"Návrh týkající se jakéhokoli povinného zavedení českých potravin na pultech obchodů považuji za naprosto absurdní a scestný. V situaci, kdy je Česká republika v řadě klíčových potravin soběstačná jen na 30 až 40 procent, je navíc velmi nebezpečný," uvádí ve středečním prohlášení prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.

Související

Soběstačné Česko? Možná před 400 lety. Datový přehled ukazuje, co sníme i co vyvezeme

Infografika

"Povede k tomu, že spoustu produktů na pultech českých obchodů spotřebitel už nenalezne a za ty, co zůstanou, zaplatí výrazně víc. Shánění ovoce a zeleniny se stane novým druhem sportu. Místo jednoho květáku si člověk koupí rovnou tři a dva vymění se sousedem za salátové okurky," říká Prouza.

Otázkou podle něj je, jak se předkladatelé vypořádají například s tím, že více než 90 procent uzenin vyráběných v Česku nesplňuje parametry označení "česká potravina". "Takže budou muset zmizet z trhu. Podobně novou dikcí zákona nebude možno za české považovat třeba znojemské okurky nebo olomoucké tvarůžky," dodává.

55 procent české produkce

Sněmovní zemědělský výbor hlasy poslanců za SPD a vládní ANO a ČSSD podpořil zavedení kvót na vybrané základní potraviny, které se produkují v Česku, minulý týden.

Měly by se týkat zhruba stovky z více než 15 000 druhů prodávaných potravin (jejich seznam viz níže). Od roku 2022 by muselo být ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Návrh Radima Fialy (SPD) prošel hlasy vládní koalice a jeho domovské strany.

Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Výbor tyto návrhy schválil jako změny k vládní novele zákona o potravinách, která zavádí tresty za takzvanou dvojí kvalitu potravin.

Kvóty by se měly týkat potravin, které se dají v Česku vyprodukovat. Které to konkrétně jsou, naleznete v seznamu níže. 

U těchto potravin - a jejich producentů, zpracovatelů, respektive výrobců - lze podle návrhu "předpokládat významný potenciál pro zvýšení jejich domácí produkce při zachování důrazu na kvalitu a čerstvost (minimální časovou prodlevu od porážky/sklizně, zpracování nebo výroby k dodání konečnému spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu a minimální potřebu dlouhodobé a/nebo dálkové přepravy a s tím spojené uhlíkové stopy)."

Dopad na zákazníka

"Hnutí SPD pevně věří, že náš pozměňovací návrh bude součástí novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích a přispěje tak k plnění cílů stanovených v Agendě 2030, neboť umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu, napomáhá k udržení zaměstnanosti na českém venkově a v konečném důsledku i snižuje uhlíkovou stopu spojenou primárně s dovozem těch potravin, které lze s menší uhlíkovou stopou a s důrazem na čerstvost vyprodukovat, zpracovat či vyrobit na území České republiky z domácích či lokálních zdrojů," uvádí na webu SPD místopředseda poslaneckého klubu Radek Rozvoral.

Související

Evropa je v potravinách soběstačná, Česko v rámci kalorií také. Problém má však Rusko

"Pro naše občany to bude znamenat snadnější dostupnost kvalitních potravin z domácí produkce a přispěje to také k větší potravinové soběstačnosti ČR," dodává Rozvoral.

Prouza se naopak domnívá, že to bude právě zákazník, kdo bude postižený případným schválením kvót nejvíce. "Dojde k dramatickému snížení výběru. Tam, kde mají zákazníci možnost výběru z třeba deseti druhů, budou mít najednou jen dva nebo tři. Je skutečně naivní se domnívat, že stanovení povinného podílu českých potravin povede k něčemu jinému než ke zhoršení pozice zákazníků a zhoršení kvality, protože čeští zemědělci přestanou být tlačeni zahraniční konkurencí," říká.

Podle něj se zvýší ceny potravin a "půjde pouze o zbytečné nalití jejich peněz do kapes vlastníků velkých českých zemědělských koncernů".  

Tuzemští pěstitelé jsou podle Prouzy schopni dodávat ovoce a zeleninu na trh pouze několik měsíců v roce. "Namátkou u květáku a rajčat to jsou necelé čtyři měsíce, u salátových okurek dokonce ani ne dva měsíce," dodává s tím, že dostupnost českých potravin je nutné řešit systémově. "Žádný zákon totiž občany nasytit nedokáže. To může pouze efektivně fungující zemědělství, potravinářství a obchod," uzavírá Prouza.

Nereálné, míní experti

Agrární analytik Petr Havel se domnívá, že dosáhnout prakticky za rok avizovaných 55 procent podílu vybraných potravin na tuzemském trhu v plné míře ani nelze. "Například, i když někteří politici tvrdí, že ČR může bez problémů navýšit kapacity na produkci vepřového masa, v praxi je to velmi obtížné, jsou třeba nemalé investice, veřejnost odmítá 'prasečáky', protože jim 'smrdí'," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz Havel.

Související

Zemědělcům schází lidé. Žádají vládu o dočasnou úlevu na sociálním pojištění

V oblasti ovoce a zeleniny se shoduje s Prouzou a zdůrazňuje nemožnost dodávat je na trh po většinu roku. "A o zpracované produkty jako kompoty, šťávy, džemy není zas takový zájem - spotřebitelé chtějí čerstvé zboží - a to je nutričně správně. Mnoho komodit přitom nelze dlouhodoběji skladovat," upozorňuje analytik.

Pokud by byl prodej ve velkých prodejnách podle Havla "zakázán", mohl by si zákazník koupit zahraniční zboží v menších obchodech. "Tím by se ale likvidovala identita takových menších prodejen, na což zatím ani nikdo nepoukázal. Kvóty prostě nelze vymáhat zákonem, byť je zvýšení soběstačnosti u některých položek žádoucí. Musí to být ale z rozhodnutí spotřebitele a také v nějaké rozumné 'náběhové křivce'," domnívá se.

Jako příklad Havel uvádí prodloužení doby sklizně ovoce a zeleniny, nové technologie, rozšíření spektra pěstovaných odrůd a více financí.