Minimální mzda poroste víc, vláda porušila dohodu s firmami

Petr Kučera Petr Kučera
15. 9. 2014 10:45
Nejsilnější vládní strana prosadila zvýšení o 700 korun měsíčně na 9200 korun.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Minimální mzda se od ledna zvýší více, než se vláda a odbory původně dohodly se zástupci zaměstnavatelů. Na dnešním jednání o tom rozhodla vláda. Nejsilnější koaliční strana ČSSD prosadila zvýšení o 700 korun měsíčně na 9200 korun, u hodinové mzdy stoupne minimum z 50,60 na 55 korun.

Vláda může podle zákoníku práce upravovat minimální mzdu svým nařízením. Není tedy potřeba "potvrzení" Poslaneckou sněmovnou.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v červnu na tripartitě původně dohodli na zvýšení o 500 korun. „Jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů,“ říká k nynějšímu navýšení Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle neoficiálních výkladů vyjednala ČSSD vyšší růst minimální mzdy v rámci koalice, když na funkci eurokomisaře podpořila Věru Jourovou, kandidátku ANO.

Minimální mzdu pobírají podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí zhruba dvě procenta pracujících, tedy kolem 100 tisíc lidí. Zvýšení minimální mzdy má přesto význam pro mnohem více pracovníků. Současně totiž vzrostou i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Schválené nařízení počítá i s valorizací platů v nepodnikatelské sféře, tedy pro zaměstnance ve veřejných službách a správě.

Obrátí se to proti lidem

"Podnikatelé s dalším zvýšením minimální mzdy zásadně nesouhlasí. Již na červnové tripartitě, na níž bylo odsouhlaseno zvýšení minimální mzdy pro rok 2015, jsme jasně řekli, že 9000 korun je pro nás hraniční suma," říká Hanák.

Zástupci zaměstnavatelů upozorňují na to, že zvýšení minimální mzdy by mohlo způsobit problémy při udržení zaměstnanosti v řadě podniků, vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy je navíc soustředěn v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti.

„Je paradoxem, že vláda připravuje nástroj na podporu a udržení zaměstnanosti v souvislosti s očekávanými dopady ekonomických sankcí vůči Rusku na české podniky, jako je například kurzarbeit, a na druhé straně přichází s dalším navýšením minimální mzdy,“ zdůrazňuje Hanák.

Zvýšení minimální mzdy podle něj pocítí zejména podniky a obory, pro které je cenová hladina pro udržení konkurenceschopnosti klíčová a jejichž marže jsou již nyní nízké.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje návrh na zvýšení minimální mzdy tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení. Podle podkladů pro tripartitu tak lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.

Až na 10 tisíc korun

Zatímco za vlád vedených ODS se minimální mzda od roku 2007 prakticky nezvyšovala, loni v srpnu ji vláda Jiřího Rusnoka zvýšila o 500 korun na 8500 korun. Po nástupu současné koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL se vláda s odboráři a zaměstnavatelskými svazy dohodla na dalším růstu o 500 korun – ke zvýšení na 9000 korun měsíčně mělo dojít od ledna 2015.

V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy, tedy zhruba deseti tisícům korun.

Po zvýšení na 9200 korun přesáhne poměr minimální mzdy k průměrné 36 procent.

Zvyšování zastavil Nečas

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o pouhých 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Současné zvýšení je kompromisem mezi požadavky odborů a zástupců zaměstnavatelů. Zatímco odbory požadovaly růst o více než tisícikorunu, firmy na tripartitě naopak tlačily na co nejmenší zvýšení, nebo ještě lépe zachování dosavadní úrovně.

Odboráři poukazovali na inflaci a celkový růst životních nákladů. Zástupci zaměstnavatelů i Nečasova vláda však argumentovali, že zvýšení minimální mzdy by se obrátilo proti zaměstnancům - firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění.

Od roku 2013 tak Nečasova vláda schválila jen zrušení dřívějších snížených sazeb minimální mzdy pro určité skupiny zaměstnanců. Nyní pro ně už platí stejné minimum jako pro ostatní, zatímco dříve mohli například mladiství zaměstnanci dostávat jen 80 procent základní sazby minimální mzdy a lidé ve věku 18 až 21 let - během prvního půl roku v jejich prvním zaměstnání - jen 90 procent.

Nejen pro lidi s nejnižší mzdou

Minimální mzdu pobírají podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí zhruba dvě procenta pracujících, tedy kolem 100 tisíc lidí. Pro většinu zaměstnanců však platí mnohem vyšší minimum - takzvaná zaručená mzda. I tyto částky se zřejmě automaticky zvýší.

Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify.

Například popelář nyní musí dostat alespoň 9400 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka nemůže brát méně než 10 400 korun, zdravotní sestra si má vydělat alespoň 11 400 korun a ředitel společnosti přinejmenším 17 000 korun.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy