Soběstačné Česko? Možná před 400 lety. Datový přehled ukazuje, co sníme i co vyvezeme

Pavla Adamcová Jan Nevyhoštěný Denis Chripák pab Pavla Adamcová, Jan Nevyhoštěný, Denis Chripák, pab
22. 6. 2020 5:30
Které potraviny pokryjí spotřebu Čechů bez "pomoci" ciziny? Čeho vlastně nejvíce dovážíme a co naopak ve velkém vyvážíme? On-line deník Aktuálně.cz porovnal data statistiků, ministerstva i celní správy, aby zjistil, jak je na tom Česko s takzvanou potravinovou soběstačností, tedy nezávislostí na externích zdrojích. O návrhu na její zvýšení se teď vede debata mezi politiky, zemědělci i obchodníky.

Pozměňovací návrh Zdeňka Podala (SPD), Margity Balaštíkové (ANO) a dvou desítek poslanců z různých stran prosazuje zavedení povinného podílu 55 procent českého zboží na pultech od příštího roku, následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok. To znamená povinný 85% podíl českých potravin v roce 2027.

On-line deník Aktuálně.cz se zeptal předkladatelů návrhu, odborníků, ale i těch, kterých by se zavedení povinného podílu českého zboží na pultech přímo dotklo, zda a jak podle nich může navrhovaná potravinová soběstačnost v zemi fungovat.

Návrh podle předkladatelů

  • Umožňuje regionálním výrobcům potravin prosadit se lépe na domácím trhu.
  • Přispívá k udržení zaměstnanosti na českém venkově.
  • Snižuje v konečném důsledku i uhlíkovou stopu a přispívá k závazkům na úrovni EU k uhlíkové neutralitě.
  • Přispívá k plnění cílů OSN ohledně udržitelného rozvoje, ke který se Česko zavázalo v rámci projektu Agenda 2030.
  • Návrh podle expertů

  • Návrh je především porušením principu jednotného trhu EU a lze tak předpokládat, že EU by naši zemi vyzvala, aby byl zákon zrušen.
  • Globální ekonomika umožňuje specializaci, pokles výrobních nákladů a pestrou nabídku zboží a služeb dostupných téměř na každém místě planety.
  • Zákon by se "napasoval" na vybranou zájmovou politickou skupinu (političtí podnikatelé v zemědělství), která by získala výhodu.
  • Ekonomická regulace funguje efektivněji, pokud dává motivace, ale nepoužívá zákazy.
  • Anketní otázka

    Skupina poslanců navrhuje navýšení potravinové soběstačnosti Česka. Co si o povinnosti nabízet určitý povinný podíl tuzemských potravin myslíte, má v době našeho členství na jednotném trhu smysl? Zkuste uvést případné argumenty pro či proti samotného konceptu soběstačnosti.

    Názory těch, kterých se návrh týká

    Tomáš Prouzaprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

    "Ten návrh je masivním útokem českých agrobaronů na peněženky všech Čechů. Dlouholetá zkušenost ukazuje, že řada velkých českých agrokoncernů není schopna konkurovat menším výrobcům ani zahraniční konkurenci, takže se ji pomocí navrhovaného zákona snaží omezit. Pokud by skutečně uspěli s vyhnáním zahraničních potravin, mohli by zvýšit ceny a rezignovat na kvalitu potravin. A především by mohli opět natáhnout ruku a říct si o další miliardy dotací, zejména když jim to již letos jednou prošlo – vláda koncem března bez mrknutí oka poslala zejména velkým koncernům 4,3 miliardy korun 'na soběstačnost', zatímco firmy z jiných sektorů musely zavírat a propouštět a od vlády nedostaly ani korunu.

    Argumenty na soběstačnost? Zkuste se projít po jakémkoliv obchodu a škrtejte, co by z nabídky vypadlo, kdyby se sen agrokoncernů naplnil. Chcete žít v zemi, kde budou jahody dva měsíce v roce, kde si nekoupíte téměř žádné biopotraviny, kde bude Coca-Cola podle vyhlášky ministra českou potravinou a kde bude mít vaše miminko hlad, protože se v ČR kojenecká mléka nevyrábí a na příkrmy tady téměř nejsou suroviny?"

    Tomáš Kubíktiskový mluvčí Penny Market

    "Podpora lokálních dodavatelů a produkce je jedním z pilířů naší činnosti a naší dlouhodobou strategií. Penny dlouhodobě deklaruje, že 70 procent potravin v našem sortimentu, je vyrobeno v České republice. V reakci na aktuální situaci způsobenou koronavirem jsme také spustili kampaň Žít si tady hezky česky. Touto kampaní chceme podpořit české dodavatele v nelehké době a motivovat širokou veřejnost, aby se k podpoře českých produktů a dodavatelů připojila. Podpora českých dodavatelů, lokálních producentů a českých výrobků je naší základní filozofií, i proto chceme pomoci českým výrobcům a podnikatelům rozběhnout jejich produkci naplno."

    Lutfia Volfovátisková mluvčí Globus

    Zahraniční potraviny jsou svým charakterem průměrně dražší než ty české. České potraviny (dle definice zákona) se tedy podílí cca 30 procenty na našich tržbách. 55procentní kvótu u českých potravin stanovenou novou legislativou pro příští rok by Globus byl schopen splnit pouze u mléčných výrobků (bez sýrů), nápojů (hlavně pivo) a pečiva. Splnění takové kvóty by znamenalo plošné vylistování mnohých oblíbených potravin. Mělo by zároveň nedozírné následky na svobodu výběru pro naše zákazníky. Regál či obchod s potravinami by se proměnil zásadně a připomínal by v mnohém éru před rokem 1989. Vyhovět kvótě 85 procent v roce 2027 by bylo prakticky nemožné, a pokud by se takový zákon prosadil, mělo by to pro nás fatální důsledky. Prakticky bychom museli z nabídky odebrat zajímavé a úspěšné koncepty, jako jsou například produkty v oddělení mezinárodní kuchyně, pulty se sýry z celého světa, oddělení chlazených ryb, mezinárodní vinotéku, kávu, kakao nebo cukrovinky. To všechno bychom byli nuceni drasticky zredukovat."

    Zuzana Holátisková mluvčí Lidl

    "K navrhovanému zákonnému podílu potravin vyrobených v ČR nebo splňujících označení česká potravina je třeba říci, že vzhledem k vysokým kvalitativním, ale i kapacitním nárokům na naše dodavatele jsme již dnes nuceni odebírat nemalou část našeho stálého sortimentu ze zahraničí. Dodržet takto vysoký podíl u celého sortimentu na celém trhu by proto nutně způsobilo ještě větší kapacitní potíže a v jejich důsledku tlak na snížení kvality výrobků a současně zásadní snížení pestrosti nabídky a sortimentu. Kvalita námi prodávaných výrobků (z nichž více než 80 % nabízíme pod vlastní značkou) je však pro nás ve výběru dodavatelů naprosto klíčová."

    Jiří Marečekředitel komunikace prodejen Albert

    "Novela zákona by výrazně poškodila především naše zákazníky. Z pohledu českého spotřebitele by určitě znamenala citelné omezení nabídky a také vyšší ceny. My u nás v prodejnách Albert dáváme přednost českým dodavatelům, a pokud nabídnou zboží, které je konkurenceschopné cenou i kvalitou, dostanou přednost. Naši zákazníci rádi nakupují české potraviny a my jim je chceme v co nejširší míře poskytnout. Například v čerstvých potravinách, jako jsou například mléčné výrobky či pečivo nebo stálá nabídka červeného i drůbežího masa, dosahuje zboží českého původu téměř sta procent.

    Albert je v Česku již téměř 30 let a za tu dobu jsme vytvořili s domácími dodavateli pevné obchodní vazby. Ovšem regulovat podíl potravin legislativně by znamenalo výrazně omezit pestrost nabídky a výběr, a to nejen v sekcích mezinárodní kuchyně a v kulinářských specialitách. Vedlo by to také k horší konkurenci, a tedy i vyšším cenám a potenciálně horší kvalitě.

    Někteří z nás si jistě pamatují doby, kdy mělo Česko, respektive Československo, deklarovanou soběstačnost v potravinách, a pamatujeme si prázdné háky v řeznictvích a celé sortimenty nedostatkových potravin. Dnes jsou čeští potravináři vyhledávané a respektované firmy s konkurenceschopnými produkty, řada z nich zboží také vyváží a profituje z jednotného evropského trhu. Nechtějme tento trh uzavírat a ničit pestrou nabídku v našich obchodech."

    Lukáš Němčíktiskový mluvčí Coop

    "Dlouhodobě upozorňujeme na potřebu potravinové soběstačnosti a preferujeme tuzemské výrobce a především ty regionální. Systém COOP je 37 regionálních družstev provozujících na 2500 prodejen a řídících je i sortimentově. To je dle našeho nejlepší způsob podpory regionů. Z centrály v Praze nevíte, co se děje u Ústí nad Orlicí a kdo tam vede malou pekárnu, která vám může dodat zboží. Je tak nejlépe podporovat malé výrobce podporou lokálních prodejců. Naším cílem je zastavit odliv lidí do měst a zkrátit dovozový řetězec, aby místní lidí vyráběli, prodávali i nakupovali a nebylo potřeba za nákupy dojíždět. Zároveň jsme ale proti regulaci ze strany státu a jdeme spíše cestou edukací. Problém vidíme také v nejednoznačném názvosloví a značení. Myslíme si, že nařízení ze strany státu tuzemským potravinám příliš nepomůže."

    Vladimír Píchakomunikace a vnější vztahy Zemědělského svazu ČR

    “Soběstačnost v základních komoditách má smysl pro každý stát. Sice se v posledních letech či desetiletích význam soběstačnosti zlehčoval se zdůvodněním, že v globalizovaném světě lze vše bez problémů dovézt. Ale ochromený svět v době koronavirové nákazy ukázal, že tomu tak nemusí být vždy. Potraviny patří, nebo by měly patřit, ke strategickým surovinám každého státu a rozumná míra soběstačnosti zajistí nejen dostatek potravin, ale také určitou cenovou stabilitu. To typicky dokladuje vývoj cen ovoce a zeleniny. Jakákoliv nerovnováha na trhu se okamžitě projeví na koncové ceně pro zákazníka a ani začátek sklizňové sezony nezajistí pokles ceny na původní úroveň. Většina původních států Evropské unie i jejich obyvatel si tuto skutečnost uvědomuje a jednoznačně preferuje potraviny s tuzemským původem.”

    “Současný návrh pozměňovacího návrhu o povinném podílu českých potravin v české obchodní síti je do jisté míry reakcí na neochotu jednat o možnostech zvýšení podílu tuzemských potravin a na diskriminaci především menších, regionálních producentů. Raději bychom, aby se obchodní řetězce chovaly na českém trhu stejně, jako se chovají na svých domovských trzích, i bez státních regulací. Aby upřednostňovaly místní produkci a podporovaly kvalitní výrobce z příslušného regionu ne proto, že jim to ukládá zákon, ale proto, že chtějí na příslušném trhu existovat a podílet se na jeho rozvoji. Je nutné zdůraznit, že nejde o to, stanovit absolutní podíl všech potravin. Ale potraviny, které u nás jsme schopni vyrobit z tuzemských surovin, by se neměly převážet přes půl Evropy jen proto, že jsou momentálně levnější. A už vůbec ne, aby byly levnější jen kvůli specifickým požadavkům na (ne)kvalitu.”

    Jaroslav Šebekpředseda Asociace soukromého zemědělství ČR

    "Když už bych náhodou teoreticky připustil nějakou debatu kolem toho, tak určitý smysl by takové opatření mohlo z části mít u stanovení poměru lokálních potravin, kdy třeba do sektoru veřejného stravování, škol apod. by byl stanoven nějaký podíl (ale mnohem nižší, než jsou nynější návrhy) potravin od LOKÁLNÍCH (nikoliv jen původem českých) výrobců (např. z kraje). To by byla větší podpora českému zemědělství a menším výrobcům, což je skutečně potřeba. Ono by se ale stejně nakonec mohlo ukázat, že je to z hlediska dostupnosti prakticky nereálné, protože těch výrobců v některých sektorech tolik není, a přišlo by se na to, že skutečným cílem toho záměru je jen nefér taktikou podpořit největší zpracovatele v zemi a zajistit jim ještě lepší pozici na trhu. ASZ je tedy proti tomuto návrhu, který je nyní v ZEV PSP."

    Názory expertů

    Štěpán Jurajdačlen NERV a profesor ekonomie na CERGE-EI

    "Ekonomická regulace funguje efektivněji, pokud dává motivace, ale nepoužívá zákazy. Je jistě v mnoha případech vhodné podporovat vhodně zvolené domácí zemědělské aktivity, krajinotvorbu atd., ale jednotný evropský trh je jedním z hlavních pilířů našeho hospodářství a blahobytu. Pokud by snahy o omezení zahraničního obchodu v jakémkoliv odvětví měly být motivovány potřebou soběstačnosti v průběhu epidemií, pak je třeba se zamyslet nad tím, zda se tak nevystavujeme většímu riziku v případě, že naše ekonomika bude ochromena plošnými opatřeními, ale mnozí z našich obchodních partnerů budou mít průběh epidemie lehčí a budou tak schopni dodávat jak vstupy do našeho zpracovatelského průmyslu, tak potraviny na naše stoly.”

    David Marekekonom společnosti Deloitte

    "Návrh potravinové soběstačnosti by zapadal do hospodářské politiky zhruba před 400 lety. Naštěstí jsme od té doby o kus dále. Dnes asi nikdo z nás nechce méně zboží za vyšší ceny. Dnešní globální ekonomika je výrazně propojena složitými vazbami, což umožňuje specializaci, pokles výrobních nákladů a pestrou nabídku zboží a služeb dostupných téměř na každém místě planety. Občas se někteří politici snaží házet písek do tohoto soukolí, ale zpravidla to natropí více škody než užitku. Nápad na kvóty domácího zboží v obchodech je jedním z příkladů."

    Mojmír Hamplředitel KPMG Financial Sector Services, bývalý viceguvernér ČNB

    "V každém případě by ,stát hezky česky' neměl znamenat, že se vybere jen jedna momentálně politicky atraktivní oblast (např. potraviny) a zákon se napasuje jen a pouze na ni proto, aby vybraná zájmová politická skupina (političtí podnikatelé v zemědělství) získala výhodu, a vše ostatní běželo tak jako dosud. Kdyby mělo dojít k něčemu podobnému, bylo by lepší raději nic neměnit."

    Petr Havelagrární analytik

    "Předkládaný návrh je především porušením principu jednotného trhu EU a lze tak předpokládat, že EU by naši zemi vyzvala, aby byl zákon zrušen. Nebyl by to první případ - o něco podobného se již v minulosti pokusilo Slovensko, aktuálně zvažuje stanovit závazný podíl ,svých' potravin Bulharsko, přičemž Slovensku návrh neprošel a Bulharsku poslala EU zatím vytýkací dopis. Samozřejmě platí, že omezení konkurence (závazný podíl českých potravin) je impulz k růstu cen potravin, ten lze ale očekávat i bez navrhované novely zákona, takže předkladatelé se mohou v budoucnosti vymlouvat, že ceny potravin porostou z jiných důvodů než kvůli uvedenému zákonu. Takhle ale porostou ,ještě o něco více'. Návrh nicméně nemusí nutně znamenat omezení nabídky exotických potravin, na což někteří politici upozorňují, neboť by logicky mělo jít pouze o regulaci produktů, které je schopna ČR vyprodukovat sama. Také je důležité, půjde-li o podíl v počtu prodávaných položek, nebo o podíl z celkového objemu tržeb. Přesto platí především ta první věta - je to opatření proti jednotnému trhu EU."

    Jiří Nohejlhlavní ekonom Liberálního institutu

    “Obavy z nedostatku potravin na světovém trhu se ukazují spíše jako mylné. Pokud si uprostřed největšího omezení světové ekonomiky od druhé světové války lze objednat čerstvou sklizeň darjeelingského čaje přímo z plantáže, která dorazí do jednoho týdne, bylo by trochu přehnané domnívat se, že zítra nebudou brambory.”

    Komentář: tři argumenty, proč “soběstačnost” nemá smysl

    Jan Nevyhoštěný, Aktuálně.cz

    Soběstačnost: Data a statistiky

    Statistici upozorňují, že se zemědělskou soběstačností to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. "V prvé řadě není nikde uvedeno, jak se má počítat. Teoreticky je to snadné, produkce na jedné straně a zahraniční obchod na druhé, tedy co nevyrobíme a domácímu trhu schází, to se doveze. To je ovšem pouze teorie," upozorňuje Tomáš Chrámecký z odboru komunikace Českého statistického úřadu. "Otázka, zda určité potraviny vyvážíme, protože je u nás spotřeba uspokojena a máme nadvýrobu, nebo jednoduše proto, že v zahraničí se za ně zaplatí víc, je v tomto případě docela zásadní a to nemáme jak zjistit," dodává.

    Obtížné je podle Chrámeckého zjistit i to, zda se přivezené potraviny v Česku spotřebují, nebo jsou vyvezeny jinam. "Stejně tak se podnikům může vyplatit vyvézt maso díky vyšší ceně do Německa a dovézt levnější třeba ze Slovenska," vysvětluje.

    Rozhodovat podle statistiků nemusí vždy pouze vyšší cena, ale jednoduše to, který odběratel je blíž. "Například pro výrobce potravin v západních Čechách je ekonomičtější svoji produkci převézt pár kilometrů do Německa, než ji komplikovaně transportovat do Zlínského kraje. A podobně třeba pro firmy v Moravskoslezském kraji je snazší si dovézt potraviny z Polska nebo Slovenska, které jsou rohem," doplňuje Chrámecký.

    Do jaké míry je Česko schopné pokrýt spotřebu obyvatel vlastní produkcí

    Čeští farmáři nedokážou vyrobit takové množství základních potravin, jaké Češi chtějí. Tabulka ukazuje, jakou část spotřeby a u jakých výrobků jsou zemědělci schopni plnit. Zbytek do sta procent se musí dovážet ze zahraničí. Existují ale i výjimky, jako jsou mléko, pšenice nebo hovězí maso, kterých zbývá dost i na export. Čísla dává dohromady každý rok ministerstvo zemědělství z dat Celní správy a Českého statistického úřadu.

    • 2018
    • 2019
    ovoce čerstvé
    45,9 %
    38,8 %
    jablka celkem vč. moštových
    98,6 %
    88,7 %
    jablka konzumní
    59,2 %
    48,2 %
    zelenina čerstvá
    31,5 %
    35,6 %
    květák
    25,4 %
    21,9 %
    celer 
    55,3 %
    64,1 %
    cibule
    39,8 %
    46,5 %
    mrkev
    46,2 %
    50,8 %
    rajčata
    21,2 %
    23,4 %
    zelí hlávkové
    54,7 %
    62,2 %
    kapusta hlávková
    14,8 %
    13,0 %
    okurka salátová
    10,0 %
    10,5 %
    brambory
    72,5 %
    73,0 %
    vejce
    85,2 %
    82,5 %
    drůbeží maso
    65,2 %
    65,2 %
    mléko
    137,8 %
    134,8 %
    skopové maso
    102,6 %
    95,7 %
    vepřové maso
    51,2 %
    50,8 %
    hovězí maso
    122,5 %
    120,9 %
    obiloviny
    138,7 %
    154,3 %
    ječmen
    110,4 %
    120,6 %
    pšenice
    166 %
    182,6 %
    cukr
    150,7 %
    133,9 %
    řepka olejná
    158 %
    128 %

    Soběstačnost u vybraných komodit

    Český statistický úřad naposledy počítal soběstačnost u několika vybraných potravin v roce 2017.

    Pšeničná mouka

    Výroba, spotřeba, soběstačnost

    Hovězí maso

    Výroba, spotřeba, soběstačnost

    Vepřové maso

    Výroba, spotřeba, soběstačnost

    Vejce

    Snáška, spotřeba, soběstačnost

    Vývoz 2019 (top 25)

    Které položky se z Česka nejvíce vyváží (podle hodnoty vývozu)

    Osobní auta, dodávky
    512 mld.
    Součástky motorových vozidel
    346 mld.
    Stroje, snímače
    299 mld.
    Mobilní telefony a další komunikační přístroje
    257 mld.
    Sedadla, lůžka
    74 mld.
    Izolované dráty a jiné izolované vodiče
    73 mld.
    Elektrická zařízení (vypínače, pojistky apod.)
    69 mld.
    Hračky (tříkolky, koloběžky, panenky aj.)
    59 mld.
    Čerpadla
    54 mld.
    Monitory a projektory, televize a radia
    53 mld.
    Léky
    50 mld.
    Světla pro auta
    49 mld.
    Pneumatiky
    47 mld.
    Plastové výrobky
    43 mld.
    Odstředivky, přístroje k filtrování a čištění
    41 mld.
    Klimatizace
    40 mld.
    Kohouty, ventily pro potrubí, kotle, vany aj.
    40 mld.
    Železné a ocelové výrobky
    39 mld.
    Stroje mechanické s individuální funkcí
    39 mld.
    Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně
    36 mld.
    Elektrická energie
    31 mld.
    Strojové části, součásti a příslušenství
    30 mld.
    Součásti jeřábů, vozíků, buldozerů, fréz
    29 mld.
    Elektrické motory a generátory
    29 mld.
    Konstrukce, desky ze železa nebo oceli
    29 mld.

    Dovoz 2019 (top 25)

    Které položky se do Česka nejvíce dováží (podle hodnoty dovozu)

    Mobilní telefony a další komunikační přístroje
    261 mld.
    Součástky motorových vozidel
    256 mld.
    Stroje, snímače
    188 mld.
    Léky
    97 mld.
    Osobní auta, dodávky
    96 mld.
    Oleje surové
    86 mld.
    Elektronické integrované obvody
    70 mld.
    Izolované dráty, kabely
    64 mld.
    Strojové části
    57 mld.
    Elektrická zařízení (vypínače, pojistky apod.)
    53 mld.
    Oleje nesurové
    51 mld.
    Sedadla, lůžka
    50 mld.
    Plastové výrobky
    49 mld.
    Zemní plyn a jiné uhlovodíky plynné
    47 mld.
    Monitory a projektory, televize a radia
    36 mld.
    Motory zážehové
    32 mld.
    Tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně
    30 mld.
    Motory vznětové
    28 mld.
    Kohouty, ventily pro potrubí, kotle, vany aj.
    28 mld.
    Výrobky ostatní z železa oceli
    27 mld.
    Elektrické motory a generátory
    27 mld.
    Čerpadla
    27 mld.
    Výrobky z železa či oceli nad 600 mm plátované
    26 mld.
    Stroje pro tisk
    25 mld.
    Elektrické transformátory
    25 mld.

    Bilance dovozu a vývozu

    Výrobky, kde nejvýrazněji převažuje vývoz nad dovozem (top 25)

    1Osobní auta, dodávky
    2Stroje, snímače
    3Součástky motorových vozidel
    4Hračky (tříkolky, koloběžky, panenky aj.)
    5Klimatizace
    6Pneumatiky
    7Čerpadla
    8Elektrická světla a signalizace
    9Sedadla či lůžka
    10Odstředivky, přístroje k filtrování čištění
    11Konstrukce z železa a oceli
    12Monitory a projektory, televize a radia
    13Vozidla pro hromadnou dopravu
    14Elektrická zařízení (vypínače, pojistky apod.)
    15Součásti jeřábů, buldozerů či fréz
    16Stroje mechanické s vlastní funkcí
    17Dřevo surové
    18Hygienické vložky, tampony, dětské pleny
    19Elektrická energie
    20Chladničky, boxy mrazicí, tepelná čerpadla
    21Železný šrot
    22Výrobky ostatní z železa oceli
    23Kohouty a ventily pro potrubí, kotle, vany
    24Části kolejových vozidel
    25Mikroskopy

    Výrobky, kde nejvýrazněji převažuje dovoz nad vývozem (top 25)

    1Oleje surové
    2Léky
    3Elektronické integrované obvody
    4Zemní plyn a jiné uhlovodíky plynné
    5Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním
    6Strojové součástky
    7Oleje nesurové
    8Výrobky z železa či oceli (plátované)
    9Motory
    10Maso vepřové
    11Strojové součástky
    12Nákladní vozy
    13Rudy, železné koncentráty
    14Krev lidská, živočišná antisera, látky očkovací
    15Výrobní válce z oceli legované (nad 600 mm)
    16Traktory a tahače
    17Polyacetaly pryskyřice
    18Měděné dráty
    19Polymery propylenu olefínů
    20Hliník surový (neopracovaný)
    21Šrouby vruty matice podložky z železa a oceli
    22Urychlovače reakce a katalytické přípravky
    23Výrobky ze železa a oceli (válcované za tepla)
    24Uhlí černé, brikety
    25Výrobky ze železa a oceli (válcované za studena)

    Spotřeba potravin v Česku na osobu

    Podívejte se, kolik z vybraných druhů potravin průměrný Čech za rok spotřebuje a jak se jeho preference změnily za posledních 10 let.

    • Tropické ovoce
    • Ovoce
    • Kořenová zelenina
    • Zelenina
    • Pečivo a moučné výrobky
    • Maso
    • Živočišné produkty
    • Ostatní potraviny

    Kliknutím na vybranou položku v menu zobrazíte komoditu v samostatném grafu

    Výroba vybraných potravin v Česku

    Výrobci potravin reagují jak na poptávku v prodejnách, tak na konkurenci ze zahraničí, která může být levnější či kvalitnější. Podívejte se, jak se v Česku měnil objem produkce vybraných komodit od roku 1993 do současnosti.

    Kliknutím na vybranou položku v menu zobrazíte komoditu v samostatném grafu

     

    Právě se děje

    před 3 hodinami

    Série explozí v Íránu pokračuje. V Teheránu vybuchly lahve s plynem

    Rezidenční budovou v íránské metropoli Teheránu v sobotu otřásl výbuch plynu. Jeden člověk utrpěl zranění. Podle tamních hasičů explodovalo několik tlakových nádob s plynem, jež byly uloženy ve sklepě budovy.

    V Íránu v posledních týdnech došlo k řadě výbuchů. V úterý zemřeli dva lidé po explozi na jihu metropole, minulý čtvrtek pak vypukl požár v jaderném provozu v íránském Natanzu, které je centrem programu na obohacování uranu v zemi. Úřady následně uvedly, že tam oheň způsobil rozsáhlé škody. Minulý týden rovněž zemřelo 19 lidí po výbuchu v nemocnici na severu Teheránu, který podle místních činitelů rovněž způsobil únik plynu.

    Zdroj: ČTK
    před 6 hodinami

    Pekhartův gól pomohl Legii Varšava k polskému titulu

    Fotbalista Tomáš Pekhart získal s Legií Varšava polský titul. Český útočník vstřelil úvodní branku utkání 5. kola ligové nadstavby, ve kterém Legia doma porazila Cracovii Krakov 2:0 a má jistotu prvního místa. Pekhart se trefil poprvé od 7. června a celkově popáté v ročníku po zimním příchodu ze španělského druholigového Las Palmas.

    V zápase, který byl po poločase na několik minut přerušen kvůli výtržnostem fanoušků, měl Pekhart další šanci na skórování těsně před koncem. Jeho střelu však soupeř před brankovou čárou zblokoval.

    Varšavský tým má jistotu titulu, který získalo mužstvo z hlavního města po roční odmlce, dvě kola před koncem nadstavby. Ligu vyhrála Legia počtrnácté, čímž se vyrovnala nejúspěšnějším polským celkům Ruchu Chorzów a Górniku Zabrze.

    Další zprávy