vyváženo příznivým počasím v jiných zemích. Naštěstí již nežijeme v době, kdy jsme byli závislí jen na své vlastní úrodě," domnívá se analytik BH Securities Štěpán Křeček.
"V průmyslu nikoho neudivuje, že Česko nevyrábí vše a mnoho produktů dovážíme. Je zajímavé, že u zemědělství nás něco podobného zaráží. Pro spotřebitele je klíčová cena a kvalita. Původ produktů je méně důležitý parametr," podotýká dále Křeček.
Na druhou analytik Havel připouští, že v poslední době se situace s dostupností potravin může kvůli vývoji ve světě měnit. Podle něj lze do budoucna u dovozů zemědělských komodit skutečně očekávat určitá omezení. "A to vzhledem ke klesající prostupnosti hranic a různým obchodním bariérám. Takže bych neřekl, že naše klesající potravinová soběstačnost již dále klesat nebude," dodává Havel s tím, že s komorou souhlasí ohledně vhodnosti soběstačnost navyšovat.
Odborníci se dlouhodobě shodují na tom, že efektivní cestou podpory tuzemské prvovýroby je kromě dotací či omezení byrokracie především podpora lokální značky menších výrobců, kteří sice nezajistí soběstačnost, ale zvýší pestrost nabídky a povědomí zákazníka.
"Zákazník prostě musí vědět, proč má tuzemské produkci dávat přednost a co z toho bude mít on, případně životní prostředí," doplňuje Havel.
Kolaps trhu nehrozí, míní expert
Kolaps trhu, o kterém větší zemědělci kvůli zhoršujícím se výrobním podmínkám často mluví například v souvislosti s vepřovým masem, podle analytiků nehrozí.
"Základních zemědělských komodit máme jako Česko dost, dotace se zvýšily, ve vepřovém sice ČR soběstačná není a surovinu musí dovážet, ale to je možné - a taky nutné - řešit zvýšením výkupních cen od zemědělců. Tedy jim naši tuzemští zpracovatelé musí platit víc a maloobchod by měl přistoupit ke zvýšení spotřebitelských cen," vysvětluje Havel.
Růst cen je přitom v Česku hlavním tématem i pro zákazníka. Inflace je v současnosti dvouciferná a ještě dále poroste, řešit ho snižováním DPH na potraviny po vzoru sousedního Polska se ale zatím ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) zdráhá s argumentem, že ke zlevnění potravin nepovede a zisk z něj budou mít jen obchody a řetězce.
"Na vysoce konkurenčních trzích se snížení DPH z velké části promítne do koncových cen a těží z něj zákazníci. Na málo konkurenčních trzích se naopak snížení DPH nemusí v koncových cenách vůbec projevit," vysvětluje dále analytik Křeček. Český maloobchodní trh je však kvůli soupeření řady řetězců považován za vysoce konkurenční.
"Vzhledem k vysoké inflaci by se snížení DPH mohlo projevit mírným zvýšením koncových cen, které by bez snížení DPH rostly daleko rychleji. Zákazníci tedy mohou mít pocit, že se snížení DPH nepromítá v cenách, přestože opak může být pravdou," nastiňuje možný scénář.
Zemědělství jako kritická infrastruktura
Nekula už dříve uvedl, že nová dotační pravidla v zemědělství podle něj vyrovnávají nerovnováhu v dotacích, dosud vychýlenou ve prospěch větších zemědělských podniků.
Na úterním jednání ekonomických ministrů vlády pak prohlásil, že chce zařadit zemědělství a potravinářství mezi prvky kritické infrastruktury. Podle mluvčího resortu Bílého také bude prosazovat co nejvyšší kofinancování mimořádné evropské finanční podpory 270 milionů korun pro nejvíce postižená odvětví.
"Je důležité, aby například v případě nedostatku plynu byly tyto podniky zásobeny přednostně a nedošlo k omezení produkce potravin. Proto budu chtít o tomto tématu jednat s vládními kolegy," uvedl Nekula.
Finanční pomoc pro sektor zemědělství a potravinářství bude ministr prosazovat kvůli rostoucím cenám energií, pohonných hmot nebo hnojiv. Peníze mají podle Nekuly směřovat na pomoc hlavně chovatelům prasat a pěstitelům jablek. Nevyloučil také, že by mohly směřovat k chovatelům drůbeže.
