Minimální mzda stoupne o 700 korun, navrhuje Marksová vládě

Petr Kučera Petr Kučera
3. 8. 2015 14:50
Měsíční sazba při standardní pracovní době by se měla zvýšit z 9200 na 9900 korun, minimální hodinová sazba z 55 na 58,70 koruny.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Martina Křížová

Praha – Minimální mzda v České republice od ledna 2016 stoupne o 700 korun, tedy stejně jako na začátku letošního roku. Počítá s tím návrh nařízení vlády, který ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do připomínkového řízení.

Měsíční sazba při standardní pracovní době by se tak měla zvýšit z 9200 na 9900 korun, minimální hodinová sazba z 55 na 58,70 koruny.

Minimální mzdu pobírají podle údajů ministerstva 2,3 procenta pracujících. Její základní částka je ale důležitá i pro další zaměstnance, pro něž platí takzvaná zaručená mzda. Ta je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify. I tyto částky by podle návrhu měly stoupnout.

U pracovníků s invalidním důchodem navrhuje ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD) dvě varianty. Jejich minimální mzda by ze současných 8000 korun za měsíc stoupla buď na 9000 korun, nebo na 9300 korun.

Cílem jsou dvě pětiny průměrné mzdy

Na květnovém jednání tripartity se odboráři se zaměstnavatelskými svazy podle očekávání nedohodli. Zatímco odbory chtějí opakovaný růst minimální mzdy o 1000 korun, zástupci firem připouštějí 500 korun, a to zatím jen pro příští rok.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zvažovalo čtyři varianty zvyšování minimální mzdy v letech 2016 až 2020, podle nichž by rostla o 500, 700, 1000 nebo 1500 korun. Spočítalo, že nárůst o 500 korun je nedostatečný vzhledem ke slibu z programového prohlášení vlády, že minimální mzda se postupně přiblíží 40 procentům průměrné mzdy.

Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě v roce 2014 činil 33,1 procenta. Pokud by každý rok rostlo minimum o 700 korun, dosáhne v roce 2020 podle odhadů ministerstva na 38,1 procenta průměrné mzdy. Při pravidelném růstu o 1000 korun by v roce 2020 dosáhla 42,6 procenta průměrné mzdy.

Uškodíte lidem, varují zaměstnavatelé

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je požadavek odborů na další zvýšení minimální mzdy o 1000 korun absurdní. „Vedlo by to k tomu, že zaměstnavatelé nebudou chtít přijímat nové zaměstnance a také budou mít snahu větší část mezd vyplácet načerno. Navíc požadovat takové zvýšení mzdy na dobu dalších tří let považuji za nelogické, vzhledem k tomu, že růst ekonomiky na takto dlouhé období nelze přesně predikovat,“ říká Dlouhý.

Ministerstvo spočítalo, že nárůst měsíční minimální mzdy o 700 korun by zvýšil mzdové náklady na jednoho zaměstnance odměňovaného tímto minimem – včetně odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění – o 11 256 korun za rok.

„Nejsme proti navýšení minimální mzdy. Navrhujeme na příští rok 500 korun. Nemůžeme si však dovolit skokové navýšení o téměř 11 procent vzhledem k tomu, že firmy budou muset řešit další tarify a navýšení mezd dalším pracovníkům,“ řekl už  v květnu k požadavku odborářů prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Podle zaměstnavatelů existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými sektory. Skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství, zejména však bezpečnostních služeb.

"Vycházíme z toho, že zvyšování mezd musí odrážet možnosti jednotlivých firem a nelze srovnávat samotný vývoj úrovně mezd bez vazby na další ukazatele, jako jsou ceny ostatních vstupů a výstupů, rozdílné cenové hladiny či úrovně produktivity práce," zdůrazňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

„Zvýšení minimální mzdy musí reflektovat ekonomický vývoj v jednotlivých odvětvích. Například v textilním průmyslu či v zemědělství by navýšení o požadovaných 1000 korun mohlo vést k propouštění zaměstnanců z důvodu již neúnosných nákladů na straně zaměstnavatele,“ podotýká vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Zikeš.

