Praha – Přestože se firmy v Česku nejvíce přetahují o programátory a technicky nebo řemeslně vzdělané odborníky, nejvýrazněji rostou mzdy kuchařům, číšníkům, barmanům či pracovníkům v hotelích a dalších ubytovacích zařízeních.
Vyplývá to z údajů za první čtvrtletí letošního roku, které pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovala společnost Trexima.
Průměrná hrubá mzda zaměstnanců v sektoru "ubytování, stravování a pohostinství" stoupla o 4,3 procenta oproti stejnému období loňského roku, v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 14 945 korun. Nejrychleji ze všech odvětví rostl i medián neboli prostřední hodnota – o 4,5 procenta na 12 718 korun.
I přes letošní zvýšení zůstává průměrná mzda právě v tomto odvětví vůbec nejnižší v Česku. U druhé nejhorší skupiny, do níž patří administrativní zaměstnanci, činila hrubá mzda 18 059 korun.
Meziroční růst podle odvětví:
| Oblast | Průměrná hrubá mzda | Změna |
| Ubytování, stravování, pohostinství | 14 945 Kč | + 4,3 % |
| Zdravotní a sociální péče | 26 394 Kč | + 4,1 % |
| Obchod, opravy motorových vozidel | 24 885 Kč | + 3,8 % |
| Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení | 27 642 Kč | + 3,3 % |
| Zpracovatelský průmysl | 26 847 Kč | + 3,3 % |
| Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | 21 484 Kč | + 3,2 % |
| Doprava a skladování | 25 040 Kč | + 3,2 % |
| Stavebnictví | 23 656 Kč | + 3,1 % |
| Vzdělávání | 24 338 Kč | + 2,4 % |
| Činnosti v oblasti nemovitostí | 23 749 Kč | + 2,3 % |
| Ostatní činnosti | 20 935 Kč | + 2,2 % |
| Profesní, vědecké a technické činnosti | 33 154 Kč | + 2,2 % |
| Administrativní a podpůrné činnosti | 18 059 Kč | + 1,5 % |
| Zásobování vodou, činnosti související s odpady | 23 854 Kč | + 1,5 % |
| Zemědělství, lesnictví, rybářství | 20 579 Kč | + 1,5 % |
| Informační a komunikační činnosti | 49 044 Kč | - 0,3 % |
| Výroba a rozvoj elektřiny, plynu, tepla | 44 041 Kč | - 0,5 % |
| Těžba a dobývání | 31 139 Kč | - 0,8 % |
| Peněžnictví a pojišťovnictví | 52 819 Kč | - 2,3 % |
Zdroj: Trexima, MPSV
Pomohla jim vláda
K „rekordnímu“ nárůstu přispělo hlavně vládou nařízené zvýšení minimální mzdy. Ta od letošního ledna stoupla o 700 korun na 9200 korun. Její základní částka je ale důležitá i pro další zaměstnance, pro něž platí takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify.
Právě pracovníci v oblasti "ubytování, stravování a pohostinství" spadají většinou do nejnižší skupiny mezd. Zbytek jim zaměstnavatel často dává "na ruku", což je pro něj výhodnější, protože z toho neplatí povinné odvody na pojistné. To potvrzuje například prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Vysoká konkurence v branži nutí majitele a provozovatele stále hlídat náklady,“ říká.
"Zvýšení minimální mzdy a s ní souvisejících minimálních zaručených mezd donutilo tyto podnikavce přesunout část neoficiálních peněz do řádné mzdy a platit z toho související odvody," předpokládá Burkovič.
Otázkou podle něj je, zda se lidem skutečně zvýšil výdělek, nebo jestli se úměrně tomu jen snížila částka, kterou dostávali bokem. Přesto je pro zaměstnance obecně výhodnější dostávat "klasickou" výplatu. Z průměrné měsíční mzdy se totiž vypočítává například starobní či invalidní důchod, podpora v nezaměstnanosti, stejně tak se na oficiální výdělek dívají banky při žádosti o úvěr, třeba hypotéku.
S tím, že důležitou roli hraje právě zvýšení minimální mzdy, souhlasí i Dalibor Holý, který na Českém statistickém úřadu vede odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí. "Část příjmů z práce je skryta ve formě spropitného, ale i mezd vyplácených načerno. Zvyšování minimálních mezd mohlo vést k tomu, že část peněz poskytovaných takto bokem se prostě jen dostala do účetnictví," potvrzuje.
Zvyšování minimální mzdy podle Holého zapůsobilo nejvíce právě u těchto špatně placených profesí. "V roce 2014 měl takřka každý druhý zaměstnanec v tomto odvětví hrubou mzdu nižší než 12 tisíc korun hrubého. Nikde jinde tak velký podíl mizerně odměňovaných nebyl," připomíná.
Od ledna roku 2016 má minimální mzda stoupnout o dalších 700 korun, pokud vláda schválí návrh ministryně práce Michaely Marksové Tominové.
Je potřeba nalákat zaměstnance
Důvodem růstu mezd je ale také snaha získat dobré zaměstnance. Práce kuchařů, číšníků či servírek totiž patří dlouhodobě k těm, které firmy nejvíce poptávají. V posledním červencovém týdnu nabízely jen prostřednictvím úřadů práce 1561 volných míst číšníka, servírky nebo barmana a 1653 míst kuchaře či pomocného kuchaře.
Právě díky vyšší mzdě může být práce pro zájemce atraktivnější. Uchazeče odrazuje také fyzická námaha, neustálý kontakt s lidmi, nárazovost či práce na směny. "Zájem o práci přes noc a na dlouhé směny je mezi nezaměstnanými obecně malý a nesnadno se kombinuje s rodinným životem," vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Za růst mezd v oblasti "ubytování stravování a pohostinství" může podle ní také oživení tohoto sektoru po sedmi letech poklesů nebo stagnace.
Stále také přibývá spotřebitelů, kteří mají vyšší nároky na kvalitu služeb. "Hospoda plná brigádníků, kteří se vzájemně pletou, polévají hosty, nepamatují si objednávky, prostě nezvládají řemeslo, je sice i dnes poměrně častým jevem, ale také většinou rychle z trhu mizí," myslí si Burkovič. Stálého kvalifikovaného zaměstnance, který má dostatek zkušeností, je ale třeba zaplatit lépe než krátkodobého pomocníka.
Volných míst je nejvíce od krize
Druhý největší nárůst mezd zaznamenali v prvním čtvrtletí zaměstnanci v oblasti zdravotní a sociální péče. Jejich výdělky před srážkami v průměru stouply o 4,2 procenta na 26 394 korun. Podle Burkoviče je hlavním důvodem nedostatek těchto profesí. "Takže bylo nutné lidem připlatit, aby zde vůbec někdo pracoval," tvrdí.
Pokles hrubé mzdy naopak v prvním čtvrtletí pocítili hlavně zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se průměrná výplata snížila o 2,3 procenta. Důvodem může být například vysoký počet uchazečů o tyto pozice, který firmy nenutí lidem přidávat.
Ke konci letošního července nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce celkem 98 055 volných pracovních míst ze všech oborů, což je nejvíce od prosince 2008. Oproti loňskému červenci jich přibylo téměř 47 tisíc.
"Na mzdách se sice zrychlení ekonomiky a zlepšení jejích vyhlídek stále neprojevilo, ale je otázkou času, kdy se nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců začne odrážet i na nabízených mzdách. Nějaké citelné zrychlení však zatím vzhledem k nízké inflaci očekávat nemůžeme," říká analytik ČSOB Petr Dufek.
"Na některých pozicích budou sílit požadavky na rychlejší mzdový růst, který však nebude celoplošný, ale spíše diferenciovaný. Jedná se zejména o technické obory," dodává analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
