Válka na Ukrajině způsobuje i v sektoru zemědělství rozsáhlé problémy. Obě válčící země, jejichž dodávky obilovin jsou momentálně výrazně narušeny či zcela zastaveny, jsou totiž za běžného stavu zodpovědné za třetinu celosvětového vývozu pšenice.
Ačkoliv Rusko a Ukrajina vyváží pšenici převážně do zemí Asie a severní Afriky, dopady ruského útoku na Ukrajinu ovlivňují cenu této komodity i na dalších světových burzách.
"Určující pro cenu mouky v Česku je cena potravinářské pšenice na pařížské burze. Ta v prvním březnovém týdnu poprvé v historii vystoupala v přepočtu nad 10 tisíc korun za tunu. Dlouhodobý průměr let 1999 až 2022 je přitom zhruba 4600 korun za tunu," vysvětluje Roman Pilíšek, spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy. Cena pšenice na komoditní burze v Chicagu se vyšplhala nad 13 dolarů (300 korun) za bušl (27,2 kg).
Nejde ale jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje.
Několikanásobný růst cen obilovin podle expertů tvrdě pocítí především země, které jsou na jejich dovozu závislé - například Mongolsko, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán nebo Kazachstán, které dovážejí z Ruska přes 90 procent spotřebovávaného obilí. Navzdory vysoké závislosti jsou však v celkovém objemu tyto dovozy jen malé.
Na ukrajinském obilí jsou pak nejvíce závislé země jako Libanon, Pákistán, Somálsko či Sýrie.
Největšími odběrateli ukrajinské a ruské pšenice jsou pak Turecko nebo Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží. "Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží," předpovídá ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nespokojenost Egypťanů by přitom podle ekonoma mohla vyvolat další nepokoje. "Válka na Ukrajině představuje další 'šok'. Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě," naznačuje Kovanda.
Ceny energií zdraží vše
Ani v Česku ale nejde o zanedbatelný problém, přestože v pěstování obilovin má přebytek. "Dlouhodobě je to zhruba 140 až 150 procent. Pšenice a ječmen jsou výrazně proexportní komodity, v posledních letech i kukuřice na zrno dosahuje dobrých výsledků," říká k produkci tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Problém tedy není v nedostatku, ale opět v cenách. Zdražování obilovin ve světě sice není novinkou, už v minulosti se o něj postarala hlavně pandemie koronaviru nebo sucho, podle expertů teď ale bude růst cen ještě výraznější.
"Ceny pekárenských výrobků i u nás porostou. A porostou i ceny dalších potravin, neboť stále trvá nárůst nákladů na energie. A nově se také přidal, podle všeho dočasně, růst cen pohonných hmot. I letos tak lze v Česku očekávat zdražování potravin napříč celým jejich spektrem, které bude kvůli válce na Ukrajině vyšší, než se dosud předpokládalo," říká agrární analytik Petr Havel.
Chleba za stovku je extrém, míní analytik
Někteří analytici přitom ve svých odhadech, jak by ceny pečiva v Česku mohly vzrůst, netroškaří. Například Roman Pilíšek má za to, že by se cena za bochník chleba mohla vyšplhat ke 100 korunám.
S tím ale nesouhlasí analytik Havel. "Nejvyšší tlak na růst cen bude u pekárenské produkce, je však třeba odmítnout katastrofické scénáře o ceně bochníku chleba za 200 nebo 100 korun," zdůrazňuje.
Reálně lze podle něj předpokládat zdražení pekařiny oproti současným - již vyšším cenám - maximálně zhruba o 30 procent. "Tedy pokud mluvíme o konzumním chlebu a základním pečivu. Pokud se týká dalších druhů potravin, tam by měla být maximální hranice růstu cen zhruba o 20 procent," odhaduje Havel.
Dodává přitom, že záležet bude také na vývoji počasí a objemu a kvalitě letošní sklizně. Loni přitom byla úroda podle dat Českého statistického úřadu spíše průměrná. Dle zářijových odhadů sklidili zemědělci osm milionů tun obilovin včetně kukuřice. Produkce byla meziročně o 110 tisíc tun nižší kvůli menšímu hektarovému výnosu a osevní ploše.
Ozimé pšenice, tedy nejvýznamnější české obiloviny, se podle odhadu sklidilo 4,563 milionu tun, což je pokles téměř o pět procent. Menší byla také úroda jarního ječmene, kukuřice, ozimého ječmene, tritikale (hybridní obilnina, která vznikla křížením žita a pšenice) a žita.
Naopak jarní pšenice sklidili zemědělci 380 tisíc tun, což je oproti loňsku trojnásobek. Nárůst způsobilo především výrazné rozšíření osevní plochy.
Celoroční inflace až 15 procent
Pšenice a další obiloviny jsou zároveň zásadní součástí krmných směsí pro hospodářská zvířata, i v tomto případě lze tedy čekat další navyšování cen. "Podraží také ceny krmných směsí, takže rostoucí ceny obilovin a surovin pro jejich výrobu jako sója a kukuřice se promítnou i do vyšších cen masa. I když zřejmě ale s určitým zpožděním," potvrzuje Havel.
Zdražování potravin podle analytiků letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, tedy té, která překonává deset procent. "Bude nejvýraznější od 90. let, činit může celoročně průměrně až 15 procent," podotýká Kovanda.
Přitom již nyní inflace dosahuje 11,1 procenta, a je tedy nejvyšší od června 1998. Cena elektřiny se podle dat českých statistiků v únoru v meziročním srovnání zvýšila o 22,6 procenta, cena zemního plynu o 28,3 procenta. Více se platí také za teplo a teplou vodu, vodné, stočné i tuhá paliva. Pohonné hmoty zdražily téměř o třetinu.
Za mouku a cukr lidé letos v únoru platili o čtvrtinu více než loni, ceny másla vzrostly o 30 procent. Pečivo podražilo o 11,3 procenta, mléko, sýry a vejce o 8,8 procenta, zelenina o osm procent a nealkoholické nápoje o sedm procent. Ceny masa ještě v lednu meziročně klesly o 0,9 procenta, v únoru ale už byly vyšší o téměř dvě procenta.