České minimum patří k nejnižším v EU

Naopak odboráři požadují zvyšování minimální mzdy v následujících letech vždy o 1000 korun tak, aby její poměr postupně dosáhl 40 procent průměrné mzdy. „Tato hodnota není nereálná ani nijak vysoká, zvláště v porovnání s jinými státy Evropské unie,“ tvrdí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zdůrazňuje, že hranice chudoby je v Česku vyšší než minimální mzda, což je neférové k těm, kdo chodí do práce a nespoléhají jen na sociální dávky.

Podle Středuly firmám loni rostly zisky, měly by to proto promítnout i do odměňování. "Česká minimální mzda je nižší, než dostanete na dávkách. Ne že by byly špatné dávky, ale je špatná mzdová politika v ČR," řekl.

Také podle dat Eurostatu je výše minimální mzdy v Česku až na 19. místě z 22 zemí EU (zbývající členské státy ji neuplatňují). Při zohlednění kupní síly by si Česko polepšilo jen nepatrně – na 18. místo.

Minimální mzda v zemích EU v roce 2015:

Pořadí Země Částka za měsíc
1. Lucembursko 1 923 eur
2.-3. Belgie 1 502 eur
2.-3. Nizozemsko 1 502 eur
4. Německo 1 473 eur
5. Irsko 1 462 eur
6. Francie 1 458 eur
7. Velká Británie 1 379 eur
8. Slovinsko 791 eur
9. Španělsko 757 eur
10. Malta 720 eur
11. Řecko 684 eur
12. Portugalsko 589 eur
13. Polsko 410 eur
14. Chorvatsko 396 eur
15. Estonsko 390 eur
16. Slovensko 380 eur
17. Lotyšsko 360 eur
18. Maďarsko 333 eur
19. Česká republika 332 eur
20. Litva 300 eur
21. Rumunsko 218 eur
22. Bulharsko 184 eur

Přepočet na standard kupní síly (PPS):

Pořadí Země Minimální mzda
1. Lucembursko 1 561 PPS
2. Německo 1 441 PPS
3. Belgie 1 374 PPS
4. Nizozemsko 1 363 PPS
5. Irsko 1 238 PPS
6. Francie 1 137 PPS
7. Velká Británie 1 114 PPS
8. Slovinsko 949 PPS
9. Malta 906 PPS
10. Španělsko 798 PPS
11. Řecko 764 PPS
12. Polsko 738 PPS
13. Portugalsko 685 PPS
14. Maďarsko 593 PPS
15. Chorvatsko 584 PPS
16. Slovensko 536 PPS
17. Lotyšsko 507 PPS
18. Česká republika 502 PPS
19. Estonsko 488 PPS
20. Litva 464 PPS
21. Rumunsko 384 PPS
22. Bulharsko 380 PPS

Zdroj: Eurostat

Ministryně Michaela Marksová Tominová věří, že růst minimální mzdy bude lidi více motivovat k práci. Zvětšil by se totiž rozdíl mezi pracujícími a lidmi, kteří zůstávají jen na sociálních dávkách. V této snaze ji podporuje i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Stát by měl do podnikání zasahovat co nejméně. Pokud se ale koalice na navýšení minimální mzdy shodne, budeme s tím souhlasit," říká ohledně postoje hnutí ANO jeho šéf a ministr financí Andrej Babiš.

Podle letos zveřejněné studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nemusí ani práce na plný úvazek, pokud jeden z rodičů pobírá minimální mzdu, nutně stačit k tomu, aby rodina se dvěma dětmi žila nad hranicí chudoby. Ze srovnání států vyšla špatně hlavně situace samoživitelů v České republice.

Zvyšování zastavil Nečas

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly do roku 2006 minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka zvýšila od července 2013 minimální mzdu na 8500 korun měsíčně, nynější vláda Bohuslava Sobotky od letošního ledna na 9200 korun měsíčně. Sobotka přitom sliboval, že rozhodující bude dohoda odborářů se zaměstnavateli na tripartitě – navzdory kompromisnímu zvýšení o 500 korun ale vláda nakonec prosadila nárůst o 700 korun.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy