Dohoda o kurzarbeitu. Jsou dvě verze, se vzděláváním a bez

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
10. 9. 2014 16:44
Zaměstnanci, jejichž pozice jsou ohrožené, mají dostat buď 60, nebo 90 procent platu. Stát na ně přispěje zaměstnavatelům.
Jak zabránit hromadnému propouštění? Pomoci má kurzarbeit.
Jak zabránit hromadnému propouštění? Pomoci má kurzarbeit. | Foto: Jan Langer

Praha - Expertní skupina zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, zaměstnavatelů a odborů dohodla dvě varianty parametrů takzvaného kurzarbeitu, který má pomoci ve firmách omezit hromadné propouštění pracovníků. První varianta nezahrnuje vzdělávání zaměstnanců, druhá varianta naopak ano. Zaměstnanci by tak měli dostat buď 60, nebo 90 procent platu.

V první variantě, která nezahrnuje vzdělávání, by 40 procent mzdy platil pracovníkovi zaměstnavatel a dalších 20 procent stát, u jehož příspěvku by však byl strop ve výši dvojnásobku minimální mzdy. Druhá varianta, která zahrnuje vzdělávání pracovníků, počítá s podílem na náhradě mzdy tak, že 45 procent mzdy by platil pracovníkovi zaměstnavatel a dalších 45 procent mzdy stát, u jehož příspěvku by byl strop ve výši průměrné mzdy.

"Bylo dohodnuto, že ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracuje tyto varianty včetně finančních propočtů a dopadů, a to jak z hlediska makroekonomických dopadů, tak z hlediska firem. Další jednání se uskuteční v úterý 16. září," řekla ČTK ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková.

Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí měl stát poskytovat firmám na platy zaměstnanců 30 procent průměrného výdělku, nejvýše však 1,4násobek minimální mzdy, tedy 11 900 korun. Zaměstnanec měl během kurzarbeitu pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent by proplácel zaměstnavatel a 30 procenty by přispělo ministerstvo práce. Podmínkou bylo, aby se podpoření zaměstnanci dále odborně vzdělávali.

První česká verze nefunguje

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.

Vlastní verzi kurzarbeitu mělo Česko už od září 2012. Původně chtělo do konce srpna příštího roku využít 400 milionů korun. Za prvních 16 měsíců stát ale vydal jen necelých 15 milionů korun. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali na to, že kritéria jsou příliš přísná a firmy na příspěvky nedosáhnou.

Předáci a zástupci podniků žádali vládu o nový kurzarbeitový program. Přípravu kurzarbeitu podle nových podmínek nyní urychlily možné dopady ruských sankcí na české výrobce.

Během ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se osvědčil. "Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 %, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o 3 %, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv," shrnuje německou zkušenost Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandských povstalců Ongwenovi 25 let vězení

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let, žaloba navrhovala 20 let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.

Ongwen sám byl ještě jako dítě unesen a vycvičen v dětského vojáka. Podle žalobce to byl důvod, proč žádat nižší sazbu, ačkoliv zločincům u ICC hrozí až třicetileté tresty, připomínají světové agentury. Obhajoba se proti trestu hodlá odvolat. Činů, za něž byl nyní odsouzen, se muž dopustil na počátku tisíciletí, kdy působil v Armádě božího odporu (LRA), která jej původně unesla. Zatčen byl v roce 2015.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy